St. Margrethen
| St. Margrethen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°27′4″ s. š., 9°38′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 402 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | St. Gallen |
  St. Margrethen St. Margrethen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,87 km² |
| Počet obyvatel | 5 991 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 872,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 9430 |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
St. Margrethen je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na východě kantonu, nedaleko trojmezí s Německem a Rakouskem; žije zde asi 6000 obyvatel. Vzhledem ke své poloze je zejména významnou dopravní křižovatkou.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
St. Margrethen leží na konci údolí Alpského Rýna, nedaleko jeho vtoku do Bodamského jezera.
Obec se nachází mezi městy St. Gallen a Bregenz přímo na švýcarsko-rakouských hranicích v blízkosti hraničního trojmezí také s Německem.
Rýn tvoří hranici mezi Rakouskem a Švýcarskem. Kromě centra osídlení se území obce dělí na různé oblasti s odlišnými geografickými charakteristikami. Na východě, na hranici s Au, se nachází Heldsberg s pevnostním muzeem a Bruggerhorn. Na jihu, při silnici směrem na Walzenhausen, se zvedá Schäflisberg, kde převažují domy ve vilovém stylu. Na Weinbergu se nachází historický hrad Weinberg. Mezi nimi se nachází čtvrť Heubüchel a Burghalde. Na západě, daleko od centra města, se nachází osada Ruderbach, která je spíše spojena s Rheineckem než se samotným St. Margrethenem. Nachází se zde také bývalá údolní stanice horské železnice Rheineck-Walzenhausen, která byla vybudována na území obce St. Margrethen. Oblast mezi Ruderbachem a jádrem osady se nazývá Romenschwanden. Severně od ní se nachází místní rekreační oblast Eselschwanz, která je součástí Starého Rýna a je zde přírodní rezervace. Jádro osady St. Margrethen se nachází mezi hlavní silnicí 13 (jih) a dálnicí A13 (sever) v oblasti mezi Bruggerhornem (východ) a Romenschwandenem (západ).
Sousedními obcemi jsou Au a Rheineck v kantonu St. Gallen, Walzenhausen v kantonu Appenzell Ausserrhoden a Gaißau, Höchst a Lustenau v rakouském Vorarlbersku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
K raně historickým nálezům v St. Margrethenu patří neolitická kamenná sekera a meč s rukojetí a jazykem z pozdní doby bronzové. Na území obce se pravděpodobně nacházel přechod přes řeku Ad Renum na římské silnici Bregenz–Arbon.[1]
První zmínka o obci pochází až z roku 1384 jako sant Margarethen. Ve středověku tvořily St. Margrethen a Walzenhausen součást říšského panství Höchst (zmiňovaného roku 808 jako Hostadio) na levém břehu Rýna. To patřilo k Rheingau, jehož západní hranicí byl v roce 890 označen Eichenbach (Töbelibach) u Rheinecku. Právní nástupci hrabat z Rheingau - na pravém břehu Rýna od roku 1390 rakouští vévodové, na levém břehu Rýna v letech 1490–1798 konfederovaná města - vykonávali svrchovaná práva. Nižší soud, panství a kolatura byly pod kontrolou opatství v St. Gallenu, které oblast zabezpečovalo dvěma hrady. Hrad Heldsberg, postavený v roce 1271, byl v roce 1405 zničen vojsky z Appenzellu. Hrad Grimmenstein, postavený před rokem 1254, byl spolu s dolním dvorem lénem stejnojmenných pánů, od roku 1315 baronů z Enne. V roce 1416 hrad srovnali se zemí měšťané z Kostnice a v roce 1418 získalo svrchované právo město St. Gallen. V roce 1483 získalo opatství zpět plná práva. V roce 1598 si St. Margrethen a lidé z Appenzellu vzájemně excerpovali práva a v roce 1612 si je rozdělili na dvě části - St. Margrethen-Höchst a St. Johann-Höchst. Církevně byl St. Margrethen filiálkou farnosti St. Margrethen-Höchst. Kostel svaté Margarethy byl postaven v 10. století, poprvé se připomíná v roce 1384 a jako farní byl jmenován v roce 1406 a rozšířen. Od roku 1531 byl využíván na farním základě a od roku 1874 slouží jako katolický hřbitovní kostel. V roce 1638 se Walzenhausen od St. Margrethenu oddělil a založil vlastní reformovanou farnost. V roce 1804 byl v St. Margrethen postaven reformovaný kostel a v roce 1910 katolický kostel.[1]
Obec St. Margrethen se rozvíjela v rýnské rovině s typickou volnou strukturou dvorů rýnských vesnic. Práci poskytovalo zemědělství a ovocnářství, rybolov, domácí textilní výroba, pískovcové lomy a vodní i pozemní doprava. Přívoz mezi St. Margrethen a Höchstem, který pocházel z pozdního středověku, byl v roce 1870 nahrazen mostem. Až do 19. století patřily vinice v oblasti kopce patricijům z Graubündenu a St. Gallenu a také špitálu a městu St. Gallen. Svědčí o tom stavby zámků Vorburg (novostavba z roku 1602) a Bergsteig (1606) a také Brüggershof (1586). Od 16. století se kvůli velkému meandru Rýna zvyšovalo nebezpečí záplav, ale St. Margrethen odmítl zkrácení říčního toku projektované od roku 1792.[1]
Od roku 1831 do roku 2002 patřil St. Margrethen do okresu Unterrheintal. V 19. století podpořila rozvoj obce St. Margrethen státní silnice vybudovaná v letech 1825–1828, napojení na železniční síť v roce 1858 a železniční spojení do Rakouska v roce 1872. Industrializace dala oblasti kolem nádraží městské rysy.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1468 | 1798 | 1850 | 1900 | 1910 | 1950 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | |||
| Počet obyvatel | 268 | 1011 | 1129 | 1944 | 3383 | 3571 | 5285 | 5314 | 5568 | 5792 | |||
Doprava[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
St. Margrethen leží na severojižní dopravní cestě přes Splügenský průsmyk, kterou využívali již Římané. V roce 1858 byla otevřena trať údolím Rýna přes Sargans a Landquart do Churu a železniční trať St. Margrethen – Lauterach do Rakouska, otevřená v roce 1872, zajistila St. Margrethenu také mezinárodní železniční spojení. Železniční tunel Splügen, po kterém toužilo východní Švýcarsko, nebyl nikdy vybudován, přestože to hlavní město Bern slibovalo. Po otevření Gotthardského tunelu a Gotthardské dráhy v roce 1882 ztratila dopravní trasa přes St. Margrethen na významu.
Po otevření silničního tunelu San Bernardino v roce 1967 a otevření Gotthardského silničního tunelu v roce 1980 se údolí Rýna opět stalo důležitou severojižní transverzálou a St. Margrethen důležitým hraničním bodem pro dopravu. Vzhledem k tomu, že na dvou frekventovaných trasách Curych–Mnichov, respektive Mnichov–Milán, existuje mezera v dálniční síti odsud do rakouského Bregenzu, je celnice St. Margrethen často přetížená a často zde vznikají dopravní zácpy.
Nádraží St. Margrethen je zastávkou regionálních vlaků, vlaků Interregio Express a EuroCity provozovaných Švýcarskými spolkovými drahami SBB, Rakouskými spolkovými drahami ÖBB a Deutsche Bahn.
Letiště St. Gallen-Altenrhein je vzdálené 10 kilometrů a nabízí několik pravidelných letů denně do Vídně-Schwechatu. Letiště Curych (Kloten) je vzdáleno 110 km a letiště Mnichov 225 km.
St. Margrethen je také známý jako „východní brána do Švýcarska“.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku St. Margrethen na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d KAISER, Markus. St. Margrethen (SG) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-08-20 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu St. Margrethen na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
