Středoněmecká vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Středoněmecká vysočina
Mittelgebirgsschwelle
Terasové vinice na Kaiserstuhlu
Terasové vinice na Kaiserstuhlu

Nejvyšší bod Feldberg (1 493 m n. m.)

Nadřazená jednotka Hercynská pohoří
Sousední
jednotky
Pařížská pánev, Středoevropská nížina, Česká vysočina, Alpské podhůří, Jura

Světadíl Evropa
Stát Německo Německo
Nizozemsko Nizozemsko
Lucembursko Lucembursko
Belgie Belgie
Francie Francie
Švýcarsko Švýcarsko
Horniny břidlice, vápenec, pískovec, rula
Povodí Rýn, Dunaj

Středoněmecká vysočina je souhrnný pojem pro hercynská pohoří, vrchoviny a kotliny v Německu mezi Dunajem na jihu a Středoevropskou nížinou na severu. Německy je často označovaná prostě Mittelgebirge („středohoří“) nebo Mittelgebirgsschwelle („středohorský práh“).

V rámci geomorfologického členění Německa sem spadají tři přírodní regiony:

Z hlediska fyzické geografie, která nebere v úvahu administrativní hranice, už oblast Östliche Mittelgebirge (nebo její podstatná část) není součástí Středoněmecké vysočiny, nýbrž německým přesahem České vysočiny. Václav Král[1] už k České vysočině nepočítá Durynskou pánev, jinak se podle něj Česká vysočina na německém území kryje s Východními středohořími. Pohoří Jura už neřadí do hercynského, ale alpského subsystému. Hercynské středoevropské vysočiny ležící mezi Pařížskou pánví a Českou vysočinou dělí na tyto části:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2