Stüdlhütte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stüdlhütte
Stüdlhütte
Stüdlhütte
Účel stavby
Základní informace
Výstavba 1868
Přestavba 1993 − 1996
Současný majitel DAV - Sektion Oberland
Pojmenováno po Johann Stüdl
Poloha
Adresa Großglocknergruppe 2801 m n. m., Kals am Großglockner, RakouskoRakousko Rakousko
Pohoří Glockner
Nadmořská výška 2 801 m
Souřadnice
Další informace
Web http://www.stuedlhuette.at
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stüdlhütte (česky Stüdlova chata) je horská chata v rakouských Alpách a je spravována mnichovskou sekcí Německého alpského spolku. Byla postavena z financí alpinistického nadšence a předsedy spolku Pražské sekce Německého a rakouského alpského spolku/Deutscher und Österreichischer Alpenverein (DuÖAV) Johanna Stüdla (1839 Praha - 29.1.1924 Salzburg) . Poslední její rekonstrukce proběhla v letech 1993-1996. Až do roku 1945 byla Stüdlhütte chloubou Pražské sekce. Dnes je to moderní horská chata, která umožňuje přespání až 200 horolezcům.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Autorem, projektantem, realizátorem a investorem Stüdlhütte/Stüdlovy chaty v sedle Vanitscharte na úpatí hřebene Stüdlgrat vedoucímu na nejvyšší vrchol Rakouska Grossglockner se stal pražský obchodník Johann Stüdl (1839-1924), syn pražského lahůdkáře. V roce 1869 se jednalo o první horolezeckou chatu ve Východních Alpách. Alpinistický nadšenec J. Stüdl ji dal od jara do vybudoval pro vesničku Kals a celou oblast jižně od Großglockneru. Österreichischer Alpenverein/Rakouský alpinistický spolek tehdy odmítl na stavbu chaty přispět a tak ji Stüdl financoval i s přístupovými cestami (později i zajištění hřebene Stüdlgrat na vrchol Großglockneru) celou z vlastních financí. Na stavbě se podíleli zejména horští vůdci z Kalsu pod vedením okresního inženýra z východotyrolského Lienzu Egida Peggera.[1]

„Před lavinami je tato chata v naprostém bezpečí. Budova má délku 20 a šířku 12 metrů. Na západní straně je vysoká 6,5 stopy a na východní straně 8 stop. Stěny jsou zděné obložené pevnými trámy.“

—Karl Hofmann, Alpenfreund 1870 [2]

Stüdlhütte v roce 1874, malíř neznámý
Model prvního stavebního provedení z roku 1868 (Alpines Museum München)

Po jejím slavnostním vysvěcení farářem Lerchem z Kalsu 15. září 1869 Stüdl sepsal inventář a domácí řád, který jasně definoval vlastnictví, dohled nad chatou, její návštěvnost, přespávání, stravování, úklid i cenu. V září 1869 chatu věnoval hospodáři z Kalsu Thomasovi Groderovi, který se zavázal chatu udržovat a v případě potřeby zvětšit. Další přestavby proběhly v roce 1870 a v letech 1872 a 1873, kdy poskytovala ubytování pro 30 lidí. Nakonec chatu Stüdl v červenci 1877 odkoupil zpátky, jelikož se o ni nikdo nestaral. Od roku 1883 byla Stüdlhütte celoročně otevřena a pro stoupající nároky turistů v letech 1887 a 1892 znovu zvětšena a stavebně upravena. Zrovna tak byla upravena i přístupová cesta (3 mosty), která se od roku 1894 dala celá projet na koni.[1]

Před první světovou válkou ve dnech 1. a 2. srpna 1910 zde pobýval při svém výstupu na Grossglockner král Fridrich August I. Saský. Jeho obraz je stálým inventářem horské chaty. Během první světové války nebyla chata v provozu a v roce 1919 se nacházela v dezolátním stavu: „okna byla rozbita, střecha netěsnila a vnitřní vybavení bylo povětrnostními podmínkami poškozené”. DuÖAV poskytl subvenci nejprve ve výši 20 000 Kč a v dalších letech 150 000 Říšských marek.[1]

„Mně náležející chata v sedle Vanitscharte pod Großglocknerem u Kalsu, která nese moje jméno, patří k mé pozůstalosti. Neboť každoroční údržba chaty vyžaduje značnou částku a proto tvoří značné zatížení pro dědice, přikazuji, aby byla chata prodána. Po mé smrti má být zahájeno okamžité jednání s DAV Praha, který má přednostní právo nákupu chaty, a s centrálním výbore DuÖAV…., musí být navždy pojmenována Stüdlhütte.“

—Johann Stüdl, úryvek ze závěti[3]

V roce 1926 prošla chata velkou přestavbou za 347 983 Kč (k tomu 20 800 Kč za nové vnitřní vybavení) a stala se tak největší horskou chatou ve Vysokých Taurách (pro 60 osob). V den 60. výročí jejího prvního otevření 22. 7. 1928 se konalo její slavnostní znovuotevření a v tomto roce ji navštívilo 2 502 turistů.[1]

Příjezd[editovat | editovat zdroj]

  • autem: parkoviště Lucknerhaus (1918 m)

Výstup[editovat | editovat zdroj]

  • od Lucknerhaus přes Lucknerhütte, 2-2,5 hodiny

Túry, výstupy na vrcholky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Mgr. Pavlína Chaloupská, Ph.D.: Vývoj německých alpských spolků v Českých zemích do roku 1938 (Development of German Alpine Clubs in Czech Lands until 1938), disertační práce, Fakulta tělesné výchovy a sportu (FTVS), 2014, česky
  2. HOFMANN Karl: Von Kals über den Großglockner zur Pasterze, In: Alpenfreund 1870, Amthor, Gera, s. 259, (německy)
  3. HA DAV, München, Akten Dachverband bis 1945, Sektion Prag, Hütten und Wege, dopis Richard Eisendle (právník) na DuÖAV, (německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jirásko Ladislav: Johann Stüdl, vizionář a objevitel Alp, Alpy 1. vydání 2013, EAN 9788085613575 (česky)
  • Nimmrichter Walther, Kneitschel Helmut: Bewahrte Bergheimat, Sudetendeutsche Sektionen im Alpenverein, Arbeitsgemeinschaft Sudetendeutscher Sektionen i. Dt. u. Österr. Alpenverein, 1984 (německy)
  • Heckl Friedrich: 100 Jahre Stüdlhütte (2801 m) am Großglockner (PDF; 496 kB). In: Jahrbuch des Deutschen Alpenvereins 1968, S. 49–54. (německy)
  • Sektion Oberland des Deutschen Alpenvereins (Hrsg.): 125 Jahre Stüdlhütte 1868−1993 (PDF; 6,4 MB). Festschrift, München 1993 (německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]