Stébla trávy, v anglickém originále Leaves of Grass, je nejznámější sbírka amerického básníka Walta Whitmana a jedna z nejslavnějších básnických knih v dějinách americké literatury. Kniha je často označována za první americké básnické dílo, které nenásledovalo evropské vzory.[1] Poté, co ji v roce 1855 vydal autor v Brooklynu vlastním nákladem a anonymně, strávil většinu svého života revizemi a rozšiřováním sbírky, a to až do své smrti v roce 1892.[2] První vydání obsahovalo dvanáct básní, poslední více než 400. Kniha představuje oslavu života, lidskosti, smyslovosti a přírody. Spíše než na náboženská nebo duchovní témata se zaměřuje na tělo a hmotný svět. Byla velmi kontroverzní pro své explicitní sexuální obrazy a Whitman se stal terčem posměchu mnoha tehdejších kritiků. Autor se zcela nevyhýbal politice, pozdější vydání obsahovala například elegii o zavražděném prezidentovi Abrahamu Lincolnovi nazvanou O Captain! My Captain!. Až na několik málo výjimek se Whitmanovy básně nerýmují ani se neřídí konvenčními pravidly. Whitman za svého iniciátora prohlásil Ralpha Waldo Emersona, který v eseji z roku 1844 vyzval, aby Spojené státy vychovaly svého vlastního jedinečného básníka, který by psal o ctnostech a neřestech mladé země. "Emerson mě přivedl do varu," komentoval to později Whitman. Název je slovní hříčka a výraz sebeironie, protože "tráva" byl slangový nakladatelský termín pro díla menší hodnoty.
