Státní zakázka na sanaci starých ekologických zátěží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chemička Spolana Neratovice patřila po roce 1989 mezi nejvíce kontaminované

Státní zakázka na sanaci starých ekologických zátěží měla být největší veřejná zakázka v historii České republiky, jejímž obsahem mělo být vyčištění desítek kontaminovaných lokalit, které byly zamořeny před rokem 1989. Ale 19. října 2011 premiér Petr Nečas oznámil, že vláda vítěze ekotendru nevybere a tento projekt končí.[1]

Vypsání a rozsah[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Kalousek pod jehož vedením ministerstvo financí zakázky vypsalo

Zakázka byla vyhlášena ministerstvem financí pod vedením Miroslavem Kalouskem 15. prosince 2008 a zájemci se mohli přihlásit do 9. února 2009. Výběrové řízení probíhalo ve dvou kolech, přičemž v prvním zájemci prokazovali schopnost zakázku splnit. Mezi postupujícími do druhého kola se mělo rozhodnout na základě nabízené cena. Celková výše zakázky mohla činit až 114,5 miliardy korun a měl ji získat jediný dodavatel.[2]

Celkem se přihlásilo do soutěže o veřejnou zakázku 6 subjektů, přičemž do druhého kola tendru postoupily firmy Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services. Námitky proti vyřazení podalo sdružení firem PPF Advisory, Ecosoil Sud, AVE CZ a Dekonta, konsorcium společností Deme Environmental Contractors a Dredging International a sdružení firem PD-Gruppe - Stavoprogres.[3]

V říjnu 2009 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyhověl stížnosti konsorcia PPF na neoprávněné vyřazení v první kole výběrového řízení. Ministerstvo financí bylo proto povinno zrušit rozhodnutí, které bylo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Správní řízení o stížnostech dalších vyřazených subjektů ÚOHS zastavil.[4]

Premiér Jan Fischer 5. října 2009 ohlásil ustavení devítičlenné komise, která bude hodnotit v 2. kole nabídky v tendru. Komisi tvoří tři zástupce ministerstvo financí (Ivan Fuksa, Igor Fojtík a Jaroslav Zima), dva zástupci ministerstva životního prostředí (Karel Bláha, Pavla Kačabová), dva zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (Luboš Vaněk, Zbyšek Sochor) a po jednom ministerstvo spravedlnosti (Miroslav Broum) a úřadu vlády (Blanka Vysloužilová).[5]

Koncem října 2009 stanovilo ministerstvo financí termín pro podání nabídek druhého kola pro státní superzakázku na 10. června 2010.[6] Koncem roku 2010 dal premiér Petr Nečas zpracovat několik právních analýz, ve kterých jsou krok za krokem popsané možnosti, které by v každé fázi tendru umožňovaly vládě obří zakázku zrušit.[7] V lednu 2011 se v médiích objevila zpráva, že česká vláda pouze otevře obálky s nabídkami a pak celou soutěž zruší.[8] V září 2011 bylo oznámeno, že nejlevnější nabídku 56,8 miliardy korun podala firma Marius Pedersen Engineering. Firma Geosan Group nabídla cenu 57,8 miliardy Kč a firma Environmental Services ze skupiny J&T dokonce 65,5 miliardy.[9] 19. října 2011 skutečně premiér Petr Nečas oznámil, že vláda vítěze ekotendru nevybere, tento projekt tím skončil.[1]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Transparency International[editovat | editovat zdroj]

Záměr kritizovala organizace Transparency International (TI), podle níž byl návrh ministra financí schválen na základě podkladů sporné kvality a vypsání zakázky je extrémně nevýhodné pro státní rozpočet. Ředitel TI David Ondráčka tvrdí, že u mimořádně velké zakázky je riziko korupce a politických tlaků enormní. Zakázka je svým objemem pětkrát větší než dosavadní největší zakázky a je unikátní i v evropském měřítku.[2] Podle TI záměr ministra financí by zcela zbytečně zatížilo státní rozpočet nejméně o dalších 30 miliard korun.[10]

Martin Bursík[editovat | editovat zdroj]

Martin Bursík

Bývalý ministr životní prostředí Martin Bursík uvedl v květnu 2009, že cena sanací by měla být jen kolem 40 miliard korun a nikoli 115, jak oznámilo ministerstvo financí.[11]

Jana Hybášková[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2010 požádala Jana Hybášková antimonopolní úřad, aby zastavil tendr a obrátila se s podněty na Nejvyšší kontrolní úřad a Evropskou komisi. Hybášková kritizovala, že zakázka znevýhodňuje střední podniky a že k vypsání výběrového řízení ministerstvo financí neprovedlo aktuální analýzu stavu ekologických zátěží, tedy bylo vypsáno výběrové řízení bez známosti rozsahu škody.[12]

Hospodářská komora[editovat | editovat zdroj]

K záměru se kriticky vyjádřila také Hospodářská komora ČR, podle které jediná zakázka představuje riziko, že z realizace zakázky budou prakticky vyřazeny všechny tuzemské firmy, zejména pak malé a střední. Jako řešení navrhla HK ČR rozdělení veřejných zakázek na sanace do menších celků podle jednotlivých krajů či sektorů.[13]

Ministerstvo životního prostředí[editovat | editovat zdroj]

Podmínky veřejné zakázky ministerstvo financí nekonzultovalo s ministerstvem životního prostředí, které na likvidaci ekologických škod má dohlížet. Tyto podmínky jsou nejasné a některé (např. na obří skládky s kapacitou 4 miliony tun odpadů) nejsou podle MŽP ani splnitelné. Další podmínkou pro výběr vítězné nabídky je zařízení pro výrobu alternativních paliv, ale podle MŽP pojem "alternativní palivo" oficiálně vůbec neexistuje.[14]

Nejvyšší kontrolní úřad[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2010 zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolní závěr, podle kterého jsou garance státu za ekologické zátěžě ve výši 115 miliard korun přehnané a reálné náklady na odstranění škod by měly být mnohonásobně nižší.[15]

KDU - ČSL[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2009 předsednictvo KDU-ČSL vyzvalo předsedu vlády Jana Fischera, aby tendr na odstranění starých ekologických zátěží zrušil.[16] Požaduje prošetření postupu Ministerstva financí, které podle KDU-ČSL postupovalo od samého počátku netransparentně a nezákonně. KDU-ČSL označilo pokračování tendru ve stávajících podmínkách za jeden z největších tunelů v novodobých dějinách České republiky.[17]

ČSSD[editovat | editovat zdroj]

Bohuslav Sobotka

Pro zastavení procesu se vyslovil místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, podle kterého je tendr poznamenán neodstranitelnými chybami. Doslovně uvedl: "Přerušení, zastavení, ukončení je to nejlepší řešení, které sociální demokracie může doporučit a bude ho podporovat. Pro takové usnesení také budeme hlasovat."[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nečas: Vláda vítěze ekotendru nevybere, tento projekt končí - neplatný odkaz
  2. a b Státní zakázka století na ekologické zátěže - neplatný odkaz
  3. MF trvá na pokračování tendru na sanaci ekologických škod - neplatný odkaz
  4. PPF se vrací do soutěže o obří zakázku - neplatný odkaz
  5. Vláda schválila ustavení komise pro obří ekologickou zakázku - neplatný odkaz
  6. Janota: O obří ekozakázce se rozhodne až po volbách
  7. Nečas zvažuje, jak zrušit ekotendr
  8. Kalousek zřejmě ustoupí premiérovi a „odpíská“ ekotendr za miliardy
  9. Nejnižší nabídku v ekotendru podal Marius Pedersen Engineering
  10. Stomiliardový hazard ministerstva financí při odstraňování ekologických zátěží
  11. Bursík: Zakázka na sanace je o 75 miliard předražená
  12. http://www.ct24.cz/domaci/83677-hybaskova-napadla-multimiliardovy-ekotendr/ Hybášková napadla multimiliardový ekotendr
  13. HK chce při odstraňování ekologických škod více zakázek[nedostupný zdroj]
  14. Krystyna Wanatowiczová, Jana Klímová: Nejasné podmínky, nejasná cena. Proč se rekordní zakázce říká „tunel století“,
  15. http://finweb.ihned.cz/c1-44531230-garance-za-ekologicke-skody-jsou-prehnane-upozornuje-nku Garance za ekologické škody jsou přehnané, upozorňuje NKÚ
  16. Lidovci: Ekologická superzakázka je největším tunelem
  17. Superzakázka je největším tunelem v novodobých dějinách ČR
  18. Český rozhlas: Poslanci posoudí tendr na odstranění ekologických zátěží, 4.11.2009

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]