Státní knihovna Bamberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Státní knihovna Bamberg
Staatsbibliothek Bamberg
Bamberg State Library
Státní knihovna v Nové Rezidenci na katedrálním náměstí
Státní knihovna v Nové Rezidenci na katedrálním náměstí
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Poloha Neue Residenz, Domplatz 8, 96049 Bamberg
Bavorsko Svobodný stát Bavorsko
Souřadnice
Zaměření vědecká knihovna, regionální knihovna
Založena 9. září 1803
Knihovní fond
Velikost fondu asi 545.000 jednotek médií
Povinný výtisk od roku 1987 pro Horní Franky
Další informace
Ředitel Dr. Bettina Wagner
Webové stránky www.staatsbibliothek-bamberg.de
Telefon +49 951 95503-0
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní knihovna Bamberg (německy Staatsbibliothek Bamberg) je vědecká knihovna s důrazem na humanitní vědy ve městě Bamberku, ležící v Horních Francích. Dnes se knihovna nachází v prostorách Nové Rezidence (německy Neue Residenz) na katedrálním náměstí (německy Domplatz) a jejím zřizovatelem je Svobodný stát Bavorsko.

Všeobecné údaje[editovat | editovat zdroj]

Státní knihovna Bamberg je všeobecná knihovna, která pokrývá potřeby města a regionu, slouží bezplatně k vědeckým a pracovním účelům jakož i osobnímu vzdělávání. Svůj historicky rostoucí inventář průběžně doplňuje novými přírustky ze všech oborů, zejména z historie, dějin umění a knižní kultury. Těžiště knihovního fondu však tvoří především regionální a vlastivědná literatura kraje Horní Franky. Od roku 1987 je dokonce zodpovědná za uchování povinných exemplářů tohoto kraje, tj. ukládá natrvalo povinný výtisk každé publikace vydané v tomto kraji. Knihovna dále uchovává celou řadu vzácných rukopisů (částečně digitalizované) a starých tisků. Při získávání nových exemplářů, při katalogizaci a užívání licenčních databází spolupracuje Státní knihovna úzce s místní Univerzitní knihovnou (německy Universitätsbibliothek Bamberg).

Mezi obzvláště výjimečné patří tyto sbírky a fondy: Historický spolek Bamberg, Přírodovědecká společnost Bamberg, Společnost E.T.A. Hoffmanna a Bamberská skupina Franckého svazu. Mezi výjimečné patří sbírka středověkých rukopisů, která sahá až k císaři Jindřichu II., jenž 1. listopadu 1007 založil bamberské biskupství.

Tři z těchto rukopisů byly přijaty do seznamu UNESCO Dědictví světových dokumentů (anglicky Memory of the World):

Přehled o stavu knihovního fondu[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jádro knihovny a především pak rukopisné sbírky se váže k římskoněmeckému císaři Jindřichu II., který v roce 1007 založil tamní biskupství. Mezi jeho dary patřilo velké množství vzácných rukopisů, které získal či nechal vyhotovit on anebo jeho předchůdci. Proto se do Bamberka dostaly manuskripty z mnoha tehdejších duchovních center západního světa. Poté se Bamberk samotný stal regionálním centrem vzdělanosti, v němž bylo napsáno a iluminováno (opatřeno knižní malbou) mnoho knih, zvláště pak ve 12. století benediktýnskými mnichy z kláštera Michelsberg. Dále pak od 15. století patřily bamberské tiskárny mezi první, které německy tištěné knihy doplňovaly dřevořezy. Ačkoliv se nyní ve Státní knihovně nacházejí jen fragmenty z těchto tisků, dokumentuje sbírka 3500 inkunábulí v plném rozsahu knižní výrobu tamních tiskáren prvního století knihtisku.

Během sekularizace a mediatizace v letech 1802/1803, kdy se Bamberké biskupství stalo součástí Bavorského kurfiřtství, byly rukopisy a knihovny biskupství a městských klášterů sloučeny do současné Státní knihovny. Ta se poté ještě spojila s knihovnou staré bamberské univerzity, jež byla roku 1648 založena jako jezuitská kolej a uzavřena právě v době sekularizace. Během 19. století byla knihovna obohacena dary. Mezi nejznámější patří stále doplňovaná sbírka významného sběratele a historika umění Josepha Hellera, obsahující dnes asi 80.000 tisků a kreseb a rovněž i neméně významná literární sbírka E.T.A. Hoffmanna, kde vynikají zejména autorovy autografy z 18. a 19. století.

Budova[editovat | editovat zdroj]

Knihovna obývá převážně východní křídlo bamberské Nové Rezidence, která byla postavená podle plánů známého barokního stavitele Johanna Leonharda Dientzenhofera v letech 1697–1703 pro tehdejšího knížecího biskupa Lothara Franze von Schönborn (vládl v letech 1693–1729). V tomto traktu se původně nacházely správní orgány biskupa. K místnostem, které nejsou veřejně přístupné, patří tzv. Dominikánské místnosti. Jejichž název je odvozen od původních dřevěných knižních regálů pocházejících z bamberského dominikánského kláštera, zrušeného během sekularizace. K interním místnostem patří také sál Čtrnácti svatých pomocníků (německy Vierzehnheiligenpavillon) ve třetím patře, kde měl knížecí biskup uloženou vlastní knihovnu a který případně používal k soukromým účelům. Za hezkého počasí lze odtud spatřit asi 30 kilometrů vzdálenou poutní Baziliku Čtrnácti svatých pomocníků poblíž Bad Staffelsteinu. Knihovna používá od roku 1978 i bývalý vinný sklep pod čítárnou, jenž je dnes využíván jako příruční sklad. Veřejně přístupná je vstupní hala, v níž jsou prezentovány kulturněhistoricky cenné vitráže ze 16. a 17. století, za jejichž vlastnictví vděčí knihovna jednomu ze svých podporovatelů Josephu Hellerovi. Vstupní hala je propojená s čítárnou, která se skládá z původního audienčního a letního sálu knížecího biskupa. Čítárna nabízí okouzlující výhled na Růžovou zahradu, jež dal založit sám iniciátor Nové Rezidence Lothar Franz von Schönborn. Státní knihovna pořádá při zvlášních příležitostech rovněž i výstavy, během nichž si návštěvníci mohou prohlédnout hvězdnou klenbu (německy Sterngewölbe) a bývalý Zahradní sál, nazývaný též Scaglioliho sál (německy Scagliolasaal).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]