Státní hranice Maďarska
Současné státní hranice Maďarska ustavila po první světové válce Trianonská smlouva, podepsaná 4. června 1920. Do té doby existovala pouze část hranice na Drávě, zbytek hranice neexistoval jako státní hranice vůbec. Uhersku totiž do roku 1918 patřilo celé dnešní Slovensko (s výjimkou osady U Sabotů; včetně částí Oravy a Spiše, které nyní náleží Polsku), celá Podkarpatská Rus, Sedmihradsko, většina srbské Vojvodiny a severovýchodní části Bělehradu, rakouská spolková země Burgenland, části Chorvatska (Mezimuří a Baranja), slovinské Zámuří a okrajové části Polska. Trianonskou smlouvou ztratilo Uhersko celých 67,05 % svého území, které byly připojeny k okolním státům. To se týkalo i území obydlených převážně Maďary, jako například Sedmihradsko připojené k Rumunsku.
Dnes Maďarsko hraničí s těmito státy:
Slovensko (sever) – 677 km
Ukrajina (východ) – 103 km
Rumunsko (jihovýchod) – 443 km
Srbsko (jih) – 151 km
Chorvatsko (jihozápad) – 329 km
Slovinsko (západ) – 102 km
Rakousko (západ) – 366 km
Státy, s nimiž Maďarsko sousedilo v období Studené války
V letech 1949–1989 hraničila Maďarská lidová republika s těmito státy:
Československo (sever) – 677 km
Sovětský svaz (východ) – 103 km
Rumunská socialistická republika (jihovýchod) – 443 km
SFRJ (jihozápad) – 582 km- Rakousko (západ) – 366 km
Související články
- Maďarsko
- Uhersko
- Dějiny Maďarska
- Trianonská smlouva
