Srstín krysí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSrstín krysí
alternativní popis obrázku chybí
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhmyzožravci (Eulipotyphla)
Čeleďježkovití (Erinaceidae)
Rodsrstín (Echinosorex)
Blainville, 1838
Binomické jméno
Echinosorex gymnura
(Raffles, 1822)
Rozšíření srstína krysího (zeleně)
Rozšíření srstína krysího (zeleně)
Rozšíření srstína krysího (zeleně)
Synonyma
  • Echinosorex gymnurus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srstín krysí, nebo také srstín Rafflesiův (Echinosorex gymnura), je druh velkého hmyzožravce z čeledi ježkovití, jediný druh rodu Echinosorex.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Srstín krysí je druhem orientální oblasti. Obývá prakticky celé Borneo a Sumatru, některé přidružené ostrovy (Labuan a ostrov Tebing Tinggi blízko Sumatry) a také Malajský poloostrov až po nejjižnější regiony Myanmaru. Výskyt v Singapuru nebyl potvrzen. Přirozeným prostředím bývají tropické pralesy i druhotné lesy, srstín často žije i ve velmi vlhkých oblastech, a to až do nadmořské výšky asi 1 000 metrů. Je schopen tolerovat i určitým způsobem narušená stanoviště, a to včetně obdělávaných ploch.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Srstín krysí dosahuje délky těla 26–46 cm, ocas měří 16,5–30 cm.[3] Srstín váží až 2 kg, a patří tak mezi největší druhy hmyzožravců.[4] Tělo je obecně dlouhé a úzké, s dlouhým, pohyblivým čenichem. Samice bývají o něco větší než samci. Srst je drsná, ocas má však šupinatou strukturu a porostlý je pouze řídkou srstí. Zbarvení je obecně černé, hlava je bělavá, s černými znaky v blízkosti očí. Ocas má částečně světlou barvu. Existují však i formy, které mají tělo pokryté celistvě bílou srstí.[5]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Srstín krysí je noční, samotářský druh hmyzožravce. Není příliš náročný na přirozené prostředí, často však sídlí na březích řek a potoků. Může být částečně vodní. Je to samotářsky žijící zvíře, agresivní vůči ostatním jedincům stejného druhu. Území, především pak okolí hnízda, si značí výměšky vylučovanými z análních žláz. Tyto sekrety jsou velmi aromatické a páchnou po česneku. Srstín krysí se většinou skrytě, ale svižně pohybuje pod podemletými břehy, mezi kořeny stromů a v husté vegetaci, kde pátrá po potravě. Loví především bezobratlé žijící na souši či na okrajích vodních toků, tj. červy, různý hmyz, kraby, krevety, plže a další, může se však živit i některými obratlovci, jako jsou ryby.[3][4]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožovací systém je pravděpodobně polygynní, tj. jeden samec se páří s více samicemi. Samice mohou mít až dva vrhy ročně, rodí průměrně dvě mláďata, která po narození měří asi 8 cm a váží 15 g. Březost trvá 35–40 dnů.[3][4]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Navzdory tomu, že původní stanoviště v jihovýchodní Asii rychle ustupují lidským činnostem, srstín krysí se nezdá býti vážně ohrožen a Mezinárodní svaz ochrany přírody jej považuje za málo dotčený druh.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b CASSOLA, F. Moonrat [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  3. a b c MCDADE, M. Grzimek's animal life encyclopedia, Mammals II.. 2. vyd. Detroit: Thomson/Gale, 2004. ISBN 0-7876-5362-4, ISBN 978-0-7876-5362-0. OCLC 49260053 S. 212. 
  4. a b c ANDĚRA, Miloš. Savci (1): Ptakořitní, vačnatci, chudozubí, hmyzožravci, tany, letuchy, letouni, primáti. Praha: Albatros, 1997. (Svět zvířat). S. 64. 
  5. FOX, David L. Echinosorex gymnura (moonrat). Animal Diversity Web [online]. 1999 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]