Srpatka ibisovitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSrpatka ibisovitá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďsrpatkovití (Ibidorhynchidae)
Bonaparte, 1856
Rodsrpatka (Ibidorhyncha)
Vigors, 1832
Binomické jméno
Ibidorhyncha struthersii
Vigors, 1832
Mapka s rozšířením (zeleně)
Mapka s rozšířením (zeleně)
Synonyma

Clorhynchus strophiatus Hodgson, 1835

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srpatka ibisovitá (Ibidorhyncha struthersii) je ptákřádu dlouhokřídlých, jediný zástupce čeledi srpatkovitých (Ibidorhynchidae).

Dorůstá 38–41 cm. Je převážně šedá s bílou spodinou těla, červenými končetinami a dlouhým, výrazně zahnutým zobákem. Obličej má černý, stejného zbarvení je také nápadný pruh na hrudi. Obě pohlaví jsou si zbarvením velice podobná, mladí ptáci pak postrádají černé zbarvení obličeje a tmavý pruh na hrudi.[2]

Hnízdí u kamenitých koryt řek v téměř celé jižní části střední Asie,[3] obvykle v nadmořské výšce 1700–4400 m n. m. Mimo hnízdní období pak může sestupovat až po nadmořskou výšku 100 m n. m.[4]

Žije jednotlivě, v párech nebo malých hejnech o 5–6 jedincích.[5] Živí se různými bezobratlými, včetně larev chrostík či jepic.[6] Je zřejmě monogamní. Hnízdí na zemi v rozmezí od dubna do května, v jedné snůšce jsou pak 2–4 vejce.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Phillips, B. T. (1945). "Photographing the Ibis-bill (Ibidorhyncha struthersii Gould)". J. Bombay Nat. Hist. Soc. 45 (3): 347–352. (anglicky)
  3. Ibisbill Ibidorhyncha struthersii [online]. BirdLife Species Factsheet [cit. 2010-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Hayman, Peter; Marchant, John; Prater, Tony (1986). Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. Boston: Houghton Mifflin. str. 231. ISBN 0-395-60237-8. (anglicky)
  5. a b Baker, ECS (1929). Fauna of British India. Birds. Volume 6. Taylor & Francis, Londýn. str. 196–198. (anglicky)
  6. Pierce, Raymond J. (1986). "Observations on behaviour and foraging of the Ibisbill Ibidorhyncha struthersii in Nepal". Ibis 128 (1): 37–47. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURNIE, David, a kol. Ptáci. Překlad Helena Kholová. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 221. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]