Sremská fronta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sremská fronta (červeně) na mapě bývalé Jugoslávie

Sremská fronta (chorvatsky Srijemski front, srbsky Сремски фронт/Sremski front) byla jednou z front během druhé světové války. Nacházela se v oblasti Sremu, na hranici dnešního Srbska a Chorvatska. Ustálila se na podzim 1944 po osvobození Bělehradu. Proti sobě stáli jugoslávští partyzáni s podporou Rudé armády a Wehrmacht, který doprovázely jednotky loajální hroutícímu se nezávislému státu Chorvatsko. Fronta se zhroutila po partyzánském útoku 12. dubna 1945, poté již byl pro spojence volný postup směrem na Záhřeb.

Boje na sremské frontě se proslavily především dlouhodobým trváním a velkým počtem obětí (z jugoslávské strany 13,5 tisíce, na fašistické cca 30 tisíc). V jugoslávské společnosti potom dlouhou dobu trvala diskuze, zdali nedošlo během vedení bojů k přehmatům. Sremský front se proto stal jedním z témat odpůrců komunistického režimu a nástrojů kritiků Josipa Broze Tita.

Na konci 80. byl nedaleko Šidu vybudován rozsáhlý památník, připomínající oběti bojů na Sremské frontě.