Srečko Kosovel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Srečko Kosovel
Srečko Kosovel 1920s.jpg
Narození 18. března 1904
Sežana
Úmrtí 27. května 1926 (ve věku 22 let)
Tomaj
Příčina úmrtí meningitida
Povolání básník, spisovatel, literární kritik a kritik
Národnost Slovinci
Příbuzní Stano Kosovel a Karmela Kosovel (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srečko Kosovel (18. března 1904, Sežana - 27. května 1926, Tomaj) byl slovinský básník, kritik a esejista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v učitelské rodině, měl bratra Stana a tři sestry Tončku, Karmelu a Anici.

Část dětství prožil v Pliskavici na Krasu, nakonec se ale roku 1908 přestěhovali do Tomaje. Po dokončení základní školy roku 1916 se zapsal na lublaňskou reálku, kde se vyučovalo v němčině. Již na střední škole spolupracoval s literárním kroužkem, který vydával středoškolské noviny Lepa Vida, ale kvůli finančním problémům od toho musel upustit. Po maturitě roku 1922 se rozhodl pro studium romanistiky, slovenistiky a pedagogiky na Filozofické fakultě v Lublani. Podílel se na vydávání avantgardního časopisu Tři labutě, který vznikl roku 1921 v Novem mestu. Organizoval literárně-dramatický kroužek, přednášky a literární večery. Roku 1925 převzal se svými vrstevníky revui Mladina, sdružující nejvýznamnější představitele slovinské poválečné generace. Připravoval také sbírku Zlatý člun (Zlati čoln), která ale nikdy nevyšla.

V únoru 1926 se poprvé ohlásila nemoc, kterou se mu sice tenkrát podařilo překonat, podlehl jí, až když se ohlásila podruhé a to v březnu 1926.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Srečko Kosovel - Pesmi

Začátek jeho tvorby byl především pod vlivem moderny a impresionismu. Převládajícími motivy jeho poezie byl rodný Kras, matka a smrt. Později přešel k expresionismu, z běžných věcí k disharmonii. Rozvinul vizionářskou, společenskou a věrnou tematiku. Roku 1925 přešel ke konstruktivismu, tím ale expresionismu úplně neopustil. Konstruktivistické básně vyšly posmrtně ve sbírce Integrály 26 (Integrali 26). Psal také krátkou prózu a eseje. Kosovel je považován za jednoho z nejvýznamnějších slovinských expresionistů vůbec.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Srečko Kosovel
  • Básně (Pesmi (1927))
  • Vybrané básně (Izbrane pesmi (1931))
  • Sebrané dílo (Zbrano delo I (1946))
  • Vybrané básně (Izbrane pesmi (1949))
  • Zlatý člun (Zlati čoln (1954))
  • Moje píseň (Moja pesem (1964))
  • Extáze smrti (Ekstaza smrti (1964))
  • Integrály 26 (Integrali 26 (1967))
  • Sebrané dílo II (Zbrano delo II (1974))
  • Sebrané dílo III (Zbrano delo III (1977))

Díla přeložená do češtiny[editovat | editovat zdroj]

  • Moje píseň, Překlad Ivan Dorovský a Michal Przybylski, Albert, Brno 2004, ISBN 80-7326-024-7
  • V malém plášti slov, Odeon, Praha 1974