Spor o název Makedonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Severní Makedonie (červeně), Egejská Makedonie v rámci Řecka (zeleně), Makedonské království (červené hranice) a území regionu Makedonie (šedé hranice)
Mapa celé Makedonie z roku 1913

Spor o název Makedonie byl politický spor o užití názvu Makedonie (makedonsky Македонија, řecky Μακεδονία, bulharsky Македония). Spor mezi sebou vedly Republika Makedonie a Řecko. Řecko považovalo název Makedonie za výlučně řecký[1][2] a politicky zneužitý vládou ve Skopje pro cíle získání celého území regionu Makedonie pod kontrolu jihoslovanského státu. Republika Makedonie tento název považovala za svůj vlastní a odkazovala na vlastní dějiny, kde byl používán. Spor, který probíhal s různou intenzitou od roku 1991, vedl k tomu, že byla Republika Makedonie v roce 1993 přijata do OSN pod kompromisním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie[3], makedonsky Поранешна југословенска република Македонија.

Podstata sporu spočívala v tom, zdali jeden stát může používat název pro podstatně širší geografické území (v tomto případě se jedná o území celé historické Makedonie včetně Egejské a Pirinské Makedonie), pokud se jeho území nachází pouze na jeho menší části (pouze tzv. Vardarské Makedonie), která byla po První balkánské válce součástí nejprve Srbska a později Jugoslávie. V Řecku bylo obecně vnímáno užívání názvu Republika Makedonie jako symbol iredentismu a krádeže řecké kultury.[zdroj?] Řecká média používala buď název Bývalá jugoslávská republika Makedonie, případně neutrálnější Republika Skopje. Makedonská média naopak název Bývalá jugoslávská republika Makedonie neužívala a považovala jej za urážlivý,[zdroj?] stejně jako přidávání některých dalších atributů k názvu Makedonie.[4] Uvedený název byl rovněž vnímán jako dočasný do doby, než byl spor vyřešen.[5]

Dne 12. června 2018 bylo dosaženo dohody mezi řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem a jeho makedonským protějškem Zoranem Zaevem, podle které bylo přijato jméno „Republika Severní Makedonie“. Dne 30. září 2018 se v Makedonii konalo referendum, ve kterém voliči potvrdili souhlas s dohodou a podporou členství v EU a NATO, i když s volební účastí 37 %. Po ratifikaci dohody oběma stranami vstoupila dohoda v platnost od 12. února 2019.[6]

Vývoj sporu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1913 bylo území historické Makedonie rozděleno mezi tři části, které připadly každé jedné z balkánských zemí (Srbsku, Řecku a Bulharsku). Toto rozdělení později pomohlo etnicky homogenizovat obyvatelstvo v rozdělených částech regionu, především v oblasti Egejské Makedonie, kde byl značně posílen řecký etnický prvek.[7][8] Bulharská část Makedonie byla rovněž integrována kulturně i jazykově do zbytku Bulharska.[zdroj?] Na území Vardarské Makedonie však pokus o srbizaci obyvatelstva mezi dvěma světovými válkami nedopadl úspěšně, region byl do té doby označován především jako jižní Srbsko s odkazem na existenci středověkého srbského státu v dané oblasti. Slovanské obyvatelstvo nebylo z hlediska vlastní národní identity pevně ukotveno, ačkoliv již tehdy existovala řada[zdroj?] kulturních osobností, která prosazovala samostatný makedonský národ a jazyk (např. Krste Misirkov). Odpor k srbské, potažmo jugoslávské správě postupně rostl. Vznik Socialistické republiky Makedonie v rámci socialistické Jugoslávie v závěru druhé světové války a definice makedonského jazyka, písma i národnosti na zasedání ASNOM tento problém nicméně vyřešil.[zdroj?]

Makedonský nacionalismus se na veřejné scéně objevil v letech 1990 a 1991. Jeho představitelé žádali sjednocení všech tří částí Republiky Makedonie tak, jak si je nárokovala královská, a po nějakou dobu i socialistická[zdroj?] Jugoslávie. Kontroverzi vydalo vydání bankovky v hodnotě Jedna Makedonka, která vyobrazovala Bílou věž v Soluni na řeckém území.

Samotný spor o užití názvu Makedonie vypukl na podzim roku 1991, kdy se Socialistická republika Makedonie odtrhla od SFRJ. Národní identita v Republice Makedonii navázala na antické dějiny makedonského království, což bylo v samotném Řecku vnímáno s velkou nelibostí. Makedonie zavedla vlajku s verginským sluncem na červeném pozadí (na modrém pozadí slouží jako vlajka regionu Střední Makedonie v Řecku). Řecká vláda iniciovala rozsáhlou aktivitu na mezinárodní scéně s cílem neuznat název státu.[9] Evropská unie na přelomu let 1991 až 1992 komunikovala do Skopje zprávu, že neuzná stát, který bude mít územní nároky na území svých sousedů a v souladu s řeckým naléháním sdělila, že název státu odkazuje na iredentistické záměry vlády ve Skopje.[10]

Částečné uklidnění sporu bylo realizováno na mezinárodní úrovni. V září 1994 podepsaly v New Yorku obě vlády smlouvu o normalizaci vztahů mezi dvěma státy.[11] V roce 1995 změnila vláda ve Skopje v souladu s touto smlouvou státní vlajku[12] a do ústavy byl výslovně uveden text, kde se země zříká jakýchkoliv územních nároků vůči svým sousedům. Následně Republika Makedonie navázala diplomatické vztahy s Řeckem a Řecko poté zrušilo obchodní embargo, které vedlo se svým severním sousedem. Republika Makedonie byla také přijata do Rady Evropy.[11] V roce 1996 uznala název Republika Makedonie i Svazová republika Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), což vyvolalo znepokojení Řecka.[13]

Sporadicky docházelo k různým drobným sporům ohledně názvu státu i později. Poté, co Republika Makedonie zavedla registrační značky s písmeny MK v modrém poli po vzoru Evropské unie, nutili řečtí pohraničníci makedonské řidiče tyto značky částečně zakrývat.[zdroj?] Rovněž byl také zablokován přístupový proces Republiky Makedonie do NATO a Evropské unie, kde Řecko jako člen obou organizací odmítalo zahájení jednání se svým sousedem, dokud nebude název státu pro Atény přijatelný. Některé země světa uznávají název Republika Makedonie a jiné Bývalá jugoslávská republika Makedonie.


Na počátku roku 2018 byl daný spor opět otevřen ve snaze najít vhodné řešení. Bylo diskutováno o různých názvech, které by mohly být schváleny, jako např. Republika Horní Makedonie (Горња Македонија)[zdroj?], Ilindenská Makedonie (Илинденска Македонија)[14] nebo Republika Nová Makedonie (Нова Македонија), premiéři Alexis Tsipras a Zoran Zaev se však nakonec dne 12. června 2018 shodli na jménu Republika Severní Makedonie (Република Северна Македонија)[15], které bude balkánská země využívat jak navenek, tak i ve vnitřních záležitostech. Souhlasili také s tím, že z ústavy budou odstraněny odkazy na makedonskou menšinu v zahraničí. Makedonský prezident Ǵorǵe Ivanov však ještě téhož dne řekl, že odmítne smlouvu ratifikovat a v parlamentech obou zemí vystoupila proti změně názvu země opozice.[16] I přesto však dne 20. června 2018 makedonský parlament dohodu schválil.[17] Obdobně byla dohoda schválena i v řeckém parlamentu, kde bylo hlasování spojeno s hlasováním o důvěře vlády.[18]

V Makedonii i v Řecku měly být nové názvy schváleny následně v referendu, které se v Makedonii následně uskutečnilo na konci léta 2018. Mezi určitou částí veřejnosti obou zemí vyvolal nový název odpor a vedl k menším protestům.[19][20] Po schválení názvu byl zahájen integrační proces s Republikou Severní Makedonie o vstupu do EU a NATO.

V lednu 2019 schválil dohodu i řecký parlament.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konflikt grecko-macedoński na polské Wikipedii.

  1. ↑ PETTFIER, James. The New Macedonian Question. Soluň: Institute of Balkan Studies Thessaloniki, 1999. 356 s. ISBN 0-333-67356-5. S. 28. (angličtina) 
  2. ↑ PETTFIER, James. The New Macedonian Question. Soluň: Institute of Balkan Studies Thessaloniki, 1999. 356 s. ISBN 0-333-67356-5. S. 41. (angličtina) 
  3. ↑ PETTFIER, James. The New Macedonian Question. Soluň: Institute of Balkan Studies Thessaloniki, 1999. 356 s. ISBN 0-333-67356-5. S. XXVIII. (angličtina) 
  4. ↑ PETTFIER, James. The New Macedonian Question. Soluň: Institute of Balkan Studies Thessaloniki, 1999. 356 s. ISBN 0-333-67356-5. S. 236. (angličtina) 
  5. ↑ PETTFIER, James. The New Macedonian Question. Soluň: Institute of Balkan Studies Thessaloniki, 1999. 356 s. ISBN 0-333-67356-5. S. 43. (angličtina) 
  6. ↑ Makedonie oficiálně změnila název na Severní Makedonie, spor s Řeky končí. iDNES.cz [online]. 2019-02-13 [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ PETTFIER, James. The New Macedonian Question. Soluň: Institute of Balkan Studies Thessaloniki, 1999. 356 s. ISBN 0-333-67356-5. S. 48. (angličtina) 
  8. ↑ ROUDOMETOF, Victor. Collective Memory, National Identity, and Ethnic Conflict. Westport: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 0-275-97648-3. S. 63. (angličtina) 
  9. ↑ ROUDOMETOF, Victor. Collective Memory, National Identity, and Ethnic Conflict. Westport: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 0-275-97648-3. Kapitola XYZ, s. 29. (angličtina) 
  10. ↑ ROUDOMETOF, Victor. Collective Memory, National Identity, and Ethnic Conflict. Westport: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 0-275-97648-3. S. 30. (angličtina) 
  11. ↑ a b PETTFIER, James. The New Macedonian Question. Soluň: Institute of Balkan Studies Thessaloniki, 1999. 356 s. ISBN 0-333-67356-5. S. XXIX. (angličtina) 
  12. ↑ ROUDOMETOF, Victor. Collective Memory, National Identity, and Ethnic Conflict. Westport: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 0-275-97648-3. S. 34. (angličtina) 
  13. ↑ PETTFIER, James. The New Macedonian Question. Soluň: Institute of Balkan Studies Thessaloniki, 1999. 356 s. ISBN 0-333-67356-5. S. 52. (angličtina) 
  14. ↑ Článek na portálu Rádio Svobodná Evropa (anglicky)
  15. ↑ Článek na portálu Deutsche Welle (makedonsky)
  16. ↑ Článek na portálu bloomberg.com (anglicky)
  17. ↑ Článek na portálu sofiaglobe.com (anglicky)
  18. ↑ Článek na portálu Financial Times (anglicky)
  19. ↑ Článek na portálu balkaninsight.com (anglicky)
  20. ↑ Článek na portálu nytimes.com (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spor_o_název_Makedonie&oldid=22577773“