Spitak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Spitak
Սպիտակ

Panorama města Spitak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 1 250 m n. m.
Stát Arménie Arménie
provincie ppLorri]]
Spitak
Red pog.svg
Spitak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 57,6 km²
Počet obyvatel 12 881 (2011)
Hustota zalidnění 223,6 obyv./km²
Správa
Starosta Gagik Sahakyan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spitak (arménsky Սպիտակ) je město na severu provincie Lorri v Arménii. Leží asi 96 kilometrů od hlavního města Jerevanu a asi 22 km západně od správního centra provincie Vanadzoru. Původní město Spitak bylo kompletně zničeno při devastujícím zemětřesení 7. prosince 1988. Nové tak bylo znovuvybudováno nedaleko od původního. Podle sčítání obyvatel v roce 2011 zde žilo 12 881 lidí.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení bylo založeno v 17. století, neslo název Hamamlu (doslova persky lázeň‎‎). V roce 1949 bylo přejmenováno na Spitak, v arménštině znamenající bílý, kvůli přítomnosti světlých vápenců v oblasti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Náměstí

Území dnešního Spitaku bylo součástí historického regionu Dzorapor (arménsky Ձորափոր) provincie Gugark, 13. provincie Velké Arménie.

Spitak byl založen jako ves Hamamlu v 17. století za perské vlády nad Východní Arménií. Prvními obyvateli byli arménští přistěhovalci z íránského města Choj. V roce 1828 byl Jerevanský chanát včetně Hamamlu, připojen k Ruské říši. Region se oficiálně stal součástí Ruského impéria po podpisu smlouvy z Türkmənçay, podepsané 10. února 1828 mezi Ruskem a Kádžárovskou Persií. Administrativně byla oblast součástí ujezdu Alexandropol Jerevanské gubernie. Jerevanská gubernie.

V listopadu 1918 se Hamamlu stalo součástí První arménské republiky. Po obsazení Rudou armádou a následné sovětizaci v prosinci 1920 se Hamamlu 11. února 1921 stalo součástí Arménské sovětské socialistické republiky.

Za sovětské vlády bylo Hamamlu v roce 1949 přejmenováno na Spitak. Statut města byl udělen v roce 1960, město se stalo centem „rajonu Spitak“. V roce 1971 byl městu Spitak udělen statut republice podřízeného města.[1]

Spitak po zemětřesení v roce 1988

Během zemětřesení v roce 1988 byl Spitak zcela zničen a většina obyvatel přišla o střechu nad hlavou. Po rozpadu Sovětského svazu bylo město postupně znovu vybudováno úsilím arménské vlády a za pomoci arménské diaspory. Pomoc poskytlo i mnoho zemí světa, včetně Uzbekistánu, Švýcarska, Ruska, Rakouska, Finska, Norska, Itálie, Německa, České republiky a Estonska.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Spitak se rozkládá na ploše 57,6 km² na březích řeky Pambak, v nadmořské výšce 1650 metrů. Obklopují jej hora Bazum (na severu) a pohoří Pambak na jihu. Pro Spitak jsou charakteristické extrémně chladné zimy a mírná léta. Roční množství srážek dosahuje jen 440 milimetrů.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Nový Kostel vzkříšení

Spitak je obydlen populací etnických Arménů, patřících k Arménské apoštolské církvi.

Na počátku 19. století se zde usadilo množství arménských uprchlíků z měst Choj a Muş. Při zemětřesení v prosinci 1988 zahynulo kolem 4 000 obyvatel města. V důsledku Války o Náhorní Karabach v roce 1988 se ve městě usadilo kolem 500 arménských uprchlíků z Ázerbájdžánu.

Při sčítání obyvatel v roce 2001 uvádí oficiální data 14 984 obyvatel.[2] Podle úřední statistiky zde v lednu 2009 žilo 15 146 lidí.[3]

Vývoj počtu obyvatel od roku 1831:

Rok 1831 1897 1926 1939 1959 1979 1989 2005 2011
Obyvatel 466 3004 4078 5035 3740 14 536 3740 15 000 12 881

Kultura[editovat | editovat zdroj]

„Plechový“ kostel na hřbitově ve Spitaku

Ve Spitaku je kulturní dům, tři veřejné knihovny, mnoho kin, městské divadlo a etnografické muzeum. Ke kulturnímu dědictví města patří archeologické naleziště z 2. tisíciletí před naším letopočtem, pozůstatky starověkého osídlení na nedalekém vrchu Sardar z 1. tisíciletí před naším letopočtem a most přes řeku Pambak, pocházející z 19. století.

Každoročně 15. července zde probíhají slavnosti města.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Spitak je důležitým arménským dopravním uzlem. Městem prochází rychlostní silnice M-3, která spojuje Jerevan s Vanadzorem. Začíná zde i větev silnice M-7 spojující Gjumri s Vanadzorem. Město má také železniční spojení, jeho nádraží leží zhruba v polovině vzdálenosti mezi Jerevanem a Tbilisi.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V dobách sovětské vlády se Spitak stal důležitým průmyslovým centrem severní Arménie. Mlékárna zde byla otevřena v roce 1937, cukrovar v roce 1947. Po zemětřesení však město svůj význam průmyslového centra provincie Lorri ztratilo. V současnosti je zde pouze průmyslový mlýn a továrna na výrobu stavebních materiálů.

vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Pohled na město (2015)

V roce 2015 bylo ve Spitaku 7 veřejných základních škol, 1 internátní škola a 7 mateřských škol. Sídlí zde i hudební akademie, umělecká škola a pobočka jerevanské elektrotechnické vyšší odborné školy.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Nejpopulárnějším sportem ve městě je fotbal. Klub FC Spitak reprezentoval město v domácích soutěžích v letech 1990 až 1998. Jako většina arménských fotbalových klubů byl z finančních důvodů rozpuštěn v roce 1999. Městský stadion má kapacitu 5000 diváků.[4]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Partnerskými městy Spitaku jsou:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spitak na anglické Wikipedii.

  1. Spitak community
  2. RA 2001 Population and Housing Census Results. armstat.am, s. 82
  3. RA Lori marz. armstat.am, 2009 s. 235
  4. Spitak, provincie Lorri (anglicky)
  5. 10th anniversary of Armenian and Dutch sister cities marked in the Netherlands
  6. Orsha and Spitak became sister cities (in Armenia)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]