Sphenoclea zeylanica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSphenoclea zeylanica
alternativní popis obrázku chybí
Sphenoclea zeylanica
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lilkotvaré (Solanales)
Čeleď Sphenocleaceae
Rod Sphenoclea
Binomické jméno
Sphenoclea zeylanica
Gaertn., 1788
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sphenoclea zeylanica je jeden ze dvou druhů rostlin z čeledi Sphenocleaceae. Je to vzpřímená bylina, dosahující výše až 150 cm. Pochází z tropů Starého světa, jako plevel rýžových polí se však postupně rozšířila do tropů celého světa.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je to rostlina pocházející z afrických tropů, tj. z Gambie, Ghany, Guineje, Mali, Senegalu, Sierry Leone, Keni, Tanzanie, Ugandy, Malawi, Mosambiku, Zambie a Madagaskaru která se druhotně rozšířila do dalších tropických oblastí. V Asii od Íránu přes indický subkontinent (Pákistán, Nepál, Indie, Srí Lanka a Bangladéš) do jihovýchodní Asie (Myanmar, Thajsko, Kambodža, Laos, Vietnam, Filipíny, Malajsie a Indonésie), na Šalomounovy ostrovy, Havajské ostrovy, do severní Austrálie i do Nového světa, kde v Severní Americe roste na jihu Spojených států severoamerických, ve Střední AmericeNikaragui, Kostarice a v Jižní AmericeKolumbii, Ekvádoru, Peru, Venezuele, Surinamu, Bolívií a v Paraguayi.

Tato rostlina vyrůstá na vlhkých půdách, podél příkopů, v močálech a nejčastěji na rýžových polích, kde utlačuje sazeničky rýže. Požaduje hodně světla a živin, je citlivá na silný vítr. V mnoha oblastech je hodnocena jako invazivní.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlina s hladkou, od spodu silně se větvící lodyhou která dosahuje do výše až 150 cm. Lodyha má v průměru asi 1 cm, je dutá a ve spodní části obsahuje bílou houbovitá tkáň, kde jsou mezi rostlinnými buňkami prostory se vzduchem nadnášející rostlinu. Lysou, dužnatou lodyhu hustě obrůstají střídavé jednoduché listy bez palistů s krátkým řapíkem do 1 cm délky. Listové čepele, shora světle zelené a ze spodu našedlé, jsou tvaru eliptického, kopinatého nebo vejčitě kopinatého, bývají veliké 2 až 9 × 0,5 až 2 cm.

Nahloučené bílé až zelené, přisedlé oboupohlavné květy s drobnými vejčitými listeny a párovými listenci vytvářejí až 7,5 cm dlouhá, hustá, válcovitá hroznovitá květenství se stopkami do 8 cm dlouhými. Pětičetné květy dosahují maximální velikosti 2 mm. Kališní vejčitě okrouhlé zelené lístky jsou velké 0,8 mm. Široce trubkovitá koruna má mělce laločnaté, někdy trojúhelníkovité bílé lístky dlouhé 1,5 mm. V květu je pět tyčinek střídající se s korunními lístky, mají krátké nitky srostlé s trubkou koruny, nesou vejčité prašníky. Spodní dvoupouzdrý semeník obsahuje mnoho vajíček, krátká hladká čnělka je zakončena rozeklanou bliznou se dvěma kulovitými laloky. Placentace je axiální. Rostliny s ohledem na tropické podnebí průběžně vyrůstají a kvetou téměř po celý rok.

Plody jsou tobolky otvírající se horním víčkem, jsou dlouhé 2 až 4 mm. Uvnitř jsou drobná žlutá semena jen 0,5 mm veliká. Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny plovoucími po vodě nebo přenášené v ptačím trusu.[3][4][5][6][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Sphenoclea zeylanica je téměř ve všech oblastech považována za obtížnou plevelnou rostlinu, která velmi škodí na rýžovištích. Odčerpává tam svým širokým kořenovým systémem živiny a zastiňuje hlavně mladé rostlinky. Udává se, že jejím zaviněním jsou výnosy při pěstování rýže nižší o 25 až 50 %.

V některých místech, např. v Indonésii a hlavně na ostrově Bali je Sphenoclea zeylanica, pod místním názvem "Gonda" naopak uměle pěstována. Obsahuje asi 70 % sacharidů, 18 % bílkovin a 4 % tuku a je tam velmi populární zeleninou, které není v určitých ročních obdobích dostatek. Proto se přistupuje k jejímu pěstování jako meziplodiny na rýžových polích a soudí se, že dokonce bude pro místní pěstitele finančně výnosnější než rýže. Nutným předpokladem je ale dobrá dostupnost na městská tržiště.[3][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2019.3. 10. prosince 2019. Dostupné online. [cit. 2020-01-05]
  2. GRIN Taxonomy for Plants: Sphenoclea zeylanica [online]. United States Department of Agriculture, USA, rev. 31.10.2001 [cit. 2011-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Rice Knowledge Bank: Sphenoclea zeylanica [online]. IRRI, International Rice Research Institute, Manila, Filipíny [cit. 2011-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-14. (anglicky) 
  4. Pacific Island Ecosystems at Risk: Sphenoclea zeylanica [online]. HEAR, Hawaiian Ecosystems at Risk project [cit. 2011-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Flora of China: Sphenoclea zeylanica [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Sphenoclea zeylanica [online]. Can Tho University, Can Tho, Vietnam [cit. 2011-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-05-09. (anglicky) 
  7. Sphenoclea zeylanica [online]. AWRDC, The World Vegetable Center, Shanhua, Taiwan [cit. 2011-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Sphenoclea zeylanica [online]. Udayana University. Dempasar, Bali, Indonésie [cit. 2011-11-11]. Dostupné online. (indonésky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]