Pastva: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JYBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám fa:چرا
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 13 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q3239189)
Řádek 20: Řádek 20:


[[Kategorie:Zemědělství]]
[[Kategorie:Zemědělství]]

[[ca:Pasturatge]]
[[en:Grazing]]
[[eo:Paŝtado]]
[[fa:چرا]]
[[fi:Laidunnus]]
[[ja:放牧]]
[[mk:Пасење]]
[[nl:Grazen (biologie)]]
[[pl:Wypas]]
[[simple:Grazer]]
[[sk:Pasenie (konzumácia)]]
[[sv:Betande]]
[[zh:放牧]]

Verze z 24. 3. 2013, 04:50

Klokan rudý (Macropus rufus) na pastvě
Masajský pastrýř pase dobytek v kráteru Ngorongoro

Pastva je biologický pojem, kterým označujeme příjem potravy býložravých savců respektive býložravců přímou konzumací biomasy pocházející z živých těl vyšších rostlin.

U volně žijích zvířat se jedná o spontánně prováděnou fyzilogickou aktivitu, která je dána především přirozeným instinkty a fyziologickými potřebami zvířete. U hospodářských zvířat se obvykle jedná o lidmi více či méně regulovanou a usměrňovanou aktivitu, která je prováděna nejčastěji na pastvinách.

Každá pastva bývá ovlivňována a bilogicky limitována především vegetačním obdobím zelených rostlin. Z tohoto důvodu mívá u většiny býložravců svůj sezónní periodický charakter. V období vegetačního klidu zvířata požírají zpravidla mrtvá (uschlá či usušená) těla rostlin (ve středoevropských podmínkách se obvykle jedná o seno nebo o slámu, vhodně konzervovanou píci, případně o semena rostlin).

Přenesený význam

Obdobně jako je tomu u slova pastýř se tento pojem používá i přeneseném významu: "Pastva pro oči" například znamená uspokojení lidské potřeby pozivního zrakového vjemu nebo dojmu.

Související články