Gemersko-malohontská župa: Porovnání verzí
m sloučení vícenásobných šablon {{Překlad}} |
m Bot: Odstranění 7 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1031520) |
||
Řádek 123: | Řádek 123: | ||
[[Kategorie:Uherské župy|Gemer]] |
[[Kategorie:Uherské župy|Gemer]] |
||
[[de:Komitat Gemer und Kleinhont]] |
|||
[[en:Gömör és Kis-Hont County]] |
|||
[[eo:Gömör kaj Kis-Hont (historia departemento)]] |
[[eo:Gömör kaj Kis-Hont (historia departemento)]] |
||
[[fr:Gömör és Kis-Hont]] |
|||
[[hu:Gömör és Kis-Hont vármegye]] |
|||
[[it:Gömör-Kishont]] |
|||
[[ro:Comitatul Gömör-Kishont]] |
|||
[[sk:Gemerská župa]] |
Verze z 22. 3. 2013, 12:56
Šablona:Infobox region Gemer (maďarsky: Gömör), Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye) je historické území a bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska a Maďarska.
Gemer-Malohont
Gemersko-malohontská župa vznikla sloučením Gemeru a Malohontu. Existovala v letech:
- 1786 - 1790 v Uhersku
- 1802 - 1918 v Uhersku
- 1918 - 1923 v Československu
- 1938 - 1945 v Maďarském království
Centrum
Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, pok terém také oblast i župa dostaly jméno. V počátku 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem se hlavním městem stala Rimavská Sobota (do té doby centrum Malohontu), v roce 1790 se centrem stal opět Plešivec. V roce 1802, po opětovnén spojení Gemeru a Malohontu se Rimavská Sobota stala centrem Gemersko-malohontské župy.
Historie
Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornaľi a Slovenského krasu.
V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obraných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznicvi Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavoských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj težebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podopořila i výstavba železnic.
Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.
Ke konci 19. století sice započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudnách dolů a řemeselné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye, dnešní župy Borsod-Abaúj-Zemplén v Maďarsku. Gemersko-Malohontská župa existovala, v rámci ČSR, do 31. prosince 1922. Obnovena byla až po připojení oblasti k Maďarskému království v roce 1938. Gemer byl osvobozen sovětskou Rudou armádou v lednu 1945. Dnes je Gemer jedním ze slovenských regionů a regionů cestovného ruchu.
Vnitřní dělení župy
Ve 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:
- Rimavská Sobota
- Pohroní s centrem ve Vaľkovně
- Revúca s centrem v Jelšavě
- Rožňava
- Tornaľa
- Rimavská Seč
Města s magistrátem
Obyvatestvo
Národnostní složení Gemeru v roce 1910:
Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská Sobota - Rožňava. Slováci se soutřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.
Náboženství
Náboženské složení z roku 1910:
- Římskokatolické 45,4%
- Evangelické a.v. 30,7%
- Reformovaná k.c. 18,5%
- Řeckokatolické 2,3%
- Židovské 3,0%
Současný region
Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii a Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- (maďarsky) Gömöroszág
- (slovensky) GEMER.sk
- (česky) Turistická stránka o Gemeru
- (slovensky) (maďarsky) (anglicky) (německy) Turistická stránky regionu GEMER-MALOHONT