Bedřich Rakousko-Těšínský: Porovnání verzí
m úprava jmén v článku+ pomlčky |
doplnění infoboxu Osoba |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Osoba |
|||
[[Soubor:Friedrich austria 1856 1936.jpg|thumb|Polní maršál Bedřich]] |
|||
|jméno = Bedřich Rakousko-Těšínský |
|||
|obrázek = Friedrich austria 1856 1936.jpg |
|||
|obrázek_velikost = |
|||
|popiska = Polní maršál arcivévoda Bedřich Rakouský |
|||
|rodné_jméno = ''Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen'' {{de}} |
|||
|citát = |
|||
|datum_narození = [[4. červen|4. června]] [[1856]] |
|||
|místo_narození = [[Židlochovice]] |
|||
|stát_narození = Česko |
|||
|datum_úmrtí = [[30. prosinec|30. prosince]] [[1936]]<br />(ve věku {{Věk|1856|06|04|1936|12|30}} let) |
|||
|místo_úmrtí = [[Mosonmagyaróvár]] |
|||
|stát_úmrtí = Uhersko |
|||
|příčina_úmrtí = |
|||
|místo_odpočinku = |
|||
|souřadnice_místa_odpočinku = |
|||
|bydliště = |
|||
|národnost = |
|||
|jiná_jména = |
|||
|znám_jako = |
|||
|vzdělání = |
|||
|zaměstnavatel = |
|||
|povolání = |
|||
|titul = kníže těšínský |
|||
|ocenění = [[Řád zlatého rouna]]<br>[[Řád černé orlice]] |
|||
|plat = |
|||
|majetek = |
|||
|výška = |
|||
|váha = |
|||
|období = |
|||
|předchůdce = [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský]] |
|||
|následovník = |
|||
|strana = |
|||
|představenstva = |
|||
|vyznání = |
|||
|manžel = [[Isabela z Croy]] |
|||
|partner = |
|||
|děti = viz Potomci |
|||
|rodiče = [[Karel Ferdinand Habsburský]]<br/>[[Eliška Františka Maria Rakouská]] |
|||
|příbuzní = |
|||
|šířka_boxu = |
|||
|etnikum = |
|||
|občanství = |
|||
|alma_mater = |
|||
|aktivní_roky = |
|||
|domovské_město = |
|||
|oponent = |
|||
|jezdí_od = |
|||
|postavení = |
|||
|oblíbené_triky = |
|||
|oblíbená_místa = |
|||
|sponzoři = |
|||
|podpis = |
|||
|website = |
|||
|poznámky = |
|||
}} |
|||
'''Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský''' ([[4. červen|4. června]] [[1856]], [[Židlochovice]] – [[30. prosinec|30. prosince]] [[1936]], [[Mosonmagyaróvár]], [[Uhersko|Uhry]]), německy: ''Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen'', byl [[arcivévoda]] [[rakousko|rakouský]], armádní generální inspektor armády [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku [[1895]] byl také posledním držitelem [[knížectví těšínské|Knížectví těšínského]]. Je známý jako ''markýz Gero'' ze [[Slezské písně|Slezských písní]] [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]].{{Fakt/dne|20101211081339}} |
'''Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský''' ([[4. červen|4. června]] [[1856]], [[Židlochovice]] – [[30. prosinec|30. prosince]] [[1936]], [[Mosonmagyaróvár]], [[Uhersko|Uhry]]), německy: ''Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen'', byl [[arcivévoda]] [[rakousko|rakouský]], armádní generální inspektor armády [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku [[1895]] byl také posledním držitelem [[knížectví těšínské|Knížectví těšínského]]. Je známý jako ''markýz Gero'' ze [[Slezské písně|Slezských písní]] [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]].{{Fakt/dne|20101211081339}} |
||
Verze z 22. 3. 2013, 11:02
Šablona:Infobox Osoba Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský (4. června 1856, Židlochovice – 30. prosince 1936, Mosonmagyaróvár, Uhry), německy: Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen, byl arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor armády Rakouska-Uherska a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku 1895 byl také posledním držitelem Knížectví těšínského. Je známý jako markýz Gero ze Slezských písní Petra Bezruče.[zdroj?]
Původ, mládí
Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda Karel Ferdinand Habsburský (1818–1874) a arcivévodkyně Alžběta Františka Marie. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. Starší bratr František Josef zemřel jako dítě, mladší Marie Kristina (1858–1929) byla španělskou královnou a bratr Evžen (1863–1954) byl posledním světským velmistrem Řádu německých rytířů, dalšími byli Karel Štěpán (1860–1933) a nejmladší sestra Marie Eleonora (*/† 1864), jež zemřela jako nemluvně.
Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru a pro převzetí velkého panství po svém strýci, arcivévodovi Albrechtu Habsburském (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera Matylda zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší Marie Terezie (1845–1927) se provdala za württemberského vévodu Filipa). Především proto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i hornictví, hutnictví, polnohospodářství i tesařství.
Vojenská kariéra
Vojenskou dráhu nastoupil v roce 1874; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. armády v Prešpurku. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku 1907 se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem počátkem léta roku 1914 podal demisi z vojenských funkcí, ale již po výbuchu 1. světové války po zavraždění Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 ho císař František Josef I. jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost polního maršálka. Tak se stal Těšín v letech 1914–1916 sídlem hlavního štábu rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916) nový císař Karel I. převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku 1917 byl z této pozice odvolán.
Působení mimo armádu
Za svoje úspěchy v oblasti ekonomie získal arcivévoda Bedřich doktoráty na univerzitách ve Vídni, Praze, Brně a ve Lvově. Např. v jeho hutích v Ustronie se poprvé v Evropě začaly vyrábět parní pluhy. Kromě toho byl arcivévoda i mecenášem umění - jeho přispěním byly obohaceny sbírky vídeňského muzea a galerie Albertiny o díla Albrechta Dürera nebo Rembrandta.
Po rozpadu Rakouska-Uherska
Po skončení 1. světové války arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného Rakouska, stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států - Československa a Polska. Podařilo se mu však udržet si statky na území Maďarska, kam spolu s rodinou přesídlil v roce 1921. Tam také 30. prosince roku 1936 poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce farního kostela sv. Gottharda v Mosonmagyaróváru.
Potomci
8. října 1878 se oženil s princeznou Isabelou z Croÿ-Dülmen, která mu porodila devět dětí:
- Marie Kristýna (1879 – 1962) ∞ princ Emanuel Alfréd ze Salmu
- Marie Anna (1882 – 1940) ∞ 1903 titulární parmský vévoda Eliáš Robert (1880 – 1959)
- Maria Jindřiška (1883 – 1956) ∞ princ Bohumír z Hohenlohe (1867 – 1932)
- Natálie (1884 – 1898)
- Štefanie (1886 – 1890)
- Gabriela (1887 – 1954)
- Isabela (1888 – 1973) ∞ princ Jiří František Bavorský (1880 – 1943)
- Marie Alice (1893 – 1962)
- Albrecht (1897 – 1955)
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- PERNES, Jiří. Habsburkové bez trůnu. Praha: Iris ; Knižní klub, 1995. 232 s. ISBN 80-7176-253-9.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Rakousko-Těšínský na Wikimedia Commons