Národní garda (ČSR): Porovnání verzí
+ kat. |
- {{kategorizovat}}, + odkaz |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{ověřit}} |
{{ověřit}} |
||
{{wikifikovat}} |
{{wikifikovat}} |
||
{{kategorizovat}} |
|||
'''Národní garda''' byla občanská polovojenská organizace založená v roce 1935, jejímž úkolem bylo v době mobilizace či války pomáhat [[Československá armáda|Československé armádě]]. |
'''Národní garda''' byla občanská polovojenská organizace založená v roce 1935, jejímž úkolem bylo v době mobilizace či války pomáhat [[Československá armáda|Československé armádě]]. |
||
Těžištěm činnosti měla být strážní a pořádková služba. Členem gardy mohl být pouze československý státní občan slovanské národnosti. Místní národní garda byla ustavena, pokud se sešlo nejméně 20 osob starších 18 let s dobrým zdravotním stavem. Členy gardy se mohli stát i ženy v případě, že v ní místně fungoval ženský odbor. Mládež mohla být přijímána od 14 let. Garda měla jako polovojenská organizace zavedené i vojenské hodnosti. Členové se navzájem oslovovali bratře. Výcvik gardy probíhal pod vedením vojenských instruktorů Československé armády. V případě ohrožení republiky měla být Národní garda také vojskem vybavena zbraněmi, k čemuž skutečně došlo v období mobilizace. Jednalo se však převážně o zastaralou výzbroj ještě z dob |
Těžištěm činnosti měla být strážní a pořádková služba. Členem gardy mohl být pouze československý státní občan slovanské národnosti. Místní národní garda byla ustavena, pokud se sešlo nejméně 20 osob starších 18 let s dobrým zdravotním stavem. Členy gardy se mohli stát i ženy v případě, že v ní místně fungoval ženský odbor. Mládež mohla být přijímána od 14 let. Garda měla jako polovojenská organizace zavedené i vojenské hodnosti. Členové se navzájem oslovovali bratře. Výcvik gardy probíhal pod vedením vojenských instruktorů Československé armády. V případě ohrožení republiky měla být Národní garda také vojskem vybavena zbraněmi, k čemuž skutečně došlo v období mobilizace. Jednalo se však převážně o zastaralou výzbroj ještě z dob [[rakousko-uherská armáda|rakousko-uherské armády]]. Význam Národní gardy tehdy byl zejména ve strážní službě. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byla Národní garda přeměněna v Národní střeleckou gardu a po okupaci v březnu 1939 rozpuštěna. Řada gardistů se poté zapojila do odbojové činnosti. Po roce 1945 Národní garda obnovila svoji činnost pouze krátce. |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 20. 3. 2013, 14:20
Národní garda byla občanská polovojenská organizace založená v roce 1935, jejímž úkolem bylo v době mobilizace či války pomáhat Československé armádě.
Těžištěm činnosti měla být strážní a pořádková služba. Členem gardy mohl být pouze československý státní občan slovanské národnosti. Místní národní garda byla ustavena, pokud se sešlo nejméně 20 osob starších 18 let s dobrým zdravotním stavem. Členy gardy se mohli stát i ženy v případě, že v ní místně fungoval ženský odbor. Mládež mohla být přijímána od 14 let. Garda měla jako polovojenská organizace zavedené i vojenské hodnosti. Členové se navzájem oslovovali bratře. Výcvik gardy probíhal pod vedením vojenských instruktorů Československé armády. V případě ohrožení republiky měla být Národní garda také vojskem vybavena zbraněmi, k čemuž skutečně došlo v období mobilizace. Jednalo se však převážně o zastaralou výzbroj ještě z dob rakousko-uherské armády. Význam Národní gardy tehdy byl zejména ve strážní službě. Po Mnichovské dohodě byla Národní garda přeměněna v Národní střeleckou gardu a po okupaci v březnu 1939 rozpuštěna. Řada gardistů se poté zapojila do odbojové činnosti. Po roce 1945 Národní garda obnovila svoji činnost pouze krátce.