František Ladislav Čelakovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rvv na verzi Addbot značka: lokální interwiki |
Obsah stránky nahrazen textem „Sem gay :))))))))“ |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Sem gay :)))))))) |
|||
{{Infobox Spisovatel |
|||
|jméno = František Ladislav Čelakovský |
|||
|obrázek =Jan Vilímek - František Ladislav Čelakovský.jpg |
|||
|velikost obrázku = |
|||
|popis obrázku = [[Jan Vilímek]], Portrét Františka Ladislava Čelakovského |
|||
|rodné jméno = |
|||
|narození = [[7. březen|7. března]] [[1799]]</br> [[Strakonice]] {{Vlajka a název|České království}} |
|||
|úmrtí = [[5. srpen|5. srpna]] [[1852]]</br> [[Praha]], {{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
|||
|pseudonym = Marcian Hromotluk |
|||
|povolání = [[básník]], [[kritik]], [[překladatel]] |
|||
|národnost = česká |
|||
|etnikum = |
|||
|stát = Rakouské císařství |
|||
|vzdělání = |
|||
|alma mater = [[Univerzita Karlova]] (nedostudoval) |
|||
|období = |
|||
|žánr = [[preromantismus]] |
|||
|téma = |
|||
|hnutí = |
|||
|díla = [[Ohlas písní ruských]],<br />[[Ohlas písní českých]] |
|||
|ocenění = |
|||
|choť = [[Bohuslava Rajská]] |
|||
|partner = |
|||
|partnerka = |
|||
|děti = [[Ladislav Josef Čelakovský]]<br />[[Jaromír Čelakovský]] <br />Marie Čelakovská |
|||
|příbuzní = [[Ladislav František Čelakovský]] (vnuk) |
|||
|citát = |
|||
|web = |
|||
|commons = Category:František Ladislav Čelakovský |
|||
|wikisource = František Ladislav Čelakovský |
|||
|wikicitáty = František Ladislav Čelakovský |
|||
|gutenberg = |
|||
|nk = jk01021208 |
|||
}} |
|||
'''František Ladislav Čelakovský''' ([[7. březen|7. března]] [[1799]] [[Strakonice]] – [[5. srpen|5. srpna]] [[1852]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym '''Marcian Hromotluk'''. |
|||
== Život == |
|||
Byl synem strakonického tesaře. Od roku [[1812]] studoval nižší [[gymnázium]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], poté přestoupil na gymnázium v [[Písek (město)|Písku]]. Po jeho absolvování studoval filosofii v [[Praha|Praze]], pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] odkud byl vyloučen (za četbu [[Jan Hus|Husových]] děl). Pokračoval pak ve studiu v [[Linec|Linci]] a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné univerzitní zkoušky v roce [[1822]] nedokončil. |
|||
Živil se jako vychovatel (do r. [[1829]]) a překladatel. |
|||
Roku [[1830]] dostal nabídku z [[Rusko|Ruska]], aby spolu s [[Pavel Josef Šafařík|P. J. Šafaříkem]] a [[Václav Hanka|V. Hankou]] v [[Petrohrad]]ě založili a řídili slovanskou knihovnu. F. L. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale [[František Palacký|F. Palacký]] mu zařídil penzi u knížete Kinského. Stal se soukromým vychovatelem a později korektorem [[Časopis katolického duchovenstva|Časopisu pro katolické duchovenstvo]].<ref name="Bartoš">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Bartoš |
|||
| příjmení2 = Kovářová |
|||
| příjmení3 = Trapl |
|||
| jméno = Josef |
|||
| jméno2 = Stanislava |
|||
| jméno3 = Miloš |
|||
| titul = Osobnosti českých dějin |
|||
| vydavatel = ALDA |
|||
| místo = Olomouc |
|||
| rok = 1995 |
|||
| kapitola = Čelakovský František Ladislav |
|||
| strany = 47 |
|||
| isbn = 80-85600-39-0 |
|||
}}</ref> |
|||
Od roku [[1833]] byl redaktorem ''Pražských novin'', jejichž přílohu ''Rozmanitosti'' proměnil ([[1834]]) na týdeník ''Česká Wčela'', tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z německých, jak to bylo doposud. V roce 1835 byl jmenován suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě. V Pražských novinách uveřejnil [[26. listopad]]u [[1835]] výhrůžku ruského cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Nikolaje I.]] k porobeným Polákům, že při sebemenším pokusu o revoluci nechá Varšavu zcela zpustošit, s dovětkem, že takto před 400 lety mluvili tatarští chánové k ruským knížatům.<ref>http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7145875</ref> Po stížnosti ruského vyslance ve Vídni Pražským novinám na komentář Čelakovského vůči carovi (nepřímo ho označil za svévolného tyrana)<ref name="Beránková">{{Citace monografie | příjmení = Beránková | jméno = Milena |
|||
| titul = Český periodický tisk do roku 1918 | vydavatel = Novinář | místo = Praha | rok = 1981 | strany = 69 – 89}}</ref> byl odvolán jak z jejich redakce, tak z místa profesora. Od r. [[1838]] působil jako knihovník v rodině Kinských. Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] se stal ([[1841]]) profesorem slovanské literatury a působil tam až do roku [[1849]], kdy stejnou funkci získal na pražské univerzitě. |
|||
== Dílo == |
|||
[[Soubor:Strakonice-statue of Celakovsky.jpg|thumb|Socha Čelakovského ve Strakonicích]] |
|||
Literární působení Čelakovského, zahájené na počátku 20. let, vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů, z estetických zásad preromantismu a z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, jejž Čelakovský svým dílem tvořivě obohacoval. Měl zvláštní schopnost pronikat do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímat umělecké zkušenosti národní i cizí literatury. |
|||
=== Poezie === |
|||
* ''Smíšené básně'' ([[1822]]), [[Lyrická poezie|lyrika]], rozšířeno [[1830]] pod názvem ''Kvítí'', |
|||
* ''Dennice,aneb Novoročenka na rok 1825'' ([[1825]]), [[almanach]], společně s [[Josef Chmela|Josefem Chmelou]], obshauje původní i přeloženou poezii, |
|||
* ''Padesátka z mé tobolky'' ([[1837]]), padesát [[epigram]]ů reagujících na soudobé společenské dění, zcenzurováno, znovu vydáno až [[1918]], |
|||
* ''Růže stolistá'' ([[1840]]), poslední básnická sbírka, obsahuje 100 krátkých básní |
|||
* ''Spisův básnických knihy šestery'' ([[1847]]), souborné vydání jeho básní, které sám uspořádal. Obsahuje knihy: ''Růže stolistá'', ''Ohlas písní ruských'', ''Ohlas písní českých'', ''Smíšené básně'', ''Epigramy'' a ''Antologie''. |
|||
==== Ohlasová poezie ==== |
|||
Je to umělá literární tvorba související s [[Preromantismus|preromantickým]] obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. První ohlasové pokusy v české poezii nepocházejí od Čelakovského, ale teprve v jeho rukou se vzor lidové slovesnosti stal zdrojem vysokých básnických hodnot. |
|||
* ''[[Ohlas písní ruských]]'' ([[1829]]) – epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin. Hrdinou je bohatýr, tj. mladý, krásný muž, který vyniká odvahou; často byli až nadpřirození. Bohatýři bojují na straně obyčejných lidí proti zlu. Byliny vznikaly v době [[Tatarstán|tatarských]] nájezdů na [[Rusko]] (kolem r. [[1400]]). Ohlasy jsou postaveny na hrdinské [[epika|epice]] a skutečných činech. Bohatýr ve velké většině případů vítězí. U bylin je typický obrácený [[slovosled]], stupňování [[sloveso|sloves]] ke znásobení [[děj]]e, používají se [[přechodník]]y a ustálené výrazy (kalená střela). Příklady básní: ''Bohatýr Muromec'', ''Velký ptačí trh'', ''Ilja Volžanin''. |
|||
* ''[[Ohlas písní českých]]'' ([[1839]]) – lyrická básnická sbírka. Nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru, lyriku a milostnou poezii. Používá mnohem prostší verše. Opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy. K umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří ''Toman a lesní panna''. |
|||
Odlišnost ruské a české lidové poezie charakterizoval Čelakovský srovnáním krajiny obou zemí: ruskou lidovou poezii přirovnal k rozsáhlým hvozdům, mohutným řekám a jezerům, českou pak k drobným lesíkům, říčkám a potůčkům. |
|||
=== Lidová slovesnost === |
|||
* ''Slovanské národní písně'' |
|||
** 1. díl ([[1822]]) obsahuje [[Čechy|české]], [[Morava|moravské]] a [[Slovensko|slovenské]] písně, věnováno [[Václav Hanka|Václavu Hankovi]]. |
|||
** 2. díl ([[1825]]) obsahuje [[Rusko|ruské]], [[Srbsko|srbské]] a [[Lužice|lužické]], každá píseň je zde v originále a na druhé straně je její překlad, věnováno [[Kazimierz Brodziński|Kazimierzovi Brodzińskému]]. |
|||
** 3. díl ([[1827]]) (původně nebyl plánován) obsahuje písně, které se do předchozích dílů nevešly, věnováno [[Vuk Stefanović Karadžić|Vuku Karadžićovi]]. |
|||
* ''Litevské národní písně'' ([[1827]]), výbor ze sbírky ''Dainos oder Litthauische Volkslieder'' od [[Ludwig Resa|Ludwiga Resy]] z roku [[1825]]. |
|||
* ''Mudrosloví národa slovanského v příslovích'' ([[1852]]), sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje na 15 000 záznamů tematicky seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filosofie Slovanů. Citaci přísloví doprovází Čelakovský případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení. Připojena je sbírka českých národních pořekadel. Velkou nevýhodou tohoto díla je, že není opatřeno rejstříkem. K tomuto dílu patří (ačkoliv nebyla součástí díla) jeho ''Rozprava o slovanských příslovích'' uveřejněná v ''Muzejníku'', která tvoří jakýsi úvod tohoto díla. |
|||
=== Vědecká literatura === |
|||
* ''Vocabularia linguae Polabicae quae exstant omnia colegit Čelakovský'' (Slovník polabských Slovanů), rukopisný slovník z roku [[1827]]. Čelakovský chtěl vydat všeslovanský slovník, ale nakonec zpracoval pouze [[Polabští Slované|polabské Slovany]]. |
|||
* ''Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna'' ([[1851]]), |
|||
Posmrtně [[Matice česká]] vydala jeho univerzitní přednášky: |
|||
* ''Čtení o srovnávací mluvnici slovanské'' ([[1853]]), |
|||
* ''Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských'' ([[1877]]). |
|||
=== Učebnice === |
|||
* ''Česká dobropísemnost anebo nejsnadnější způsob naučiti se česky dobře psáti'' ([[1839]]), |
|||
* ''Krátká mluvnice německého jazyka'' ([[1840]]), |
|||
* ''Všeslovanské počáteční čtení'', čítanka, dva díly: |
|||
** ''Z písemncitví polského'' ([[1850]]), |
|||
** ''Z písemncitví ruského'' ([[1852]]), |
|||
* ''Malý výbor z veškeré literatury české'' ([[1851]]), toto dílo bylo pravděpodobně zamýšleno jako učebnice, ale stal se z něj velmi populární přehled české literatury. |
|||
* ''České čítací knihy'' ([[1852]]), tři díly čítanek pro gymnázia napsané na žádost hraběte [[Leopold Lev Thun-Hohenstein|Leopolda Lva Thuna-Hohensteina]], tehdejšího ministra školství. |
|||
=== Překlady === |
|||
Překládal z němčiny, angličtiny a latiny. |
|||
* [[Johann Gottfried Herder]]: ''Listové z dávnověkosti'' ([[1823]]), |
|||
* [[Johann Wolfgang von Goethe]]: ''Márinka'' [[1827]], |
|||
* [[Walter Scott]]: ''Panna jezerní'' ([[1828]]), |
|||
* [[Svatý Augustin|svatý Augustin]]: ''O městě Božím kněh dvamecítma'' ([[1829]]-[[1833]]), pět svazků, |
|||
[[Soubor:Frantisek Ladislav Celakovsky hrob.jpg|thumb|left|Pomník na Olšanech]] |
|||
== Zajímavost == |
|||
Jméno Františka Ladislava Čelakovského bylo umístěno pod okny Národního muzea v [[Praha|Praze]] spolu s mnoha dalšími, viz [[Dvaasedmdesát jmen české historie]]. |
|||
== Odkazy == |
|||
{{Sisterlinks |
|||
| commons = Category:František Ladislav Čelakovský |
|||
| s = František Ladislav Čelakovský |
|||
| q = František Ladislav Čelakovský |
|||
}} |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku [[Felix Vodička]] | vydání = 1 | vydavatel = [[Československá akademie věd]] | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 684 | strany = 282–306}} |
|||
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 571 | isbn = 80-85983-94-X | strany = 65–66}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 503–606 | isbn = 978-80-7277-367-1 | strany = 569–570}} |
|||
=== Související články === |
|||
{{NK ČR|jk01021208}} |
|||
* [[Seznam českých spisovatelů]] |
|||
* [[Česká literatura v letech 1815-1918|Česká literatura v letech 1815–1918]] |
|||
=== Díla online === |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení = Čelakovský |
|||
| jméno = František Ladislav |
|||
| ilustrátoři = [[Mikoláš Aleš]] |
|||
| rok = 1954 |
|||
| titul = Ohlas písní ruských. Ohlas písní českých |
|||
| vydavatel = [[Albatros (nakladatelství)|Státní nakladatelství dětské knihy]] |
|||
| místo = Praha |
|||
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/479215 |
|||
}} |
|||
{{portály|Literatura}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Čelakovský, František Ladislav}} |
|||
[[Kategorie:Čeští básníci]] |
|||
[[Kategorie:Čeští překladatelé]] |
|||
[[Kategorie:Čeští vědečtí spisovatelé]] |
|||
[[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]] |
|||
[[Kategorie:Čeští literární historikové]] |
|||
[[Kategorie:Slavisté]] |
|||
[[Kategorie:Preromantičtí spisovatelé]] |
|||
[[Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti]] |
|||
[[Kategorie:Narození 1799]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 1852]] |
|||
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]] |
|||
[[Kategorie:Muži]] |
|||
[[Kategorie:Básníci tvořící česky]] |
|||
[[Kategorie:Spisovatelé píšící česky]] |
|||
[[Kategorie:Překladatelé z němčiny]] |
|||
[[Kategorie:Překladatelé z angličtiny]] |
|||
[[Kategorie:Překladatelé z latiny]] |
|||
[[Kategorie:Překladatelé do češtiny]] |
|||
[[hsb:František Ladislav Čelakovský]] |
|||
Verze z 20. 3. 2013, 10:28
Sem gay :))))))))