František Ladislav Čelakovský: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 12 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q545818) |
|||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Byl synem strakonického tesaře. Od roku [[1812]] studoval nižší [[gymnázium]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], poté přestoupil na gymnázium v [[Písek (město)|Písku]]. Po jeho absolvování studoval filosofii v [[Praha|Praze]], pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] odkud byl vyloučen (za četbu [[Jan Hus|Husových]] děl). Pokračoval pak ve studiu v [[Linec|Linci]] a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné univerzitní zkoušky v roce [[1822]] nedokončil. |
Byl synem strakonického tesaře. Od roku [[1812]] studoval nižší [[gymnázium]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], poté přestoupil na gymnázium v [[Písek (město)|Písku]]. Po jeho absolvování studoval filosofii v [[Praha|Praze]], pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] odkud byl vyloučen (za četbu [[Jan Hus|Husových]] děl). Pokračoval pak ve studiu v [[Linec|Linci]] a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné univerzitní zkoušky v roce [[1822]] nedokončil. |
||
KODy JE Gay |
|||
Živil se jako vychovatel (do r. [[1829]]) a překladatel. |
Živil se jako vychovatel (do r. [[1829]]) a překladatel. |
Verze z 20. 3. 2013, 10:14
František Ladislav Čelakovský (7. března 1799 Strakonice – 5. srpna 1852 Praha) byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcian Hromotluk.
Život
Byl synem strakonického tesaře. Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filosofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích odkud byl vyloučen (za četbu Husových děl). Pokračoval pak ve studiu v Linci a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné univerzitní zkoušky v roce 1822 nedokončil.
KODy JE Gay
Živil se jako vychovatel (do r. 1829) a překladatel.
Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s P. J. Šafaříkem a V. Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. F. L. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale F. Palacký mu zařídil penzi u knížete Kinského. Stal se soukromým vychovatelem a později korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo.[1]
Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil (1834) na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z německých, jak to bylo doposud. V roce 1835 byl jmenován suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě. V Pražských novinách uveřejnil 26. listopadu 1835 výhrůžku ruského cara Nikolaje I. k porobeným Polákům, že při sebemenším pokusu o revoluci nechá Varšavu zcela zpustošit, s dovětkem, že takto před 400 lety mluvili tatarští chánové k ruským knížatům.[2] Po stížnosti ruského vyslance ve Vídni Pražským novinám na komentář Čelakovského vůči carovi (nepřímo ho označil za svévolného tyrana)[3] byl odvolán jak z jejich redakce, tak z místa profesora. Od r. 1838 působil jako knihovník v rodině Kinských. Ve Vratislavi se stal (1841) profesorem slovanské literatury a působil tam až do roku 1849, kdy stejnou funkci získal na pražské univerzitě.
Dílo
Literární působení Čelakovského, zahájené na počátku 20. let, vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů, z estetických zásad preromantismu a z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, jejž Čelakovský svým dílem tvořivě obohacoval. Měl zvláštní schopnost pronikat do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímat umělecké zkušenosti národní i cizí literatury.
Poezie
- Smíšené básně (1822), lyrika, rozšířeno 1830 pod názvem Kvítí,
- Dennice,aneb Novoročenka na rok 1825 (1825), almanach, společně s Josefem Chmelou, obshauje původní i přeloženou poezii,
- Padesátka z mé tobolky (1837), padesát epigramů reagujících na soudobé společenské dění, zcenzurováno, znovu vydáno až 1918,
- Růže stolistá (1840), poslední básnická sbírka, obsahuje 100 krátkých básní
- Spisův básnických knihy šestery (1847), souborné vydání jeho básní, které sám uspořádal. Obsahuje knihy: Růže stolistá, Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých, Smíšené básně, Epigramy a Antologie.
Ohlasová poezie
Je to umělá literární tvorba související s preromantickým obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. První ohlasové pokusy v české poezii nepocházejí od Čelakovského, ale teprve v jeho rukou se vzor lidové slovesnosti stal zdrojem vysokých básnických hodnot.
- Ohlas písní ruských (1829) – epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin. Hrdinou je bohatýr, tj. mladý, krásný muž, který vyniká odvahou; často byli až nadpřirození. Bohatýři bojují na straně obyčejných lidí proti zlu. Byliny vznikaly v době tatarských nájezdů na Rusko (kolem r. 1400). Ohlasy jsou postaveny na hrdinské epice a skutečných činech. Bohatýr ve velké většině případů vítězí. U bylin je typický obrácený slovosled, stupňování sloves ke znásobení děje, používají se přechodníky a ustálené výrazy (kalená střela). Příklady básní: Bohatýr Muromec, Velký ptačí trh, Ilja Volžanin.
- Ohlas písní českých (1839) – lyrická básnická sbírka. Nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru, lyriku a milostnou poezii. Používá mnohem prostší verše. Opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy. K umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří Toman a lesní panna.
Odlišnost ruské a české lidové poezie charakterizoval Čelakovský srovnáním krajiny obou zemí: ruskou lidovou poezii přirovnal k rozsáhlým hvozdům, mohutným řekám a jezerům, českou pak k drobným lesíkům, říčkám a potůčkům.
Lidová slovesnost
- Slovanské národní písně
- 1. díl (1822) obsahuje české, moravské a slovenské písně, věnováno Václavu Hankovi.
- 2. díl (1825) obsahuje ruské, srbské a lužické, každá píseň je zde v originále a na druhé straně je její překlad, věnováno Kazimierzovi Brodzińskému.
- 3. díl (1827) (původně nebyl plánován) obsahuje písně, které se do předchozích dílů nevešly, věnováno Vuku Karadžićovi.
- Litevské národní písně (1827), výbor ze sbírky Dainos oder Litthauische Volkslieder od Ludwiga Resy z roku 1825.
- Mudrosloví národa slovanského v příslovích (1852), sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje na 15 000 záznamů tematicky seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filosofie Slovanů. Citaci přísloví doprovází Čelakovský případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení. Připojena je sbírka českých národních pořekadel. Velkou nevýhodou tohoto díla je, že není opatřeno rejstříkem. K tomuto dílu patří (ačkoliv nebyla součástí díla) jeho Rozprava o slovanských příslovích uveřejněná v Muzejníku, která tvoří jakýsi úvod tohoto díla.
Vědecká literatura
- Vocabularia linguae Polabicae quae exstant omnia colegit Čelakovský (Slovník polabských Slovanů), rukopisný slovník z roku 1827. Čelakovský chtěl vydat všeslovanský slovník, ale nakonec zpracoval pouze polabské Slovany.
- Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna (1851),
Posmrtně Matice česká vydala jeho univerzitní přednášky:
- Čtení o srovnávací mluvnici slovanské (1853),
- Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských (1877).
Učebnice
- Česká dobropísemnost anebo nejsnadnější způsob naučiti se česky dobře psáti (1839),
- Krátká mluvnice německého jazyka (1840),
- Všeslovanské počáteční čtení, čítanka, dva díly:
- Malý výbor z veškeré literatury české (1851), toto dílo bylo pravděpodobně zamýšleno jako učebnice, ale stal se z něj velmi populární přehled české literatury.
- České čítací knihy (1852), tři díly čítanek pro gymnázia napsané na žádost hraběte Leopolda Lva Thuna-Hohensteina, tehdejšího ministra školství.
Překlady
Překládal z němčiny, angličtiny a latiny.
- Johann Gottfried Herder: Listové z dávnověkosti (1823),
- Johann Wolfgang von Goethe: Márinka 1827,
- Walter Scott: Panna jezerní (1828),
- svatý Augustin: O městě Božím kněh dvamecítma (1829-1833), pět svazků,
Zajímavost
Jméno Františka Ladislava Čelakovského bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
Odkazy
Reference
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čelakovský František Ladislav, s. 47.
- ↑ http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7145875
- ↑ BERÁNKOVÁ, Milena. Český periodický tisk do roku 1918. Praha: Novinář, 1981. S. 69 – 89.
Literatura
- Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 282–306.
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 65–66.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 569–570.
Související články
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ladislav Čelakovský
Díla online
- ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní ruských. Ohlas písní českých. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1954. Dostupné online.
- Čeští básníci
- Čeští překladatelé
- Čeští vědečtí spisovatelé
- Čeští vysokoškolští pedagogové
- Čeští literární historikové
- Slavisté
- Preromantičtí spisovatelé
- Sběratelé lidové slovesnosti
- Narození 1799
- Úmrtí 1852
- Pohřbení na Olšanech
- Básníci tvořící česky
- Spisovatelé píšící česky
- Překladatelé z němčiny
- Překladatelé z angličtiny
- Překladatelé z latiny
- Překladatelé do češtiny