František Ladislav Čelakovský

František Ladislav Čelakovský (7. března 1799 Strakonice – 5. srpna 1852 Praha) byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcian Hromotluk.

Život

Byl synem strakonického tesaře. Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filosofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích odkud byl vyloučen (za četbu Husových děl). Pokračoval pak ve studiu v Linci a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné univerzitní zkoušky v roce 1822 nedokončil.

KODy JE Gay

Živil se jako vychovatel (do r. 1829) a překladatel.

Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s P. J. Šafaříkem a V. Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. F. L. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale F. Palacký mu zařídil penzi u knížete Kinského. Stal se soukromým vychovatelem a později korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo.

Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil (1834) na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z německých, jak to bylo doposud. V roce 1835 byl jmenován suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě. V Pražských novinách uveřejnil 26. listopadu 1835 výhrůžku ruského cara Nikolaje I. k porobeným Polákům, že při sebemenším pokusu o revoluci nechá Varšavu zcela zpustošit, s dovětkem, že takto před 400 lety mluvili tatarští chánové k ruským knížatům. Po stížnosti ruského vyslance ve Vídni Pražským novinám na komentář Čelakovského vůči carovi (nepřímo ho označil za svévolného tyrana) byl odvolán jak z jejich redakce, tak z místa profesora. Od r. 1838 působil jako knihovník v rodině Kinských. Ve Vratislavi se stal (1841) profesorem slovanské literatury a působil tam až do roku 1849, kdy stejnou funkci získal na pražské univerzitě.

Dílo

Socha Čelakovského ve Strakonicích

Literární působení Čelakovského, zahájené na počátku 20. let, vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů, z estetických zásad preromantismu a z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, jejž Čelakovský svým dílem tvořivě obohacoval. Měl zvláštní schopnost pronikat do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímat umělecké zkušenosti národní i cizí literatury.

Poezie

• Smíšené básně (1822), lyrika, rozšířeno 1830 pod názvem Kvítí,
• Dennice,aneb Novoročenka na rok 1825 (1825), almanach, společně s Josefem Chmelou, obshauje původní i přeloženou poezii,
• Padesátka z mé tobolky (1837), padesát epigramů reagujících na soudobé společenské dění, zcenzurováno, znovu vydáno až 1918,
• Růže stolistá (1840), poslední básnická sbírka, obsahuje 100 krátkých básní
• Spisův básnických knihy šestery (1847), souborné vydání jeho básní, které sám uspořádal. Obsahuje knihy: Růže stolistá, Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých, Smíšené básně, Epigramy a Antologie.

Ohlasová poezie

Je to umělá literární tvorba související s preromantickým obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. První ohlasové pokusy v české poezii nepocházejí od Čelakovského, ale teprve v jeho rukou se vzor lidové slovesnosti stal zdrojem vysokých básnických hodnot.

• Ohlas písní ruských (1829) – epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin. Hrdinou je bohatýr, tj. mladý, krásný muž, který vyniká odvahou; často byli až nadpřirození. Bohatýři bojují na straně obyčejných lidí proti zlu. Byliny vznikaly v době tatarských nájezdů na Rusko (kolem r. 1400). Ohlasy jsou postaveny na hrdinské epice a skutečných činech. Bohatýr ve velké většině případů vítězí. U bylin je typický obrácený slovosled, stupňování sloves ke znásobení děje, používají se přechodníky a ustálené výrazy (kalená střela). Příklady básní: Bohatýr Muromec, Velký ptačí trh, Ilja Volžanin.
• Ohlas písní českých (1839) – lyrická básnická sbírka. Nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru, lyriku a milostnou poezii. Používá mnohem prostší verše. Opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy. K umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří Toman a lesní panna.

Odlišnost ruské a české lidové poezie charakterizoval Čelakovský srovnáním krajiny obou zemí: ruskou lidovou poezii přirovnal k rozsáhlým hvozdům, mohutným řekám a jezerům, českou pak k drobným lesíkům, říčkám a potůčkům.

Lidová slovesnost

• Slovanské národní písně
  • 1. díl (1822) obsahuje české, moravské a slovenské písně, věnováno Václavu Hankovi.
  • 2. díl (1825) obsahuje ruské, srbské a lužické, každá píseň je zde v originále a na druhé straně je její překlad, věnováno Kazimierzovi Brodzińskému.
  • 3. díl (1827) (původně nebyl plánován) obsahuje písně, které se do předchozích dílů nevešly, věnováno Vuku Karadžićovi.
• Litevské národní písně (1827), výbor ze sbírky Dainos oder Litthauische Volkslieder od Ludwiga Resy z roku 1825.
• Mudrosloví národa slovanského v příslovích (1852), sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje na 15 000 záznamů tematicky seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filosofie Slovanů. Citaci přísloví doprovází Čelakovský případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení. Připojena je sbírka českých národních pořekadel. Velkou nevýhodou tohoto díla je, že není opatřeno rejstříkem. K tomuto dílu patří (ačkoliv nebyla součástí díla) jeho Rozprava o slovanských příslovích uveřejněná v Muzejníku, která tvoří jakýsi úvod tohoto díla.

Vědecká literatura

• Vocabularia linguae Polabicae quae exstant omnia colegit Čelakovský (Slovník polabských Slovanů), rukopisný slovník z roku 1827. Čelakovský chtěl vydat všeslovanský slovník, ale nakonec zpracoval pouze polabské Slovany.
• Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna (1851),

Posmrtně Matice česká vydala jeho univerzitní přednášky:

• Čtení o srovnávací mluvnici slovanské (1853),
• Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských (1877).

Učebnice

• Česká dobropísemnost anebo nejsnadnější způsob naučiti se česky dobře psáti (1839),
• Krátká mluvnice německého jazyka (1840),
• Všeslovanské počáteční čtení, čítanka, dva díly:
  • Z písemncitví polského (1850),
  • Z písemncitví ruského (1852),
• Malý výbor z veškeré literatury české (1851), toto dílo bylo pravděpodobně zamýšleno jako učebnice, ale stal se z něj velmi populární přehled české literatury.
• České čítací knihy (1852), tři díly čítanek pro gymnázia napsané na žádost hraběte Leopolda Lva Thuna-Hohensteina, tehdejšího ministra školství.

Překlady

Překládal z němčiny, angličtiny a latiny.

• Johann Gottfried Herder: Listové z dávnověkosti (1823),
• Johann Wolfgang von Goethe: Márinka 1827,
• Walter Scott: Panna jezerní (1828),
• svatý Augustin: O městě Božím kněh dvamecítma (1829-1833), pět svazků,

Pomník na Olšanech

Zajímavost

Jméno Františka Ladislava Čelakovského bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy

Literatura

• Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 282–306. 
• Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 65–66. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 569–570. 

Související články

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ladislav Čelakovský

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1815–1918

Díla online

• ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní ruských. Ohlas písní českých. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1954. Dostupné online. 

Portály: Literatura