Botulotoxin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 33 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q208413)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Botox-structure.png|thumb|Botulotoxin v krystalické formě]]
[[Soubor:Botox-structure.png|thumb|Botulotoxin v krystalické formě]]
'''Botulotoxin''' (z latinského ''botulus'' = klobása), resp. '''botulin''' nebo '''klobásový jed''' je [[toxicita|toxická]] [[polypeptid]]ická dvojsložková směs produkovaná [[bakterie]]mi ''[[Clostridium botulinum]]''. Produkce botulotoxinu probíhá pouze za anaerobních podmínek (bez přístupu vzduchu), optimální [[kyselost|pH]] prostředí je 4,8 - 8,5{{Doplňte zdroj}} a [[teplota]] kolem 30 °C.{{Doplňte zdroj}}
'''Botulotoxin''' (z latinského ''botulus'' = klobása), resp. '''botulin''' nebo '''klobásový jed''' je [[toxicita|toxická]] [[polypeptid]]ická dvojsložková směs produkovaná [[bakterie]]mi ''[[Clostridium botulinum]]''. Produkce botulotoxinu probíhá pouze za anaerobních podmínek (bez přístupu vzduchu), optimální [[kyselost|pH]] prostředí je 4,8 - 8,5{{Doplňte zdroj}} a [[teplota]] kolem 30 °C.{{Doplňte zdroj}}

Vynalezla ho Jolína Nováková a taky ho požívá je to botoxka:D


== Charakteristika ==
== Charakteristika ==

Verze z 19. 3. 2013, 11:43

Botulotoxin v krystalické formě

Botulotoxin (z latinského botulus = klobása), resp. botulin nebo klobásový jed je toxická polypeptidická dvojsložková směs produkovaná bakteriemi Clostridium botulinum. Produkce botulotoxinu probíhá pouze za anaerobních podmínek (bez přístupu vzduchu), optimální pH prostředí je 4,8 - 8,5[zdroj?] a teplota kolem 30 °C.[zdroj?]

Vynalezla ho Jolína Nováková a taky ho požívá je to botoxka:D

Charakteristika

Je považován za jeden z nejúčinnějších jedů (z přírodních je nejjedovatější), možná absolutně nejúčinnější (druhým kandidátem na absolutně nejsilnější jed je batrachotoxin). Jeho smrtná dávka je 100 pg/kg.[1], (4 kg ideálně rozdávkované by nejspíše stačily k vyhubení celého lidstva). Otrava botulinem zapříčiňuje onemocnění nazývané botulismus. Je odolný vůči HCl, tedy žaludeční šťávě a trávení. Neporušený se vstřebává střevní sliznicí a následně je transportován po těle krví a lymfou. Botulin je ale termolabilní a ničí ho teplota nad 60 °C.

Chemické složení

Botulotoxin patří mezi polypeptidy a je složen celkově z 19 aminokyselin. Je tvořen dvěma bílkovinnými řetězci. Těžký řetězec H a lehký řetězec L jsou spojeny disulfidickými můstky. H-řetězec se váže na nervové buňky a L-řetězec zprostředkovává průnik do cytoplazmy. L-řetězec funguje jako enzym, obsahující zinek, který hydrolyzuje proteiny zodpovědné za transport vezikul s acetylcholinem. Zabraňuje tak vyplavování tohoto neuromediátoru a ochrnutí svalu.

Výskyt

Do těla se obvykle dostává z potravy kontaminované sporami bakterií Clostridium botulinum. Jde o potravu, která představuje anaerobní prostředí, často již samotné živé bakterie nejsou přítomny. Jde o špatně sterilované konzervy a uzeniny, nakládanou zeleninu, houby v oleji apod. Spory mohou být přítomny dokonce i v medu (u kojenců dává vzniku ranému botulismu). Podle výskytu existuje v 7 antigenních typech (A - G). V potravinách se toxin ničí varem po dobu min. 10 min. Tvorba botulotoxinu byla prokázána i u jiných Clostridií, např. neurotoxin E tvoří Clostridium butyricum a neurotoxin typu F tvoří Clostridium baratii.

Epidemiologie

Tato bakterie je komenzálem střevního ústrojí zvířat (savců, ptáků i ryb). Spory se vyskytují v půdách, ve vodě a prachu. U člověka je střevní trakt těmito bakteriemi kolonizován jen vzácně, u kojenců může dojít k závažné intoxikaci. Kmeny Clostridium botulinum se vyskytují na celém světě. Geografické rozdíly jsou určovány podle produkce určitého typu neurotoxinu. Těžiště toxinu typu A, jež kontaminuje především ovoce a zeleninu, je v Číně a na západě USA. Typ B je typický pro střední Evropu a kontaminuje převážně masové výrobky. Typem E je častý v přímořských oblastí, neboť je příčinou otrav rybím masem nebo mořskými plody. V naší zemi se vyskytuje dnes již zřídka. Statisticky za dobu 40 let, počínaje rokem 1960, se u nás vyskytlo 103 případů onemocnění botulismem.

Využití

Botulotoxin se používá v kosmetice, především na vyhlazování vrásek, to má pouze dočasný efekt. Má též využití v lékařství. Velmi dobře se uplatňuje při léčbě pocení.[2] Známý je pod označením Botox. Nyní se ovšem zjistilo, že jeho podání vyvolává jizvení v intersticiu svalů, takže jeho používání bude do budoucna pravděpodobně omezeno.[zdroj?] Dále u onemocněních s velmi vysokým svalovým tonusem nebo k léčbě blefarospazmu (nedobrovolné stahy svalstva kolem očí). Je také považován[3] za ideální náplň chemických zbraní, protože bakterie, které tento jed produkují, jsou anaerobní a jed samotný se na vzduchu rychle rozpadá, takže oblast zasažená rozptýlením botulotoxinu do vzduchu bude přibližně po uplynutí jednoho dne opět bezpečná.


Reference

  1. ARNON, Stephen S., Schechter R, Inglesby TV, Henderson DA, Bartlett JG, Ascher MS, Eitzen E, Fine AD, Hauer J, Layton M, Lillibridge S, Osterholm MT, O'Toole T, Parker G, Perl TM, Russell PK, Swerdlow DL, Tonat K; Working Group on Civilian Biodefense. Botulinum Toxin as a Biological Weapon: Medical and Public Health Management. Journal of the American Medical Association. 21 February 2001, s. 1059–1070. Dostupné online. DOI 10.1001/jama.285.8.1059. PMID 11209178. 
  2. Odstranění nadměrného pocení botulotoxinem
  3. Koirala, Janak; Basnet, Sangita. Botulism, Botulinum Toxin, and Bioterrorism: Review and Update [online]. Cliggott Publishing, 14 July 2004 [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy