Baltická operace: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám ka:ბალტიისპირეთის ოპერაცია (1944) |
m Bot: Odstranění 13 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q687465) |
||
| Řádek 68: | Řádek 68: | ||
[[Kategorie:1944]] |
[[Kategorie:1944]] |
||
[[ar:هجوم البلطيق]] |
|||
[[de:Baltische Operation]] |
|||
[[en:Baltic Offensive]] |
|||
[[es:Ofensiva del Báltico]] |
|||
[[it:Offensiva del Baltico]] |
|||
[[ja:バルト海攻勢]] |
|||
[[ka:ბალტიისპირეთის ოპერაცია (1944)]] |
[[ka:ბალტიისპირეთის ოპერაცია (1944)]] |
||
[[ru:Прибалтийская операция (1944)]] |
|||
[[sk:Pobaltská operácia (1944)]] |
|||
[[sr:Балтичка офанзива]] |
|||
[[tr:Baltık Taarruzu (1944)]] |
|||
[[uk:Прибалтійська операція (1944)]] |
|||
[[vi:Chiến dịch Baltic (1944)]] |
|||
[[zh:波羅的海攻勢]] |
|||
Verze z 15. 3. 2013, 18:55
.jpg){kind=link}
Baltická operace (14. září – 24. listopadu 1944) byla strategická ofenzíva Velké vlastenecké války, jejímž cílem bylo znovuobsazení Estonska, Lotyšska a Litvy a proniknutí k Baltskému moři.[1]
Předcházející útoky
Do dubna roku 1944 se podařilo Rudé armádě v rámci Leningradsko-novgorodské operace prorazit blokádu Leningradu a postoupit až k hranicím Estonska. Počátkem června 1944 začaly v této oblasti další útoky, které byly předzvěstí Operace Bagration. V rámci této mohutné ofenzívy postoupily sovětské jednotky na území pobaltských států, ovšem do jejího skončení se jim nepodařilo postoupit až k Baltskému moři. Zatímco v případě Ukrajiny, Běloruska a Polska, kde Rudá armáda překonala několik stovek kilometrů a byla vyčerpána, a proto přechodně ukončila boje a přešla do strategické obrany, v případě útoků proti Pobaltí a Besarábii bylo rozhodnuto o tom, že k dalším ofenzívám dojde ještě roku 1944.
Baltická operace
Ve dnech 14. až 17. září začal útok sovětského leningradského, 1., 2. a 3. pobaltského a 3. běloruského frontu. Proti zhruba 900 tisícům rudoarmějců stálo 730 tisíc příslušníků Wehrmachtu a jednotek Waffen-SS. Rudá armáda měla ale významnou převahu v dělostřelectvu, tancích i letadlech. První úder byl veden na Rigu, čímž mělo dojít k rozdělení německých vojsk na dvě skupiny. Následovala útočná operace na Tallinn a na Klaipėdu. 3. běloruský front útočil ve směru na Prusko. Riga byla sice sovětskými jednotkami obklíčena, ovšem velice úspěšně se jim bránila. Stejná situace nastala i v případě Klaipėdy, kde se bránily německé jednotky, jejichž snahou byla evakuace po moři do Německa. Útok na Estonsko byl ukončen 26. září a poté provedly sovětské paradesantní jednotky výsadek na Západoestonské souostroví. Klajpedu dobyla Rudá armáda 22. října, rižská ofenzíva byla dovršena 24. října a v Pobaltí tak zůstaly uvězněné německé jednotky pouze v Kuronsku, které kapitulovaly v počtu asi 200 tisíc mužů až v květnu 1945 současně s ukončením války.
Důsledky operace
Obsazení Pobaltí mělo důsledky vojenské i politické. Sovětská vojska stanula na hranicích Pruska, přičemž v některým místech již do příhraničních oblastí východního Pruska pronikla. Sovětská baltská flotila měla již plně otevřeny dveře k akcím v Baltském moři, kdy nebyla limitována minovými poli a protiponorkovými zátarasy a mohla využívat přístavy pobaltských republik. Díky tomu mohla vést efektivní boj proti německým námořním silám v Baltském moři. Mezi nejznámější akce sovětské flotily z této doby patří potopení německých lodí Wilhelm Gustloff a General von Steuben ponorkou S-13 či potopení dopravní lodě Goya ponorkou L-3.
Hlavním politickým důsledkem operace bylo obnovení sovětské okupace Estonska, Lotyšska a Litvy. Snahy představitelů pobaltských národů o znovuobnovení suverenity během léta 1944 byly ofenzívou zmařeny, pobaltské republiky se staly na více než čtyřicet dalších let součástí Sovětského svazu.[2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu. Tallinn: Avita, 1999. ISBN 9985-2-0131-0. S. 176-177. (estonsky)
- ↑ MÄGI, Arvo. Eesti rahva ajaraamat. Stockholm: Eesti Päevaleht, 1979. S. 212-213. (estonsky)
- ↑ Evropský parlament. Resolution on the situation in Estonia, Latvia, Lithuania. Official Journal of the European Communities. 13. leden 1983, čís. C 42/78. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltická operace na Wikimedia Commons