Guáno: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám vi:Phân chim |
m Bot: Odstranění 48 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q170185) |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
{{Link FA|he}} |
{{Link FA|he}} |
||
[[af:Ghwano]] |
|||
[[ar:ذرق الطيور]] |
|||
[[ay:Mataxi]] |
|||
[[be:Гуана]] |
|||
[[bg:Гуано]] |
|||
[[bn:গুয়ানো]] |
|||
[[ca:Guano]] |
|||
[[da:Guano]] |
|||
[[de:Guano]] |
|||
[[el:Γκουανό]] |
|||
[[en:Guano]] |
|||
[[eo:Guano]] |
|||
[[es:Guano]] |
|||
[[et:Guaano]] |
|||
[[eu:Guano]] |
|||
[[fa:کود مرغی]] |
|||
[[fi:Guano]] |
|||
[[fr:Guano]] |
|||
[[gl:Guano]] |
|||
[[he:גואנו]] |
|||
[[hu:Guanó]] |
|||
[[id:Guano]] |
|||
[[io:Guano]] |
|||
[[it:Guano]] |
|||
[[ja:グアノ]] |
|||
[[ko:구아노]] |
|||
[[krc:Гуано]] |
|||
[[la:Guanum]] |
|||
[[lt:Guanas]] |
|||
[[ms:Guano]] |
|||
[[nl:Guano]] |
|||
[[nn:Guano]] |
|||
[[no:Guano]] |
|||
[[pl:Guano]] |
|||
[[pt:Guano]] |
|||
[[qu:Wanay wanu]] |
|||
[[ro:Guano]] |
|||
[[ru:Гуано]] |
|||
[[simple:Guano]] |
|||
[[sk:Guáno]] |
|||
[[sr:Гвано]] |
|||
[[su:Guano]] |
|||
[[sv:Guano]] |
|||
[[th:ปุ๋ยขี้นก]] |
|||
[[tr:Guano]] |
|||
[[uk:Гуано]] |
|||
[[vi:Phân chim]] |
|||
[[zh:海鸟粪]] |
Verze z 11. 3. 2013, 15:37
Guáno je nahromaděný trus mořských ptáků či netopýrů, který se postupně za velmi dlouhou dobu nashromáždil do mohutných vrstev. Vzhledem k tomu, že mořští ptáci se živí především mořskými rybami, které samy o sobě ve svém těle obsahují velké množství hořčíku a fosforu, jsou tyto nadbytečné látky z ptačích těl zpětně vylučovány ven z jejich těla v ptačím trusu. Velké množství jedinců v ptačích koloniích pak způsobuje, že vrstvy jejich trusu relativně rychle přibývají.
Pro vysoký obsah amoniaku a fosforu se těží zvláště jako surovina pro výrobu hnojiv např. v Nauru nebo Chile.
Česká obdoba
Ptačího trusu jako hnojiva se odedávna využívalo i v českých zemích při hnojení zahrad a polí. Na českém venkově se pro tyto účely používal či používá zejména trus kura domácího (neboli slepic) nebo trus holubí. Koncentrace dusičnanů a fosforečnanů (či jiných jim podobných látek) v ptačím trusu je mimořádně vysoká a pro rostliny v tak vysoké koncentraci bývá i škodlivá. Pro účely výroby hnojiva se prakticky každé guáno vyrobené z ptačího trusu musí ředit ve vhodném poměru (např. 1:100, 1:80, 1:50 apod.).
Škodlivé účinky ptačího trusu
Ptačí trus, zejména od divokých či zdivočelých holubů volně žijících ve velkých městech (např. v Benátkách, Římě, v Praze a v dalších historických městech) dělá velké problémy zejména při údržbě a ochraně cenných památek a venkovních uměleckých děl, neboť v kombinaci s dalšími nečistotami obsaženými v městském vzduchu (spaliny z motorů aut, kouř z lokálních topidel apod.) spolu s kyselým deštěm způsobuje rychlé zvětrávání hornin (např. pískovcových či opukových kvádrů či barokních soch na Karlově mostě v Praze), podstatně urychluje a zvyšuje i velmi nežádoucí korozi kovových předmětů (např. rez na karoseriích aut zaparkovaných na ulici apod.).