Děkabristé: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řadové vojáky čekal trest, reálně často trest smrti, viz Šedivý 179 - 180
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 32 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q126306)
Řádek 25: Řádek 25:
[[Kategorie:1825]]
[[Kategorie:1825]]
[[Kategorie:Děkabristé]]
[[Kategorie:Děkabristé]]

[[ar:ثورة الديسمبريين]]
[[be-x-old:Паўстаньне дзекабрыстаў]]
[[bg:Декабристи]]
[[ca:Revolta decabrista]]
[[de:Dekabristen]]
[[en:Decembrist revolt]]
[[eo:Decembrista revolucio]]
[[es:Revuelta decembrista]]
[[et:Dekabristide ülestõus]]
[[fi:Dekabristikapina]]
[[fr:Insurrection décabriste]]
[[he:מרד הדקבריסטים]]
[[hr:Dekabristi]]
[[it:Decabrismo]]
[[ja:デカブリストの乱]]
[[ka:დეკაბრისტთა აჯანყება]]
[[ko:데카브리스트의 난]]
[[lt:Dekabristai]]
[[ms:Pemberontakan Disembris]]
[[nl:Decembristenopstand]]
[[no:Dekabristopprøret]]
[[pl:Dekabryści]]
[[pt:Revolta Dezembrista]]
[[ro:Revolta decembriștilor]]
[[ru:Восстание декабристов]]
[[sk:Dekabrista]]
[[sl:Dekabristi]]
[[sv:Dekabristupproret]]
[[th:กบฏธันวาคม]]
[[tr:Aralıkçılar İsyanı]]
[[uk:Декабристи]]
[[zh:十二月党人起义]]

Verze z 10. 3. 2013, 15:47

Děkabristé na náměstí Senátu

Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády.

V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [děkabr]) roku 1825 se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na náměstí Senátu v Petrohradě. Ruský car Alexandr I. zemřel, a právě tento den měl nový car Mikuláš I. složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na konstituční monarchii, či dokonce republiku. Vůdci povstání byli obdivovatelé Francouzské revoluce a jejich ideologických vůdce, plukovník Pavel Pestel, dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků velkovévody Konstantina Pavloviče na ruský trůn v dynastickém sporu.

Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu napoleonských válek hraběte Miloradoviče. Při selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou.[1] Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání Trubeckoj se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na Sibiř a zbaveni svých důstojnických hodností. Na řadové povstalce čekal běh podél řady asi tisíce vojáků, kteří je švihali železnými pruty.

Literatura

NEČKINA, M. V. Povstání děkabristů roku 1825.[přeložili Václav Čejchan, Eva Čejchanová]. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1953. 221 s.

Šedivý, Jaroslav. "Děkabristé - Anatomie nezdařeného převratu". Volvox globator. 2000

Související články