Ventilový rozvod: Porovnání verzí
m TYOP |
m Bot: Odstranění 18 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1127794) |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
[[Kategorie:Ventilový rozvod| ]] |
[[Kategorie:Ventilový rozvod| ]] |
||
[[ca:Vàlvula de seient]] |
|||
[[de:Ventilsteuerung]] |
|||
[[el:Βαλβίδα]] |
|||
[[en:Valvetrain]] |
|||
[[es:Válvula de asiento]] |
|||
[[fr:Distribution (moteur)]] |
|||
[[gl:Válvula (motor)]] |
|||
[[it:Valvola a fungo]] |
|||
[[ja:ポペットバルブ]] |
|||
[[la:Valvula (mechanica)]] |
|||
[[nl:Kleppen]] |
|||
[[pl:Układ rozrządu]] |
|||
[[pt:Válvula (motor)]] |
|||
[[ro:Supapă (motor)]] |
|||
[[ru:Газораспределительный механизм]] |
|||
[[sk:Ventilový rozvod]] |
|||
[[tr:Supap]] |
|||
[[zh:提升阀]] |
Verze z 10. 3. 2013, 10:59
Ventilový rozvod je typ rozvodového mechanismu využívající ventily na řízení toku pracovních plynů skrz pístový motor. Jde o nejčastější typ mechanických rozvodů, používaných ve čtyřdobých spalovacích motorech.
Princip činnosti
Otevírání ventilů řídí příslušná vačka vačkové hřídele nebo zřídka výstředník výstředníkového hřídele, který je poháněn přímo klikovkou. U čtyřdobých motorů se vačkový hřídel otáčí přesně 2x pomaleji než hřídel klikový, protože jeden pracovní cyklus motoru trvá dvě otáčky klikovky. Pohyb vačky se na ventily přenáší v závislosti od typu rozvodu zdvihatky, zdvihacími tyčkami a vahadly. Pohyb výstředníku ojničkami a vahadly. Pro snížení tření v mechanismu bývají zařazeny kladky, které mění smykové tření na valivé.
Zavírání ventilů je zabezpečeno nejčastěji pružinami, výjimečně druhou vačkou u tzv. desmodromických rozvodů.
Pohon rozvodu
Energie na pohon rozvodu je odebrána z klikové hřídele. Pohon může být řešen:
- ozubeným řemenem s vnitřním ozubením
- řetězem (nejčastěji víceřadým)
- ozubeným převodem
- s čelním ozubením, většinou přímým nebo jen s malým sklonem zubů
- tzv. královským hřídelem - s dvěma páry kuželových nebo šroubových soukolí
Pohon větších motorů by měl být vyveden z místa, kde se klikový hřídel otáčí nejrovnoměrněji, t.j. z uzlu torzního kmitání. Toto místo je u setrvačníku. U malých automobilových motorů je torzní kmitání nízké, proto je pohon většinou veden z volného konce klikové hřídele (ze strany proti setrvačníku).
Rozdělení
Podle umístění vačkového hřídele a ventilu se rozvody dělí na:
- s vačkovým hřídelem v bloku motoru:
- s vačkovým hřídelem v hlavě válců:
- OHC (over head camshaft) — s ventily i vačkovým hřídelem v hlavě válce
- DOHC — s dvěma vačkovými hřídelemi v hlavě válce
- Desmodromický rozvod — otevírání i zavírání ventilů je nucené (pro vysoko otáčkové motory) - používá Ducati a Eso
Konstrukce, kde je vačkový hřídel uložen v bloku motoru, u klikové hřídele je typická pro starší rozvody. Rozvody F jsou složité a u rozvodů SV se velmi těžko vytváří spalovací prostor s vhodnými vlastnostmi, proto se dnes skoro nepoužívají.
Konstrukce s vačkovým hřídelem, uloženým v hlavě válců, je typická pro moderní motory.
Externí odkazy
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ventilový rozvod na slovenské Wikipedii.