Uhličitan sodný: Porovnání verzí
m napřímení odkazu |
m Bot: Odstranění 38 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q190227) |
||
Řádek 111: | Řádek 111: | ||
[[Kategorie:Uhličitany|Sodný]] |
[[Kategorie:Uhličitany|Sodný]] |
||
[[Kategorie:Sodné sloučeniny]] |
[[Kategorie:Sodné sloučeniny]] |
||
[[ar:كربونات الصوديوم]] |
|||
[[bg:Натриев карбонат]] |
|||
[[bs:Natrij-karbonat]] |
|||
[[ca:Carbonat de sodi]] |
|||
[[da:Soda]] |
|||
[[de:Natriumcarbonat]] |
|||
[[en:Sodium carbonate]] |
|||
[[es:Carbonato de sodio]] |
|||
[[et:Naatriumkarbonaat]] |
|||
[[fa:سدیم کربنات]] |
|||
[[fi:Sooda]] |
|||
[[fr:Carbonate de sodium]] |
|||
[[he:נתרן פחמתי]] |
|||
[[hi:क्षारातु प्रांगारीय]] |
|||
[[hr:Natrijev karbonat]] |
|||
[[hu:Nátrium-karbonát]] |
|||
[[it:Carbonato di sodio]] |
|||
[[ja:炭酸ナトリウム]] |
|||
[[ko:탄산 나트륨]] |
|||
[[lt:Natrio karbonatas]] |
|||
[[lv:Nātrija karbonāts]] |
|||
[[nl:Natriumcarbonaat]] |
|||
[[no:Natriumkarbonat]] |
|||
[[pl:Węglan sodu]] |
|||
[[pt:Carbonato de sódio]] |
|||
[[ro:Carbonat de sodiu]] |
|||
[[ru:Карбонат натрия]] |
|||
[[simple:Sodium carbonate]] |
|||
[[sk:Uhličitan sodný]] |
|||
[[sr:Natrijum karbonat]] |
|||
[[sv:Natriumkarbonat]] |
|||
[[te:సోడియమ్ కార్బొనేట్]] |
|||
[[th:โซเดียมคาร์บอเนต]] |
|||
[[tr:Sodyum karbonat]] |
|||
[[uk:Карбонат натрію]] |
|||
[[ur:صودا دردار]] |
|||
[[vi:Natri cacbonat]] |
|||
[[zh:碳酸钠]] |
Verze z 10. 3. 2013, 10:53
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Uhličitan sodný (Na2CO3), též soda nebo soda na praní, je anorganická sloučenina. Je to sodná sůl kyseliny uhličité. V bezvodém stavu jde o bílý prášek tající při 851 °C. Ve vodě se snadno rozpouští za uvolnění hydratačního tepla. Krystalizací za laboratorní teploty lze získat nejdůležitější hydrát, tzv. krystalovou sodu (Na2CO3·10H2O). Vodné roztoky sody jsou silně zásadité z důvodu hydrolytického štěpení (je to sůl silné zásady a slabé kyseliny). Soda se synteticky vyrábí ve velkém množství z chloridu sodného Solvayovým procesem.
Použití
Soda se používá při výrobě skla, papíru a detergentů. Časté je i použití jako prostředku pro vytvoření zásaditého prostředí.
V domácnosti je soda používána jako změkčovadlo vody. Váže ionty hořčíku a vápníku za vzniku patřičných nerozpustných uhličitanů. Bez jejího použití by bylo nutné použít nadbytečné množství pracího prostředku.
Soda je často používána ve fotografických procesech jako pH regulátor k zajištění stabilního zásaditého prostředí nutného pro správnou funkci vývojek.
Zajímavostí je, že se během historie používal jako přísada do nejrůznějších antikoncepčních směsí. Ve starém Egyptě (zmínka z písemnosti z období XII. dynastie) se používala pasta z včelího medu a uhličitanu sodného. V Římě za císařů Traiana a Hadriana se zase míchal s dření fíků. Tyto směsi měly po natření pochvy zabránit otěhotnění.
Výskyt
Soda je rozpustná ve vodě, ale může se přirozeně vyskytovat ve vyprahlých oblastech, obzvláště na místech vyschlých jezer. Soda z těchto zdrojů byla již v pradávných dobách používána v Egyptě k mumifikaci a k výrobě skla. Uhličitan sodný se vyskytuje ve formě tří hydrátů: Dekahydrátu, heptahydrátu a monohydrátu.
Výroba
Existují dva základní výrobní postupy pro výrobu sody - Solvayův a Leblancův proces.
Solvayův proces
V roce 1861 belgický chemik Ernest Solvay objevil metodu na přeměnu chloridu sodného na uhličitan sodný za použití amoniaku. Postup spočívá v tvorbě poměrně málo rozpustného hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) reakcí hydrogenuhličitanu amonného a chloridu sodného ve vodném roztoku:
- NaCl + NH4HCO3 → NaHCO3 + NH4Cl
Technicky se postupuje tak, že se do téměř nasyceného roztoku NaCl zavádí nejprve amoniak a poté oxid uhličitý. Vzniklý hydrogenuhličitan sodný se odfiltruje a zahříváním (kalcinací) převede na uhličitan sodný (kalcinovanou sodu):
- 2NaHCO3 → Na2CO3 + H2O + CO2
Takto získaný oxid uhličitý se znovu odvádí zpět do výroby. Vzniklý chlorid amonný je podroben reakci s hydroxidem vápenatým za vzniku odpadního chloridu vápenatého a uvolnění amoniaku který je znovu použit ve výrobě.
- Ca(OH)2 + 2 NH4Cl → CaCl2 + 2 NH3 + 2 H2O
Leblancův proces
Tento způsob výroby byl vypracován r. 1791 Leblancem na základě ceny vypsané francouzskou Akademií.
Na chlorid sodný se působí koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku síranu sodného a kyseliny chlorovodíkové.
Síran sodný se poté smísí s uhličitanem vápenatým (vápencem) a uhlím a taví se v peci. Během pálení probíhá tato reakce:
Z vychladlé taveniny je poté uhličitan sodný vyloužen vodou.
Reference
Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan sodný na Wikimedia Commons Technické informace o výrobách jsou čerpány z Anorganické chemie I., Heinricha Remyho, rok vydání 1961
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.