Kókalos: Porovnání verzí
m substituce šablony vjazyce2 |
m Bot: Odstranění 10 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1559958) |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
[[Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie]] |
[[Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie]] |
||
[[de:Kokalos]] |
|||
[[el:Κώκαλος]] |
|||
[[en:Cocalus]] |
|||
[[fi:Kokalos]] |
|||
[[it:Cocalo]] |
|||
[[kk:Кокал]] |
|||
[[pt:Cócalo]] |
|||
[[ru:Кокал]] |
|||
[[sk:Kókalos]] |
|||
[[uk:Кокал]] |
Verze z 10. 3. 2013, 00:26
Kókalos (řecky Κώκαλος, latinsky Cocalus) je v řecké mytologii sicilský král, ochránce athénského umělce a vynálezce Daidala.
Když Daidalos vystavěl pro krétského krále Mínóa složitý a rozlehlý labyrint, král v něm před světem ukrýval obludu Mínotaura. Po letech athénský hrdina Théseus netvora zabil a labyrint byl nepotřebný, chtěl Daidalos Krétu opustit. To však Mínós nechtěl dopustit, aby tajemství labyrintu neproniklo do světa.
Daidalos vymyslel a sestrojil dva páry křídel z ptačích per lepených voskem a se svým synem Ikarem opustili Krétu vzduchem. Cestou jeho syn vyletěl příliš vysoko, vosk roztál, křídla se rozpadla a Ikaros spadl do moře a utonul.
Daidalos zamířil na Sicílii a králem Kókalem byl přijat. Postavil pro něj výstavný vyzdobený palác. Jenže po nějaké době se krétský král Mínós dopátral Daidalova pobytu, vypravil se i s loďstvem na Sicílii a žádal jeho vydání. Kókalos se bál odmítnout Mínóovi, zároveň chtěl poskytnout ochranu staviteli a tak nakonec dal volnou ruku Daidalovi. Ten přivedl do koupelny potrubí, kterým v době Mínóova koupání pustil vařící vodu a způsobil mu tak smrt.
Kókalos vyslovil politování nad náhlou královou smrtí, z lásky a úcty ani nedovolil převézt jeho tělo na Krétu a vyhlásil, že bude ctí pro Sicílii spočinutí kostí největšího krále.
Zmínka o Kókalově koupelně bývala někdy z řeckých bájí vypouštěna jako později vložená modernizace. Po roce 1990 však anglický archeolog Arthur Evans objevil řadu podobných koupelen v palácích na Krétě. Novodobé objevy potvrdily údaje ze starých řeckých mýtů.
Reference
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí