Furlanština

Furlanština (angl. Friulian, ital. friulano, furl. furlan) je románský jazyk, jímž se mluví v částech italské oblasti Friuli-Venezia Giulia (přibližně okolo města Udine).

Je svou archaičností těsně spjata s jazyky ladinštinou (horské části Trentina) a rétorománštinou (Švýcarsko). Tyto jazyky však spíše nelze považovat za dialekty téhož jazyka, rétštiny.

Stručný výtah ze středoškolské odborné činnosti Furlanština (autor Josef Běhounek):

Zatímco za dob stěhování národů hovořila elita germánskými jazyky, ať už Langobardi nebo krátkodobě Frankové, jindy se úředně užívalo latiny. Dvůr však nebyl určujícím elementem, prostý lid zůstával u staré latiny. Množství společných rysů s dalšími alpskými jazyky lze lépe vysvětlit dlouhodobou izolací od paduánsko-benátských nížin, jakýsi rétský (keltský snad s etruským původem) substrát je pravděpodobně výmyslem. Jednoznačně jazyk vyrostl na substrátu keltském či pokeltštěném Karnských Keltů a také předrománských Venetických, respektive Paleobenátských kultur. Toponyma jmen furlánských nížin jsou rozličných původů, prokazatelně je tam zanechali i nikdy zde nevládnoucí Slované, Avaři a Maďaři.

Oproti jiným oblastem Itálie je furlánská oblast málo nářečně odlišná, čímž však myslím, že jsou dialekty navzájem srozumitelné asi tak jako čeština se slovenštinou. Literární furlánština se začíná rozvíjet v 15. st. a je založena na centrálním dialektu v oblasti Udine, avšak první texty nižší administrativy se začaly objevovat už ve 12. st. Menší část těch nejcennějších textů je uchována v udinské městské knihovně Biblioteca civica di Udine.

Furlanskofonní oblast se úplně neshoduje s hranicí regionu Furlanska. Kromě Julského Benátska furlánština není doma rovněž v západní části provincie Pordenone. Za hranicí regionu se naopak furlánsky mluví v oblasti Portogruara samosprávně oddělené v 18. st. Do poloviny 19. st. existoval i dialekt terstský a do konce tohoto století ještě dialekt sousedního města Muggia. V pobřežních lokalitách Marano, Grado a Monfalcone byla však benátština opravdu původní. K mírnému ústupu furlánštiny před benátským dialektem dochází na západě, na druhou stranu své pozice získává směrem na východ a na sever na úkor slovinštiny s 50 tisíci mluvčími a němčiny s třemi tisíci.

Donedávna byla furlánština mateřským jazykem tří čtvrtin Furlánska, za dvacet let (výzkum Institutu mezinárodní sociologie v Gorici 1977 a 1986 a poté studie ekonomického oddělení Univerzity Udine 1998) s rozvojem komunikačních médií ztrácela 1% podílu ročně. Číselně vyjádřená situace v regionu Furlánsko (bez Julského Benátska): 57,2% (ex 75%) pravidelných mluvčích, celkem 430 tisíc lidí, 20,3% příležitostných mluvčích, 19,9% rozumějících, avšak jazyk nepoužívajích a 2,6% nerozumějících furlánštině.

Fonologický a fonetický charakter

Charakteristický úpadek samohlásek na konci slov, kromě a, měl za důsledek vytvoření stříšky (dlouhého vokálu) nad samohláskou uprostřed slova pro odlišení od podobně znějících slov, které však na této prostředním samohlásce mají přízvuk (âêîôû). Zvláštní furlánské dvojhlásky na místě přízvuku se vytvořily na rozdíl od italštiny, podobný jev však vidíme například ve španělštině. Nejčastější ie je v italštině zredukováno na e. Dalším změkčením je patrová výslovnost kja a gja namísto ka a ga (jedná se pouze o spojení se samohláskou a). Furlánština zakonzervovala stejně jako dolomitská ladinština latinské spojení samohlásek s l, tam kde je v italštine nahrazeno vyslovovaným j - flôr (it. fiore, květina, flóra, latinský originál flore).

Gramatika

Signifikantním morfologickým znakem je rozlišování mužského a ženského rodu. Mužský rod končí vždy na souhlásku, rod ženský přidává koncovku e, oproti italskému o-a/ e-e (například alt-alte, it. alto-alta, česky vysoký-vysoká). U ženského rodu se velmi často pozměňuje ona souhláska, na níž končí rod mužský (mieç-mieze, blâf-blave,blanc-blancje). Pozoruhodná je tvorba množného čísla přidáním s, což se zakonzervovalo z latiny,podobně jako v ladinštině, výjimkou jsou některá slova v singuláru končící na l,li,t, ty se transformují na i, i, cj. Ke slovesnému tvaru je povinné připojit zájmeno pro podmět. Toto zájmeno se také může připojit za sloveso, podobně jako ve francouzštině; to se používá především v tázacím způsobu, proto někdo tuto inverzní formu považuje za samostatný tázací čas.

ČESKY - ITALSKY - FURLANSKY,inverze - FRANCOUZSKY (já) zpívám - (io) canto -(jo) o cjanti,cjantio - (moi) je chante * (ty) zpíváš - (tu) canti - (tu) tu mantis,cjantistu - (toi) tu chantes *(on) zpívá - (lui) canta - (lui) al cjante,cjantial - (lui) il chante * (ona) zpívá - (lei) canta - (jê) e cjante,cjantie - (telle) elle chante

Furlánský jazyk můžeme směle od svého italského souseda odlišit i ve způsobu užívání jednotlivých slovesných časů. Stejně jako v italštině se setkáváme s konjunktivem (nejčastěji po předložce že pro vyjádření nejistoty); konjunktiv imperfekta i plusquamperfekta se k tomu ještě navíc opět vyskytuje v inverzní formě, čemuž říkáme optativ, typický například pro starou řečtinu nebo kavkazské jazyky a je ho možné také připodobnit k aoristu současné bulharštiny a středověké češtiny). Největším úderem příznivcům myšlenky, že by snad furlánština byla jen nářečím italštiny, je nepopiratelný fakt výskytu dvojitého složeného času v běžné mluvě. Dvojitý složený čas se utvoří pomocí již zmiňovaného nezbytného osobního zájmena, pomocného slovesa a dvou příčestí minulých. Je těžko pochopitelný i Italům a používá se ve specifických situacích; přibližně si ho lze představit jako čas vyjadřující aspekt náhodného či neočekávaného děje.

ARLeF

Prezidentským dekretem byla v roce 2005 ustanovena instituce pro podporu furlánského jazyka a jeho každodenního užívání ARLeF (Agjenzie Regjonâl pe lenghe furlane, Regionální agentura pro furlánský jazyk). Instituce organizuje konference a semináře propagující jazyk, hudební a filmové festivaly, vydává populárně-naučné publikace, kalendář a časopis vědecké obce, aktualizuje italsko-furlanský slovník, pořádá výukové kurzy pro učitele společně s udinskou univerzitou, vytváří vědecké dokumentace, především zdokonaluje internetový toponomastický atlas. Organizace se účastní společných setkání institutů menšinových evropských jazyků i žurnalistů.