Dévanágarí: Porovnání verzí
m r2.7.2) (Robot: Přidávám xmf:დევანაგარი |
m Bot: Odstranění 77 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q38592) |
||
Řádek 287: | Řádek 287: | ||
{{Link GA|fr}} |
{{Link GA|fr}} |
||
[[af:Devanagari]] |
|||
[[ar:ديوناكري]] |
|||
[[bar:Devanagari]] |
|||
[[be:Дэванагары]] |
|||
[[bg:Деванагари]] |
|||
[[bjn:Dewanagari]] |
|||
[[bn:দেবনাগরী লিপি]] |
|||
[[br:Devanāgarī]] |
|||
[[ca:Devanagari]] |
|||
[[cy:Devanāgarī]] |
|||
[[da:Devanagari]] |
|||
[[de:Devanagari]] |
|||
[[el:Δεβαναγαρικό αλφάβητο]] |
|||
[[en:Devanagari]] |
|||
[[eo:Nagario]] |
|||
[[es:Devanagari]] |
|||
[[et:Devanaagari kiri]] |
|||
[[fa:دیواناگری]] |
|||
[[fi:Devanagari]] |
|||
[[fr:Devanagari]] |
|||
[[gl:Devanāgarī]] |
|||
[[gu:દેવનાગરી]] |
|||
[[he:דוונאגרי]] |
|||
[[hi:देवनागरी]] |
|||
[[hif:Devanagri]] |
|||
[[hr:Devanagari]] |
|||
[[hu:Dévanágari írás]] |
|||
[[id:Aksara Dewanagari]] |
|||
[[io:Devanagari alfabeto]] |
|||
[[is:Devanagari]] |
|||
[[it:Alfabeto devanagari]] |
|||
[[ja:デーヴァナーガリー]] |
|||
[[jv:Aksara Déwanagari]] |
|||
[[ka:დევანაგარი]] |
|||
[[kk:Деванагари]] |
|||
[[kn:ದೇವನಾಗರಿ ಲಿಪಿ]] |
|||
[[ko:데바나가리 문자]] |
|||
[[ku:Devanāgarī]] |
|||
[[la:Devanagari]] |
|||
[[lt:Devanagari raštas]] |
|||
[[lv:Dēvanāgarī]] |
|||
[[mg:Devanagari]] |
|||
[[mk:Деванагари]] |
|||
[[ml:ദേവനാഗരി]] |
|||
[[mr:देवनागरी]] |
|||
[[ms:Devanāgarī]] |
|||
[[ne:देवनागरी लिपि]] |
|||
[[new:देवनागरी लिपि]] |
|||
[[nl:Devanagari]] |
|||
[[nn:Devanagari]] |
|||
[[no:Devanagari]] |
|||
[[oc:Devanagari]] |
|||
[[pa:ਦੇਵਨਾਗਰੀ ਲਿਪੀ]] |
|||
[[pl:Pismo dewanagari]] |
|||
[[pnb:دیوناگری]] |
|||
[[pt:Devanágari]] |
|||
[[qu:Diwanaqri siq'i llumpa]] |
|||
[[rmy:Devnagrī]] |
|||
[[ro:Devanagari]] |
|||
[[ru:Деванагари]] |
|||
[[sa:देवनागरी]] |
|||
[[se:Devanagari]] |
|||
[[simple:Devanagari]] |
|||
[[sk:Dévanágarí]] |
|||
[[sr:Деванагари]] |
|||
[[sv:Devanāgarī]] |
|||
[[sw:Devanagari]] |
|||
[[ta:தேவநாகரி]] |
|||
[[te:దేవనాగరి]] |
|||
[[tg:Деванагарӣ]] |
|||
[[th:อักษรเทวนาครี]] |
|||
[[tl:Devanāgarī]] |
|||
[[tr:Devanagari]] |
|||
[[uk:Деванагарі]] |
|||
[[vi:Devanagari]] |
|||
[[xmf:დევანაგარი]] |
|||
[[zh:天城文]] |
Verze z 8. 3. 2013, 01:19
Dévanágarí (देवनागरी) (někdy také nágarí) je abugidové (neboli "alfasylabické" – některé jeho znaky zastupují hlásky, jiné slabiky) písmo používané pro několik indických jazyků, zejména hindštinu, nepálštinu a maráthštinu. Používá se také pro zápis sanskrtu. Podobně jako jiná indická písma se vyvinulo z písma bráhmí.
Původ
Dévanágarí je součástí rodiny písem Nepálu, Indie, Tibetu a jihovýchodní Asie, které vznikly z písma bráhmí. Je potomkem guptovského písma, spolu s písmy siddham a šaradá. Východní varianty guptovského písma se nazývaly nāgarī a jejich první stopy prokazatelně pocházejí z 8. století po Kr. Kolem roku 1200 je začalo vytlačovat písmo Siddham, které přežilo dodnes jako nosič textů tantrického buddhismu ve východní Asii, a písmo Šáradá, které se používalo paralelně v Kašmíru.
Sanskrtské slovo nāgarī je femininum slova nāgara, což je adjektivní tvar (typ vrddhi) slova nagara, česky "město". Femininní forma je tu kvůli původní vazbě na slovo lipi, česky "písmo", tj.. nāgarī lipi, česky "městské písmo", přeneseně "písmo vzdělanců". Existovalo několik druhů písma nágarí, které se používaly. Jedno z nich se lišilo přidáním předpony deva-, česky "bůh" nebo božský. Spolu se slovem tvoří složené slovo (tatpuruṣa) s významem "městské [písmo] bohů" nebo "božské městské [písmo]".
Název devanāgarī se začal používat poměrně nedávno, ale starší tvar nāgarī je stále častý. Rychlé rozšíření novějšího termínu bylo pravděpodobně zapříčiněno výlučným použitím tohoto písma při vydávání posvátných sanskrtských textů v druhé polovině 19. a začátkem 20. století. Vytvořil se dokonce dojem spjatosti písma dévanágarí se sanskrtem, takže se dnes mylně předpokládá, že je "písmem sanskrtu". Ve skutečnosti v předkoloniálním obdobím v Indii neexistovalo standardní písmo pro sanskrt a používalo se to, které bylo blízké obyvatelstvu v lokalitě, kde text vznikl.
Fonetika a fonologie
Sanskrtská abeceda má 46 znaků, které jsou rozděleny do skupin podle způsobu a místa vyslovování:
- samohlásky – a, á, i, í, u, ú, r, lr, lrí
- dvojhlásky – é, ai, ó, au
- hlásky hrdelní – k, kh, g, gh, n
- hlásky zadopatrové – č, čh, dž, džh, ň
- hlásky předopatrové – t, th, d, dh, n
- hlásky zubné – t, th, d, dh, n
- hlásky retné – p, ph, b, bh, m
- polohlásky – j, r, l, v
- sykavky – š, š, s
- posthláska – h
Samohlásky (vokály)
Písmeno | Transkripce | Výslovnost | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Samostatné | Značka | Značka + प (p) | IAST | Čeština | Sanskrt | Hindština | Maráthština | ||
अ | प | a | a | ə | ə | ||||
आ | ा | पा | ā | á | aː | a | |||
इ | ि | पि | i | i | i | ɪ | i | ||
ई | ी | पी | ī | í | iː | ||||
उ | ु | पु | u | u | u | ʊ | u | ||
ऊ | ू | पू | ū | ú | uː | ||||
ए | े | पे | e | é | eː | e | |||
ओ | ो | पो | o | ó | οː | o | |||
ऐ | ै | पै | ai | ai | əi | æ̝ː | əi | ||
औ | ौ | पौ | au | au | əu | ɔː | əu | ||
ऋ | ृ | पृ | r | ɻ | ɾɪ | ɾu | |||
ॠ | ॄ | पॄ | rí | ɻː | |||||
ऌ | ॢ | पॢ | lr | ɭ | |||||
ॡ | ॣ | पॣ | lrí | ɭː | |||||
ऍ | ॅ | पॅ | æ | ||||||
ऑ | ॉ | पॉ | ɔ |
Souhlásky (konsonanty)
Fonetičnost | Nosovky | Polohlásky | Posthlásky | |||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Neznělé | Znělé | |||||||||||||||||||||||
Neaspirované | Aspirované | Neaspirované | Aspirované | Neznělé | Znělé | |||||||||||||||||||
Guturály | क | ka | kə | ख | kha | kʰə | ग | ga | ɡə | घ | gha | ɡʱə | ङ | na | ŋə | ह | ha | ɦə hə | ||||||
Palatály | च | ča | tʃə tsə |
छ | čha | tʃʰə tsʰə |
ज | dža | dʒə dzə |
झ | džha | dʒʱə dzʱə |
ञ | ňa | ɲə | य | ja | jə | श | ša | ɕə ʃə |
|||
Cerebrály | ट | ta | ʈə | ठ | tha | ʈʰə | ड | da | ɖə | ढ | dha | ɖʱə | ण | na | ɳə | र | ra | ɳə | ष | ša | ʂə ʃə | |||
Dentály | त | ta | t̪ə | थ | tha | t̪ʰə | द | da | d̪ə | ध | dha | d̪ʱə | न | na | nə | ल | la | lə | स | sa | sə | |||
Labiály | प | pa | pə | फ | pha | pʰə | ब | ba | bə | भ | bha | bʱə | म | ma | mə | व | va | ʋə wə |
Složené souhlásky (ligatury)
Vedle sebe | ग्ल | gla | न्त | nta | स्क | ska | श्व | šva | त्त | tta |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Znaménko r | र्न | rna | न्र | nra | र्त | rta | त्र | tra | र्र | rra |
Přiřazení pod sebou |
द्ग | dga | द्घ | dgha | द्द | dda | द्ध | ddha | द्न | dna |
द्ब | dba | द्भ | dbha | द्म | dma | द्य | dja | द्व | dva | |
क्त | kta | ह्ण | hṇa | ह्म | hma | ह्य | hja | ह्र | hra | |
Dvakrát r | ट्र | ṭra | ठ्र | ṭhra | ड्र | ḍra | ढ्र | ḍhra | ङ्र | ṅra |
Jiná přiřazení | क्ष | kša | क्ष्म | kšma | ज्ञ | džňa | न्त्व | ntva | न्त्र्य | ntrja |
Číslice
Sanskrtské číslice jsou arabským číslicím, jež používáme i v češtině, velmi podobné:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sandhi
Sanskrt má obsáhlý systém pravidel pro změny koncových hlásek, případně počátečních hlásek následujících slov. Říká se tomu sandhiová pravidla (sandhi znamená v češtině „spojení“). To je důsledek toho, že sanskrt je mluvená řeč převedená písmem dévanágarí v úplně přesné zvukové podobě do písemné podoby. I v češtině se zvuky počátečních a koncových hlásek v běžné mluvě mění, čeština tyto změny ale nezaznamenává v písmu.
- Například - setkají-li se dvě samohlásky, spojí se v jednu:
- a + i = é --- adja iha ----- adjéha ------ (teď zde)
- a + u = ó --- tathá uktah -- tathóktah --- (tak řečený)
- a + r = ar -- tatra rkšah -- tatrarkšah -- (tam je medvěd)
- a + é = ái -- adhuná éva --- adhunáiva --- (právě teď)
- a + ó = áu -- atra óšadhih - atráušadhih - (zde je lék)
Odkazy
Literatura
- Zbavitel, Dušan PhDr. (1987). Sanskrt učební texty, Universita J.E. Purkyně, fakulta filozofická. Rektorát UJEP Brno a Geofyzika Brno. Oprávnění ministerstva kultury 21-514/79
- Scharpé, Adriaan Dr. (1943). Klassieke sanskrit, Kon. atheneum Berghen. N.V. De Vlaamsche drukkerij Leuven - Toelating Nr. 2769