Barnabité

Barnabité (Congregatio Clericorum Regularium S. Pauli) jsou řeholní řád, který byl založen v roce 1530 v Miláně. Jeho zakladateli byli sv. Antonín Maria Zaccaria, Bartoloměj Ferrari a Jakub Morigia. Roku 1533 byl tento řád potvrzen Apoštolskou stolicí. Řeholníci se řídí řeholí, kterou sestavil sv. Antonín Maria Zaccaria.

Dějiny řádu

Původní společenství se nazývalo Clerici S. Pauli decollati (klerikové stětí sv. Pavla) a sídlilo u kostela sv. Pavla při Pavijské bráně v Miláně. Toto nové společenství schválil 18. února 1533 papež Klement VII. jako kongregaci pod jurisdikcí arcibiskupa milánského. 28. července 1535 potvrdil tuto kongregaci také papež Pavel III. pod jménem Clerici Regulares Sancti Pauli, povolil členům skládat slavné sliby a podřídil je Svatému stolci. V roce 1538 přesídlila kongregace do starého kláštera a chrámu sv. Barnabáše u milánských městských hradeb. Podle tohoto chrámu začali být nazýváni barnabité. Papež Julius II. vydal v roce 1550 dvě buly, jimiž přeměnil kongregaci na řád a potvrdil a rozšířil jeho privilegia.

Barnabité zahájili své působení v Lombardii a v Benátsku a získali si svým životem i postoji řadu příznivců. Meni nimi zaujímá přední místo Karel Boromejský, František Saleský, který uvedl řád do Francie.

Řád v českých zemích

V českých zemích byla pouze jediná kolej, která byla zřízena roku 1627 při kostele sv. Benedikta na Hradčanech císařem Ferdinandem II. Tato kolej byla zrušena v roce 1786.

Spiritualita a zaměření

Základním úkolem řádu barnabitů je práce na obnově křesťanského života v rodinách, na prohloubení náboženského života ve farnostech a v počátcích činnosti i na nápravě kněžských mravů. Prostředky k dosažení těchto cílů byly lidové misie, systematická kazatelská činnost a výchova a vzdělávání mládeže prostřednictvím katecheze. Členové řádu si rovněž kladou za cíl rozněcovat lásku ke službám Božím a vést Boží lid k ochotnému přijímání svátostí.

Zvláštnosti řádu

Zvláštností barnabitů je zanícení pro pečlivé studium a výklad Epištol sv. Pavla. Další odlišností řádu je skládání 4. slibu, jimž se řeholní klerikové zavazují, že nebudou sami usilovat o žádný církevní úřad či důstojenství, které přijmou jedině na výzvu nebo příkaz Svatého stolce.

Struktura řádu

V čele řádu stojí generální probošt, který je volen generální kapitulou na tři roky a může být zvolen maximálně dvakrát po sobě. Sídlí v Římě. Představeným každého řeholního domu tzv. koleje je probošt.

Znak

V červeném poli zlatý kříž na zlatém trojvrší a postranách jsou zlatá písmena P. A., která znamenají "Paulus Apostolus".

Řeholní oděv

Barnabité nosí běžný černý soukený talár světských kněží, který se však nezapíná, ale jen překládá a převazuje pásem. V chóru řeholníci užívají rochet.

Přínos řádu

Barnabité se zapsali do dějin zavedením zvyklosti vyzvánět v pátek a spolu s kapucíny, jezuity a oratoriány se zasloužili o rozšíření čtyřicetihodinové pobožnosti, kdy je po tuto dobu nepřetržitě vystavena k uctívání Nejsvětější Svátost Oltářní.

Literatura

• JIRÁSKO, Luděk. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Fénix, 1991. 173 s. ISBN 80-85245-11-6. 

• BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích - řeholní klerikové. Praha: Libri, 2008. 184 s. ISBN 978-80-7277-357-2. 

Externí odkazy

Oficiální stránky řádu

Portály: Křesťanství