Velký bariérový útes

Šablona:Infobox světové dědictví Velký korálový (bariérový) útes (též Velká útesová bariéra, angl. Great Barrier Reef) je největší korálový útes světa. Táhne se podél pobřeží Queenslandu (severových. Austrálie). Je přes 2000 km dlouhý, má asi 600 ostrovů a jeho velká část je chráněna jako Great Barrier Reef Marine Park. Od roku 1981 je celý útes pod ochranou UNESCO.

Nejdelší korálový útes na světě se rozkládá při severovýchodním pobřeží Austrálie v Korálovém moři. I když jej nazýváme útesem, není to jeden souvislý útes, ale jedná se o síť útesů, která má více než 2000 km na délku a 2 — 150 km na šířku, na severu je místy vzdálen i jen 50 kilometrů od pevniny. Z útesu vystupuje nad hladinu nepřeberné množství ostrovů a ostrůvků, z nichž na některých se lze i ubytovat. Je to jediná stavba živých tvorů na Zemi viditelná i z Měsíce. Původní obyvatelé jej nazývali Waga Gabú. Poskytuje útočiště stovkám druhů ryb a sám je tvořen až 350 druhy korálu. Místa, kde se dostává nad hladinu, slouží jako útočiště ptákům. 4 tisíce druhů ryb, 350 druhů korálů, desítky druhů mořských hadů, plži, mlži apod. tvoří bohatý a složitý ekosystém, který je možno srovnat jen s tropickým deštným pralesem.

Útes se každoročně zvětšuje a roste zevnitř i zvenku, neboť polypi, kteří jej tvoří, se neustále množí a vytváří nové jedince. Každý polyp je živočišnou tkání vázán se svým sousedem, což přispívá k jejich vzájemné soudružnosti. Každý druh korálu má svůj vlastní tvar růstu, čímž vzniká značná rozmanitost útesu, nejrůznější kopce, plošiny, tabule, větvičky i paroží.

Pohled na Velký bariérový útes pod vodou.

Útes představuje jednu z biologicky nejbohatších oblastí světa. Již dlouhou dobu se biologové snaží nejrůznějšími metodami odhadnout jeho stáří. Úspěch se dostavil teprve letos, kdy geologický vrt dospěl do míst, kde se masa korálů stýká s podložím, tedy tam, kde koráli kdysi začali růst. K všeobecnému překvapení se ukazuje, že útes je starý pouze 600 000 let.

V říjnu 1981 byla část Velkého bariérového útesu prohlášena mořským parkem a v roce 1981 jej UNESCO prohlásilo světovou přírodní rezervací.

V současné době zde existují tzv. „zelené zóny“ , kde je zakázán jakýkoliv rybolov. Týká se to asi 5% útesu, což je plocha o rozloze 16 000 km². Zelené zóny se mají v budoucnu dále rozšiřovat. Rybářům se to ale nelíbí. Hrozí jim však vysoké pokuty, v přepočtu asi 19 milionů korun pro společnost a 3 miliony pro soukromého rybáře. Ekologové však upozorňují, že má- li útes zůstat v budoucnu zachovalý, je třeba ho chránit z 30 - 50%.

Problémem útesu se stává to, že dostává bílou barvu. Přírodovědci se obávají, že umírá. Vybělení korálů způsobují vysoké teploty vody. Jednobuněčné organismy, které žijí s korály v symbióze a dávají jim zbarvení, v takových podmínkách korály opouštějí. Pokud zmizí všechny tyto jednobuněčné řasy, koráli umírají a útesy se drolí. Intenzivním několikaměsíčním pozorováním Velkého bariérového útesu vědci zjistili značný nárůst vybělených míst. Tragédie je způsobena globálním oteplováním.

Další katastrofou pro Velký bariérový útes je hvězdice trnitá, která ho v posledních desetiletích doslova rozežírá. Jednou z příčin této katastrofy je úbytek přirozených nepřátel jejích planktonních larviček - ryb ploskozubců a malých druhů žraloků. Také nepřátel velkých hvězdic - měkkýšů tritonek - značně ubylo. Lastury tritonek jsou totiž vyhledávaným suvenýrem pro turisty.

Více nebo méně je poškozeno 70 % korálových útesů . Každý rok doplave do moří 35 miliónů tun draslíku, 4 miliónů tun fosforu, těžké kovy a DDT. Podmořské pouště jsou už součásti naší generace. Např. v Baltském moři od 150 m neexistuje vůbec život.

Galerie Velký bariérový útes na Wikimedia Commons Káceni lesů způsobuje eroze půdy, která omezuje přístup světla do vod útesu a způsobuje postupné vymírání různých druhů flory a fauny. Na některých místech se útes mění v mrtvou masu. Znečištění prostředí a bezohlední turisté zřejmě ničí jedno z výjimečných společenstev organismů na světě.