Artefakt (archeologie): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rubinbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Měním it:Artefattoit:Manufatto
doplnění podle zdrojů
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Prehistoric Times of Bohemia, Moravia and Slovakia - NM Prague 33.JPG|thumb|250px|''Výstava artefaktů doby římské v Národním muzeu'']]
'''Artefakt''' je člověkem [[intence|intencionálně]] zformovaný [[předmět]], tak aby sloužil k nějakému [[účel]]u.
[[Soubor:Neolithic stone axe with handle ehenside tarn british museum.JPG|thumb|250px|''Neolitická sekerka s topůrkem, příklad kombinovaného artefaktu'']]
[[Soubor:PSM V35 D808 Woman dress from borum eshoi jutland.jpg|thumb|200px|''Oděv doby bronzové - příklad složeného artefaktu'']]


'''Artefakt''' je druhem [[archeologické prameny|archeologického pramene]]. Jedná se o předmět, který byl člověkem záměrně vytvořený nebo pozměněný tak, aby sloužil k nějakému konkrétnímu [[účel]]u. Artefakty tvoří nejpočetnější složku [[archeologický nález|archeologických nálezů]], ale pro poznání života v minulosti jsou neméně významné i další druhy archeologických pramenů - [[ekofakt|ekofakty]] a přírodní prameny.
== Dělení ==
* '''Jednoduchý artefakt''' může být tvořen jednotlivými částmi, ty ale nemají svůj samostatný účel. Příklad: nádoba, jehlice apod.
* '''Kombinovaný artefakt''' je tvořen součástmi, často z různých materiálů, součásti nemají svůj samostatný účel (nedají se použít samostatně). Příklad: vůz, srp apod.
* '''Složený artefakt''' je tvořen díly, ty mají svůj samostatný účel, ale ve vzájemné kombinaci mohou tvořit složitěji strukturovaný artefakt, mající svůj účel jako celek. Příklad: vesnice, oděv apod.


== Druhy artefaktů ==
Artefakty mohou mít velmi různorodou podobu. Existují ve formě movité (spona, nádoba) i nemovité (dům, hrob). V praxi se nejčastěji dělí podle materiálu (kovové, keramické, kostěné, dřevěné, aj.) nebo podle účelu (nádoby, nástroje, zbraně, ozdoby, hroby, opevnění, aj.).

Teoretické dělení artefaktů obsáhle zpracoval [[Evžen Neustupný]]:
===Jednoduchý artefakt===
Jednoduchý artefakt má zpravidla určité části, které však nejsou schopné samostatné existence a nemají vlastní účel. Bývají vyrobeny z jednoho druhu materiálu. Příkladem jednoduchého artefaktu je keramická nádoba nebo nůž. Částmi nádoby jsou například hrdlo, podhrdlí, ucho nebo podstava, žádná z nich však nemůže u funkční nádoby existovat samostatně a beze zbytku nádoby ji nelze použít.

===Kombinovaný artefakt===
Kombinovaný artefakt se skládá z jednotlivých dílů, které jsou sestaveny určitým konkrétním způsobem. Tyto díly, často vyrobené z odlišných materiálů, mohou mnohdy existovat samostatně (artefakt lze rozložit), ale nemají takto žádný vlastní účel, nelze je bez ostatních dílů použít. Příkladem kombinovaného artefaktu je šíp s kamenným hrotem nebo vůz.

Takovéto předměty jsou již náročnější na [[archeologická metoda|interpretaci]], protože jednotlivé díly lze vyměňovat a prodlužovat tak životnost artefaktu téměř do nekonečna. Také se často nachází pouze některé z dílů. Například kamenná neolitická sekerka bývá [[archeologický výzkum|archeologickým výzkumem]] zachycena, ale její dřevěné topůrko se v zemi většinou rozloží.

===Složený artefakt===
Složený artefakt sestává z jednotlivých součástí, představovaných jednoduchými i kombinovanými artefakty. Každá ze součástí je schopná samostatné existence a plní svůj vlastní účel. Při uspořádání do složitějšího artefaktu pak mají navíc svůj účel jako celek. Mezi složené artefakty patří například lidský oděv (košile + kalhoty + vesta, aj.), hrobová výbava (nádoby + zbraně + šperky, aj.), dům nebo město. Náhodný shluk artefaktů bez vnitřní struktury však složeným artefaktem není.

Složené artefakty lze dále dělit:
* '''Komplex''' je soubor jednoduchých i kombinovaných artefaktů, které byly záměrně shromážděny a uspořádány, aby sloužily nějakému společnému účelu. Komplexem může být například hrob nebo obytný dům.
* '''Areál aktivity''' je soubor komplexů a dalších artefaktů, záměrně shromážděných a uspořádaných tak, aby sloužily určitému společnému účelu. Jedná se o artefakty vytvářené jednou [[komunita|komunitou]] ke konkrétní aktivitě, tedy například areál obytný (obsahuje jednotlivé domy), výrobní (pole, pastviny, těžební areály), pohřební (hroby) a další. Jednotlivé areály se mohou vzájemně překrývat, ale i vylučovat. Například obytné domy mohou zároveň soužit ke skladování nebo k řemeslné výrobě. Pohřebiště může být zároveň areálem náboženským a naopak se většinou vylučuje s obytným prostorem.
* '''Komunitní areál''' je soubor jednotlivých areálů aktivit, který vytvořila jedna konkrétní komunita za určitý čas. Jedná se již o velmi rozsáhlý a komplexní artefakt. Spojuje veškerý prostor, využívaný jednou komunitou - obytný areál i pohřebiště, pole, pastviny, místa lovu i náboženských obřadů, aj.
* '''Nadkomunitní areál''' je podobný komunitnímu areálu s tím rozdílem, že jej využívá větší počet komunit. V archeologii bývají z takovýchto areálů zachycovány nejčastěji společná těžební či výrobní místa nebo [[Rondel (stavba)|rondely]].

==Účel artefaktů==
Všechny artefakty byly vytvořeny k nějakému účelu. Tím nemusí být podle názoru prof. Neustupného pouze čistě praktická funkce, ale zároveň také společenský význam a symbolický smysl. Společenský význam artefaktů znamená, že pomáhají vytvářet a určovat mezilidské vztahy. Symbolický smysl artefaktů spočívá v jejich schopnosti působit v komunikaci mezi lidmi. Příkladem může být hrob - jeho praktickou funkcí je možnost odstranění mrtvého těla. Zároveň však hrob spojuje pozůstalé a další truchlící a také slouží ke komunikaci se světem předků.
{{Commonscat|Archaeological objects}}
{{Commonscat|Archaeological objects}}

==Literatura==
*{{Citace monografie | příjmení = Kuna | jméno = Martin | spoluautoři = et al. | titul = Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR | místo = Praha | rok = 2007 | kapitola = 1 | strany = 11 - 22 | isbn = 978-80-86124-75-9}}
*{{Citace monografie | příjmení = Neustupný | jméno = Evžen | titul = Metoda archeologie | vydavatel = Aleš Čeněk | místo = Plzeň | rok = 2007 | počet stran = 206 | isbn = 978-80-7380-075-8}}


[[Kategorie:Archeologická terminologie]]
[[Kategorie:Archeologická terminologie]]

Verze z 27. 2. 2013, 21:19

Výstava artefaktů doby římské v Národním muzeu
Neolitická sekerka s topůrkem, příklad kombinovaného artefaktu
Oděv doby bronzové - příklad složeného artefaktu

Artefakt je druhem archeologického pramene. Jedná se o předmět, který byl člověkem záměrně vytvořený nebo pozměněný tak, aby sloužil k nějakému konkrétnímu účelu. Artefakty tvoří nejpočetnější složku archeologických nálezů, ale pro poznání života v minulosti jsou neméně významné i další druhy archeologických pramenů - ekofakty a přírodní prameny.

Druhy artefaktů

Artefakty mohou mít velmi různorodou podobu. Existují ve formě movité (spona, nádoba) i nemovité (dům, hrob). V praxi se nejčastěji dělí podle materiálu (kovové, keramické, kostěné, dřevěné, aj.) nebo podle účelu (nádoby, nástroje, zbraně, ozdoby, hroby, opevnění, aj.).

Teoretické dělení artefaktů obsáhle zpracoval Evžen Neustupný:

Jednoduchý artefakt

Jednoduchý artefakt má zpravidla určité části, které však nejsou schopné samostatné existence a nemají vlastní účel. Bývají vyrobeny z jednoho druhu materiálu. Příkladem jednoduchého artefaktu je keramická nádoba nebo nůž. Částmi nádoby jsou například hrdlo, podhrdlí, ucho nebo podstava, žádná z nich však nemůže u funkční nádoby existovat samostatně a beze zbytku nádoby ji nelze použít.

Kombinovaný artefakt

Kombinovaný artefakt se skládá z jednotlivých dílů, které jsou sestaveny určitým konkrétním způsobem. Tyto díly, často vyrobené z odlišných materiálů, mohou mnohdy existovat samostatně (artefakt lze rozložit), ale nemají takto žádný vlastní účel, nelze je bez ostatních dílů použít. Příkladem kombinovaného artefaktu je šíp s kamenným hrotem nebo vůz.

Takovéto předměty jsou již náročnější na interpretaci, protože jednotlivé díly lze vyměňovat a prodlužovat tak životnost artefaktu téměř do nekonečna. Také se často nachází pouze některé z dílů. Například kamenná neolitická sekerka bývá archeologickým výzkumem zachycena, ale její dřevěné topůrko se v zemi většinou rozloží.

Složený artefakt

Složený artefakt sestává z jednotlivých součástí, představovaných jednoduchými i kombinovanými artefakty. Každá ze součástí je schopná samostatné existence a plní svůj vlastní účel. Při uspořádání do složitějšího artefaktu pak mají navíc svůj účel jako celek. Mezi složené artefakty patří například lidský oděv (košile + kalhoty + vesta, aj.), hrobová výbava (nádoby + zbraně + šperky, aj.), dům nebo město. Náhodný shluk artefaktů bez vnitřní struktury však složeným artefaktem není.

Složené artefakty lze dále dělit:

  • Komplex je soubor jednoduchých i kombinovaných artefaktů, které byly záměrně shromážděny a uspořádány, aby sloužily nějakému společnému účelu. Komplexem může být například hrob nebo obytný dům.
  • Areál aktivity je soubor komplexů a dalších artefaktů, záměrně shromážděných a uspořádaných tak, aby sloužily určitému společnému účelu. Jedná se o artefakty vytvářené jednou komunitou ke konkrétní aktivitě, tedy například areál obytný (obsahuje jednotlivé domy), výrobní (pole, pastviny, těžební areály), pohřební (hroby) a další. Jednotlivé areály se mohou vzájemně překrývat, ale i vylučovat. Například obytné domy mohou zároveň soužit ke skladování nebo k řemeslné výrobě. Pohřebiště může být zároveň areálem náboženským a naopak se většinou vylučuje s obytným prostorem.
  • Komunitní areál je soubor jednotlivých areálů aktivit, který vytvořila jedna konkrétní komunita za určitý čas. Jedná se již o velmi rozsáhlý a komplexní artefakt. Spojuje veškerý prostor, využívaný jednou komunitou - obytný areál i pohřebiště, pole, pastviny, místa lovu i náboženských obřadů, aj.
  • Nadkomunitní areál je podobný komunitnímu areálu s tím rozdílem, že jej využívá větší počet komunit. V archeologii bývají z takovýchto areálů zachycovány nejčastěji společná těžební či výrobní místa nebo rondely.

Účel artefaktů

Všechny artefakty byly vytvořeny k nějakému účelu. Tím nemusí být podle názoru prof. Neustupného pouze čistě praktická funkce, ale zároveň také společenský význam a symbolický smysl. Společenský význam artefaktů znamená, že pomáhají vytvářet a určovat mezilidské vztahy. Symbolický smysl artefaktů spočívá v jejich schopnosti působit v komunikaci mezi lidmi. Příkladem může být hrob - jeho praktickou funkcí je možnost odstranění mrtvého těla. Zároveň však hrob spojuje pozůstalé a další truchlící a také slouží ke komunikaci se světem předků. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu artefakt na Wikimedia Commons

Literatura

  • KUNA, Martin, et al. Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-86124-75-9. Kapitola 1, s. 11 - 22. 
  • NEUSTUPNÝ, Evžen. Metoda archeologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. 206 s. ISBN 978-80-7380-075-8.