Vteřina: Porovnání verzí
→Etymologie: terminologie |
|||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Název ''sekunda'', což je latinská řadová číslovka s významem ''druhá'', je odvozen od toho, že se jedná po [[minuta|minutách]] o druhé dělení [[hodina|hodiny]] – [[latina|latinsky]] ''pars minuta secunda''. (Minuta tak byla ''pars minuta prima'' – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. ''pars minuta tertia'', dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v [[polština|polštině]] [[:pl:tercja (czas)|''tercja'']] či v [[arabština|arabštině]] {{cizojazyčně|ar|ثالثة}}, ''tálita''.) |
Název ''sekunda'', což je latinská řadová číslovka s významem ''druhá'', je odvozen od toho, že se jedná po [[minuta|minutách]] o druhé dělení [[hodina|hodiny]] – [[latina|latinsky]] ''pars minuta secunda''. (Minuta tak byla ''pars minuta prima'' – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. ''pars minuta tertia'', dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v [[polština|polštině]] [[:pl:tercja (czas)|''tercja'']] či v [[arabština|arabštině]] {{cizojazyčně|ar|ثالثة}}, ''tálita''.) |
||
Výraz ''vteřina'' poprvé použil [[Klášter Teplá|tepelský premonstrát]], český buditel a vlastenec [[Josef Vojtěch Sedláček]] v roce [[1822]] v díle ''Základowé měřictvij čili Geometrye''. Jde o jeho [[neologismus]] (rusismus), nápodobu slova ''sekunda'' utvořenou z řadové číslovky ''vterý'' (viz též heslo [[úterý]]). Má se za to, že Sedláček znal slovo ''wterý'' (ve smyslu "druhý")<ref>http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/dokument/vydani/rk-004b1.htm - Přjdawek ze Starobylých Skládanj</ref> z [[Rukopis královédvorský|Rukopisu královédvorského]], zveřejněného v roce 1817, a že jeho pravděpodobný autor rusofil [[Václav Hanka]] toto slovo nejspíše (znovu)vytvořil podle dosud živého [[ruština|ruského]] slova ''второй/vtoroj'' téhož významu. <ref>{{Citace monografie |
Výraz ''vteřina'' poprvé použil (ve smyslu úhlovém) [[Klášter Teplá|tepelský premonstrát]], český buditel a vlastenec [[Josef Vojtěch Sedláček]] v roce [[1822]] v díle ''Základowé měřictvij čili Geometrye''. Jde o jeho [[neologismus]] (rusismus), nápodobu slova ''sekunda'' utvořenou z řadové číslovky ''vterý'' (viz též heslo [[úterý]]). Má se za to, že Sedláček (který vytvářel terminologii matematiky a fyziky)<ref>http://hamelika.webz.cz/h06-03.pdf - J. V. Sedlácek - stálý mariánskolázenský host</ref> znal slovo ''wterý'' (ve smyslu "druhý")<ref>http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/dokument/vydani/rk-004b1.htm - Přjdawek ze Starobylých Skládanj</ref> z [[Rukopis královédvorský|Rukopisu královédvorského]], zveřejněného v roce 1817, a že jeho pravděpodobný autor rusofil [[Václav Hanka]] toto slovo nejspíše (znovu)vytvořil podle dosud živého [[ruština|ruského]] slova ''второй/vtoroj'' téhož významu. <ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Machek |
| příjmení = Machek |
||
| jméno = Václav |
| jméno = Václav |
||
Verze z 23. 2. 2013, 17:39
Vteřina je jednou z jednotek úhlu (1/60 úhlové minuty).[1] Pro úhlovou vteřinu se používá značka “. Stejná značka se používá i pro palec.
V běžném jazyce se stejným slovem označuje i jednotka času, jejíž nynější název sekunda (zaveden přijetím systému jednotek SI roku 1974)[2] je od roku 1980 jediný správný odborný a legální název.[1][3]
Etymologie
Název sekunda, což je latinská řadová číslovka s významem druhá, je odvozen od toho, že se jedná po minutách o druhé dělení hodiny – latinsky pars minuta secunda. (Minuta tak byla pars minuta prima – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. pars minuta tertia, dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v polštině tercja či v arabštině ثالثة, tálita.)
Výraz vteřina poprvé použil (ve smyslu úhlovém) tepelský premonstrát, český buditel a vlastenec Josef Vojtěch Sedláček v roce 1822 v díle Základowé měřictvij čili Geometrye. Jde o jeho neologismus (rusismus), nápodobu slova sekunda utvořenou z řadové číslovky vterý (viz též heslo úterý). Má se za to, že Sedláček (který vytvářel terminologii matematiky a fyziky)[4] znal slovo wterý (ve smyslu "druhý")[5] z Rukopisu královédvorského, zveřejněného v roce 1817, a že jeho pravděpodobný autor rusofil Václav Hanka toto slovo nejspíše (znovu)vytvořil podle dosud živého ruského slova второй/vtoroj téhož významu. [6][7][8][9]
Odkazy
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Reference
- ↑ a b Vyhláška č. 264/2000 Sb. o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování
- ↑ http://www.minutasencyklopedii.cz/index.php?minuta=260 - Vteřina versus sekunda
- ↑ Směrnice EU 80/181/EEC - http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1980L0181:20090527:cs:PDF
- ↑ http://hamelika.webz.cz/h06-03.pdf - J. V. Sedlácek - stálý mariánskolázenský host
- ↑ http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/dokument/vydani/rk-004b1.htm - Přjdawek ze Starobylých Skládanj
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1971. 868 s. ISBN není. Kapitola "úterý", "vteřina", s. 671, 703.
- ↑ http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#vts
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3045
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5967
