Špičácký tunel: Porovnání verzí
m lnk Špičácké sedlo |
m přejmenování infoboxu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox |
{{Infobox železniční tunel |
||
| název =Špičácký tunel |
| název = Špičácký tunel |
||
| obrázek = |
| obrázek = |
||
| velikost obrázku = |
| velikost obrázku = |
||
| popis obrázku = |
| popis obrázku = |
||
| stát ={{flagicon|Česko}} [[Česko|Česká republika]] |
| stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko|Česká republika]] |
||
| místo =pod vrchem [[Špičák (Železnorudská hornatina)|Špičák]], |
| místo = pod vrchem [[Špičák (Železnorudská hornatina)|Špičák]], <br />vesnice [[Špičák (Železná Ruda)|Špičák]] |
||
| ⚫ | |||
vesnice [[Špičák (Železná Ruda)]] |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| nadmořská výška 1 = cca 840 |
| nadmořská výška 1 = cca 840 |
||
| portál 2 =jižní ([[Špičák (Železná Ruda)|špičácký]]) |
| portál 2 = jižní ([[Špičák (Železná Ruda)|špičácký]]) |
||
| nadmořská výška 2 = |
| nadmořská výška 2 = cca 845 |
||
| délka =1,747 |
| délka = 1,747 |
||
| rozchod =1435 |
| rozchod = 1435 |
||
| počet Dtubusů =1 |
| počet Dtubusů = 1 |
||
| kolejí v tubusu 1 = stavebně 2, položena a provozována 1 |
| kolejí v tubusu 1 = stavebně 2, <br />položena a provozována 1 |
||
| maximální rychlost =60 |
| maximální rychlost = 60 |
||
| dodavatel = |
| dodavatel = |
||
| geologická sondáž = |
| geologická sondáž = |
||
| zahájení =[[1874]] |
| zahájení = [[1874]] |
||
| průraz = |
| průraz = |
||
| dokončení =[[1877]] |
| dokončení = [[1877]] |
||
| otevření = |
| otevření = |
||
| náklady = |
| náklady = |
||
| celková délka = |
| celková délka = |
||
| průměr 1 = |
| průměr 1 = |
||
| délka tubusu 1 =1,747 |
| délka tubusu 1 = 1,747 |
||
| bezpečnostní stanice = |
| bezpečnostní stanice = |
||
| servisní stanice = |
| servisní stanice = |
||
Verze z 18. 2. 2013, 22:49
Šablona:Infobox železniční tunel
Špičácký tunel je železniční tunel na trati Železná Ruda – Klatovy, mezi stanicí Špičák a zastávkou Brčálník. Byl postaven v letech 1874–1876, slavnostně otevřen byl v roce 1877. Má délku 1747 m a až do roku 2007 byl nejdelším železničním tunelem v Česku. Poté byl předstižen Březenským tunelem, který je o 11 m delší.
Vede pod Špičáckým sedlem na východním svahu hory Špičák. Na stavbě se podíleli dělníci z nejrůznějších zemí tehdejšího Rakouska-Uherska (z Bosny, Dalmácie, Chorvatska, Tyrol). Při stavbě jich několik desítek zahynulo. Pohřbíváni byli na hřbitov Barabů, který se nachází asi 100 m za kapličkou svatého Antonína a svaté Barbory. Kaple stojí pod železniční zastávkou Železná Ruda – město, při silnici směrem na Špičák a pochází z let 1836–1839. V ní se odehrávaly pohřební obřady dělníků, je zasvěcena svaté Barboře, patronce horníků.