Šlomo ibn Gabirol: Porovnání verzí
→Externí odkazy: commons |
ulice v TLV |
||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
Okolnosti jeho smrti nejsou známé. Podle [[legenda|legendy]] jej měl zavraždit závistivý arabský básník, který jej následně pohřbil v sadu pod [[fíkovník]]em. Strom údajně okamžitě rozkvetl, a to navzdory tomu, že byla [[zima]]. O zázraku se doslechl [[chalífa]], který jej nechal vyšetřit. Přitom mělo být objeveno ibn Gabirolovo tělo, načež byl vrah popraven.<ref name="comay"/> |
Okolnosti jeho smrti nejsou známé. Podle [[legenda|legendy]] jej měl zavraždit závistivý arabský básník, který jej následně pohřbil v sadu pod [[fíkovník]]em. Strom údajně okamžitě rozkvetl, a to navzdory tomu, že byla [[zima]]. O zázraku se doslechl [[chalífa]], který jej nechal vyšetřit. Přitom mělo být objeveno ibn Gabirolovo tělo, načež byl vrah popraven.<ref name="comay"/> |
||
Na jeho počest nese jeho jméno jedna z hlavních ulic v [[Tel Aviv]]u. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 18. 2. 2013, 19:40
Šlomo ibn Gabirol (hebrejsky: שלמה אבן גבירול, též Šlomo ben Jehuda, שלמה בן יהודה, latinsky: Avicebron; asi 1020? – asi 1057?) byl židovský filosof, básník a představitel židovského novoplatonismu, který ovlivnil křesťanskou teologii i židovský mysticismus.[1] Je autorem důležitého filosofického díla Pramen života (Fons vitae) a náboženské básně Keter malchut („Koruna království“). Byl prvním významným židovským filosofem ve Španělsku a jedním z nejoriginálnějších středověkých židovských filosofů.[2]
Biografie
Narodil se v muslimském Španělsku, pravděpodobně v Malaze, a v dětství se s rodinou přestěhoval do Zaragozy. Studoval astronomii, matematiku, logiku, a první básně psal v šestnácti letech.[3] Své velké filosofické dílo Pramen života napsal v arabštině, z originálu se však dochovaly pouze fragmenty a dílo samotné přežilo v přepisu do středověké latiny pod názvem Fons vitae.[3] Řada jeho pijutim se stala součástí židovské liturgie a báseň Keter malchut je recitována během svátku Jom kipur.[1]
Okolnosti jeho smrti nejsou známé. Podle legendy jej měl zavraždit závistivý arabský básník, který jej následně pohřbil v sadu pod fíkovníkem. Strom údajně okamžitě rozkvetl, a to navzdory tomu, že byla zima. O zázraku se doslechl chalífa, který jej nechal vyšetřit. Přitom mělo být objeveno ibn Gabirolovo tělo, načež byl vrah popraven.[3]
Na jeho počest nese jeho jméno jedna z hlavních ulic v Tel Avivu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b EISENBERG, Ronald L. The Streets of Jerusalem: Who, What, Why. Jerusalem: Devora, 2006. 407 s. Dostupné online. ISBN 1-932687-54-8. S. 205–206. (anglicky)
- ↑ SIRAT, Colette. A History of Jewish Philosophy in the Middle Ages. Cambridge: Cambridge University Press, 1990. ISBN 0-521-39727-8. S. 68–71. (anglicky)
- ↑ a b c COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2005. 462 s. ISBN 0-203-43039-5. S. 194. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlomo ibn Gabirol na Wikimedia Commons
