Hermann Cohen: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Náhrada HCohen.jpg -> Hermann_Cohen_(lithograph_by_Karl_Doerbecker).jpg (Morning Sunshine: File renamed: Custom reason: this is not Henri Cohen)
nadpis + uspořádání zápatí + knížka
Řádek 2: Řádek 2:
'''Hermann Cohen''' ([[4. červenec|4. července]] [[1842]] [[Coswig]] ([[Anhaltsko]]) – [[4. duben|4. dubna]] [[1918]] [[Berlín]]) byl německý židovský filosof, představitel [[novokantovství]].
'''Hermann Cohen''' ([[4. červenec|4. července]] [[1842]] [[Coswig]] ([[Anhaltsko]]) – [[4. duben|4. dubna]] [[1918]] [[Berlín]]) byl německý židovský filosof, představitel [[novokantovství]].


== Biografie ==
Cohen se narodil v [[ortodoxní židovství|ortodoxní židovské]] rodině a studoval nejprve na rabínské škole ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] (Breslau), pak filosofii v Berlíně a v [[Halle]]. Roku [[1871]] vydal spis ''Kantova teorie zkušenosti''. Spolu s [[Paul Natorp|P. Natorpem]] založil novokantovskou filosofii v [[Marburg]]u, kde byl v letech [[1876]]–[[1912]] profesorem filosofie. Vydal nejprve dvě knihy o dalších Kantových ''Kritikách'' a potom tři svazky vlastního – i když na [[Immanuel Kant|Kantovi]] závislého – systému: ''Logiku čistého poznání'', ''Etiku čisté vůle'' a ''Estetiku čistého citu''. Napsal také řadu článků o otázkách judaismu, zejména o „etickém [[monoteismus|monoteismu]]“: biblický Bůh není součástí světa jako pohanské modly; není tedy předmětem zkoumání, nýbrž tím, kdo po člověku vyžaduje etické jednání. V roce 1912 odešel na Vysokou školu pro studium judaismu v Berlíně a napsal práci ''Náboženství rozumu z pramenů judaismu'', která vyšla posmrtně v roce [[1919]].<ref>''Metzler Philosophen Lexikon'', heslo Hermann Cohen.</ref>
Cohen se narodil v [[ortodoxní judaismus|ortodoxní židovské]] rodině a studoval nejprve na rabínské škole ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] (Breslau), pak filosofii v Berlíně a v [[Halle]]. Roku [[1871]] vydal spis ''Kantova teorie zkušenosti''. Spolu s [[Paul Natorp|P. Natorpem]] založil novokantovskou filosofii v [[Marburg]]u, kde byl v letech [[1876]]–[[1912]] profesorem filosofie. Vydal nejprve dvě knihy o dalších Kantových ''Kritikách'' a potom tři svazky vlastního – i když na [[Immanuel Kant|Kantovi]] závislého – systému: ''Logiku čistého poznání'', ''Etiku čisté vůle'' a ''Estetiku čistého citu''. Napsal také řadu článků o otázkách judaismu, zejména o „etickém [[monoteismus|monoteismu]]“: biblický Bůh není součástí světa jako pohanské modly; není tedy předmětem zkoumání, nýbrž tím, kdo po člověku vyžaduje etické jednání. V roce 1912 odešel na Vysokou školu pro studium judaismu v Berlíně a napsal práci ''Náboženství rozumu z pramenů judaismu'', která vyšla posmrtně v roce [[1919]].<ref>''Metzler Philosophen Lexikon'', heslo Hermann Cohen.</ref>


Mezi Cohenovy významné žáky a dědice patřili [[Franz Rosenzweig]], [[Ernst Cassirer]], [[Nicolai Hartmann]], [[José Ortega y Gasset]] a [[Władysław Tatarkiewicz]].
Mezi Cohenovy významné žáky a dědice patřili [[Franz Rosenzweig]], [[Ernst Cassirer]], [[Nicolai Hartmann]], [[José Ortega y Gasset]] a [[Władysław Tatarkiewicz]].


==Odkazy==
== Odkazy ==
===Poznámky===
=== Reference ===
<references/>
<references/>

=== Související články ===
⚫
=== Literatura ===
*[[Immanuel Kant]]
* {{Citace monografie
| příjmení = Comay
| jméno = Joan
| příjmení2 = Cohn-Sherbok
| jméno2 = Lavinia
| titul = Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament
| vydavatel = Routledge
| místo = London
| rok = 2002
| isbn = 978-0415260305
| počet stran = 407
| url = http://books.google.cz/books?id=0FTQQQBXHMQC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false
| jazyk = anglicky
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 17: Řádek 32:
* [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=gr&GRid=6791529 Find-A-Grave profile for Hermann Cohen - en]
* [http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=gr&GRid=6791529 Find-A-Grave profile for Hermann Cohen - en]
* [http://www.hermann-cohen-gesellschaft.org/ H.-Cohen-Gesellschaft – de]
* [http://www.hermann-cohen-gesellschaft.org/ H.-Cohen-Gesellschaft – de]
⚫
===Literatura===
* ''Metzler Philosophen Lexikon'', Stuttgart 1995, heslo ''Hermann Cohen''.

__NOTOC__


{{DEFAULTSORT:Cohen, Hermann}}
{{DEFAULTSORT:Cohen, Hermann}}

Verze z 15. 2. 2013, 20:47

Hermann Cohen při přednášce (litografie C. Doerbeckera)

Hermann Cohen (4. července 1842 Coswig (Anhaltsko) – 4. dubna 1918 Berlín) byl německý židovský filosof, představitel novokantovství.

Biografie

Cohen se narodil v ortodoxní židovské rodině a studoval nejprve na rabínské škole ve Vratislavi (Breslau), pak filosofii v Berlíně a v Halle. Roku 1871 vydal spis Kantova teorie zkušenosti. Spolu s P. Natorpem založil novokantovskou filosofii v Marburgu, kde byl v letech 1876–1912 profesorem filosofie. Vydal nejprve dvě knihy o dalších Kantových Kritikách a potom tři svazky vlastního – i když na Kantovi závislého – systému: Logiku čistého poznání, Etiku čisté vůle a Estetiku čistého citu. Napsal také řadu článků o otázkách judaismu, zejména o „etickém monoteismu“: biblický Bůh není součástí světa jako pohanské modly; není tedy předmětem zkoumání, nýbrž tím, kdo po člověku vyžaduje etické jednání. V roce 1912 odešel na Vysokou školu pro studium judaismu v Berlíně a napsal práci Náboženství rozumu z pramenů judaismu, která vyšla posmrtně v roce 1919.[1]

Mezi Cohenovy významné žáky a dědice patřili Franz Rosenzweig, Ernst Cassirer, Nicolai Hartmann, José Ortega y Gasset a Władysław Tatarkiewicz.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Metzler Philosophen Lexikon, heslo Hermann Cohen.

Literatura

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hermann_Cohen&oldid=9739938“