Matice srbská: Porovnání verzí
m r2.7.2) (Robot: Přidávám bg, de, es, fr, gl, hu, it, ru, sh, sr; kosmetické úpravy |
+ref |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Novi Sad, Matica srpska v noci.jpg|right|thumb|Sídlo Matice srbské v Novém Sadu]] |
[[Soubor:Novi Sad, Matica srpska v noci.jpg|right|thumb|Sídlo Matice srbské v Novém Sadu]] |
||
'''Matice srbská''' (v [[srbština|srbštině]] '''Матица српска/Matica srpska''') je nejstarší srbskou kulturní a vzdělávací institucí. Založena byla v únoru [[1826]] v [[Pešť|Pešti]] |
'''Matice srbská''' (v [[srbština|srbštině]] '''Матица српска/Matica srpska''') je nejstarší srbskou kulturní a vzdělávací institucí. Založena byla v únoru [[1826]] v [[Pešť|Pešti]]<ref name="IJ-236">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Božić |
|||
| jméno = Ivan |
|||
| příjmení2 = Ćirković |
|||
| jméno2 = Sima |
|||
| příjmení3 = Dedijer |
|||
| jméno3 = Vladimir |
|||
| příjmení4 = Ekmečić |
|||
| jméno4 = Milorad |
|||
| rok = 1972 |
|||
| titul = Istorija Jugoslavije |
|||
| vydavatel = Prosveta |
|||
| místo = Beograd |
|||
| stránky = 236 |
|||
| isbn = |
|||
| jazyk = srbochorvatština |
|||
}}</ref> a poté v roce [[1864]] přemístěna do [[Novi Sad|Nového Sadu]], kde sídlí dodnes. |
|||
Matice srbská byla založena jako peněžní fond, který měl zajistit vydávání srbského letopisu (založen již v roce [[1824]]) a srbských knih. Aktivity Matice však později tato očekávání daleko překročily a myšlenka podobných organizací se rozšířila do řady dalších zemí, které byly součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. |
Matice srbská byla založena jako peněžní fond, který měl zajistit vydávání srbského letopisu (založen již v roce [[1824]]) a srbských knih. Aktivity Matice však později tato očekávání daleko překročily a myšlenka podobných organizací se rozšířila do řady dalších zemí, které byly součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. |
||
| Řádek 11: | Řádek 27: | ||
Již od svého vzniku vydávala Matice periodikum s názvem ''Serbski letopis''' (dnes Letopis Matice srpske), což byl jediný srbský časopis, vydávaný v tehdejším [[Uhersko|Uhersku]]. |
Již od svého vzniku vydávala Matice periodikum s názvem ''Serbski letopis''' (dnes Letopis Matice srpske), což byl jediný srbský časopis, vydávaný v tehdejším [[Uhersko|Uhersku]]. |
||
== Reference == |
|||
<references/> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 4. 2. 2013, 15:27
Matice srbská (v srbštině Матица српска/Matica srpska) je nejstarší srbskou kulturní a vzdělávací institucí. Založena byla v únoru 1826 v Pešti[1] a poté v roce 1864 přemístěna do Nového Sadu, kde sídlí dodnes.
Matice srbská byla založena jako peněžní fond, který měl zajistit vydávání srbského letopisu (založen již v roce 1824) a srbských knih. Aktivity Matice však později tato očekávání daleko překročily a myšlenka podobných organizací se rozšířila do řady dalších zemí, které byly součástí Rakousko-Uherska.
Prvním představitelem Matice srbské byl vzdělanec Jovan Hadžić a členy Matice byla řada významným vzdělaných srbských osobností, mezi které patřil např. Miloš Obrenović, Sava Tekelija či Petar II. Petrović-Njegoš. Mezi zakladatele Matice patřili také Ðorđe Stanković, Josif Milovuk, Jovan Demetrović, Gavrilo Bozitovac, Andrija Rozmirović a Petar Rajić.
V roce 1912 byla dokončena současná budova Matice srbské, která se nachází v centrální části Nového Sadu. Samotná instituce sídlí v monumentální budově podle návrhu Momcsilló Tapaviczy od roku 1928, do té doby plnila budova účely sirotčince při SPC.
V současné době Matice srbská disponuje ve své knihovně 3,5 miliony publikací a má cca 2000 spolupracovníků. Pod jménem Matice vycházejí v Srbsku mnohé publikace, neboť instituce má i vlastní vydavatelství. Má vlastní galerii, která schraňuje obrazy srbských malířů 18. a 19. století. Tyto sbírky jsou vystaveny veřejnosti v Galerii Matice srbské.
Již od svého vzniku vydávala Matice periodikum s názvem Serbski letopis' (dnes Letopis Matice srpske), což byl jediný srbský časopis, vydávaný v tehdejším Uhersku.
Reference
- ↑ BOŽIĆ, Ivan; ĆIRKOVIĆ, Sima; DEDIJER, Vladimir; EKMEČIĆ, Milorad. Istorija Jugoslavije. Beograd: Prosveta, 1972. S. 236. (srbochorvatština)