Obročí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
... lidověji také '''prebenda'''
Řádek 1: Řádek 1:
'''Obročí''' čili '''beneficium''' je výraz [[církevní právo|církevního práva]] a znamená příjem, spojený s určitou službou (''officium''), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli [[mnohoobročnictví]] církevní kodex zakazuje.
'''Obročí''' čili '''beneficium''', lidověji také '''prebenda''', je výraz [[církevní právo|církevního práva]] a znamená příjem, spojený s určitou službou (''officium''), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli [[mnohoobročnictví]] církevní kodex zakazuje.


Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu ([[nadace]]), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl '''oltářník''', kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého.
Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu ([[nadace]]), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl '''oltářník''', kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého.
Řádek 7: Řádek 7:
S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval [[biskup]] nebo [[patron]] kostela, v Rakousku od [[Josefinismus|josefinských]] reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů.
S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval [[biskup]] nebo [[patron]] kostela, v Rakousku od [[Josefinismus|josefinských]] reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů.


Titul prebendář (''prebendary'') dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál.
Titul '''prebendář''' (''prebendary'') dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál.


==Přenesený význam==
==Přenesený význam==

Verze z 3. 2. 2013, 11:15

Obročí čili beneficium, lidověji také prebenda, je výraz církevního práva a znamená příjem, spojený s určitou službou (officium), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli mnohoobročnictví církevní kodex zakazuje.

Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu (nadace), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl oltářník, kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého.

O obsazení obročí rozhodoval biskup, případně papež, podobně jako panovník uděloval léna. V pozdním středověku se papeži i biskupovi za udělení obročí často platilo (viz Svatokupectví), což bylo předmětem mnoha kritik, zejména v reformaci.

S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval biskup nebo patron kostela, v Rakousku od josefinských reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů.

Titul prebendář (prebendary) dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál.

Přenesený význam

Synonymum prebenda (z lat. praebeo, poskytuji) se někdy užívá pejorativně ve smyslu trvalého příjmu, s nímž nejsou spojeny žádné povinnosti.

Související článek

Odkazy

Související články

Externí odkazy


  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.