Obročí: Porovnání verzí
přidáno: →Přenesený význam: ... Trafika |
... lidověji také '''prebenda''' |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Obročí''' čili '''beneficium''' je výraz [[církevní právo|církevního práva]] a znamená příjem, spojený s určitou službou (''officium''), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli [[mnohoobročnictví]] církevní kodex zakazuje. |
'''Obročí''' čili '''beneficium''', lidověji také '''prebenda''', je výraz [[církevní právo|církevního práva]] a znamená příjem, spojený s určitou službou (''officium''), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli [[mnohoobročnictví]] církevní kodex zakazuje. |
||
Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu ([[nadace]]), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl '''oltářník''', kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého. |
Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu ([[nadace]]), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl '''oltářník''', kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého. |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval [[biskup]] nebo [[patron]] kostela, v Rakousku od [[Josefinismus|josefinských]] reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů. |
S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval [[biskup]] nebo [[patron]] kostela, v Rakousku od [[Josefinismus|josefinských]] reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů. |
||
Titul prebendář (''prebendary'') dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál. |
Titul '''prebendář''' (''prebendary'') dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál. |
||
==Přenesený význam== |
==Přenesený význam== |
Verze z 3. 2. 2013, 11:15
Obročí čili beneficium, lidověji také prebenda, je výraz církevního práva a znamená příjem, spojený s určitou službou (officium), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli mnohoobročnictví církevní kodex zakazuje.
Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu (nadace), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl oltářník, kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého.
O obsazení obročí rozhodoval biskup, případně papež, podobně jako panovník uděloval léna. V pozdním středověku se papeži i biskupovi za udělení obročí často platilo (viz Svatokupectví), což bylo předmětem mnoha kritik, zejména v reformaci.
S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval biskup nebo patron kostela, v Rakousku od josefinských reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů.
Titul prebendář (prebendary) dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál.
Přenesený význam
Synonymum prebenda (z lat. praebeo, poskytuji) se někdy užívá pejorativně ve smyslu trvalého příjmu, s nímž nejsou spojeny žádné povinnosti.
Související článek
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.