Kazimír II. Lenčický: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění článku z polské wikipedie, plus (Kategorie a příbuzenstvo)
mBez shrnutí editace
Řádek 16: Řádek 16:


== Život ==
== Život ==
V době smrti svého otce, byl ještě malý a ocitá se pod ochranou své matky. V roce 1288 umírá jeho nevlastní bratr [[Lešek II. Černý]] bez potomků a Kazimír získává lenčické knížectví, které se nachází ve středu Polska.
V době smrti svého otce, byl ještě malý a zůstal u své matky. V roce 1288 umírá jeho nevlastní bratr [[Lešek II. Černý]] bez potomků a Kazimír získává lenčické knížectví, které se nachází ve středu Polska.


V roce 1289 se Kazimír a jeho bratr [[Vladislav I. Lokýtek]], spojili s (bratrancem) [[Boleslav II. Mazovský|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde po smrti jejich nevlastního bratra Leška vládl [[Jindřich IV. Probus]]. 26 února 1289 společně porazily v bitvě u Sieradzi slezská vojska [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský|Přemka Stínavského]]. [[Boleslav II. Mazovský|Boleslav II.]] se vzdává nároku na krakovský trůn a [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se ho pomocí [[Lev I. Haličský| Lva Haličského]] rozhodne získat.
V roce 1289 se Kazimír a jeho bratr [[Vladislav I. Lokýtek]], spojili s (bratrancem) [[Boleslav II. Mazovský|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde po smrti jejich nevlastního bratra Leška vládl [[Jindřich IV. Probus]]. 26 února 1289 společně porazily v bitvě u Sieradzi slezská vojska [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský|Přemka Stínavského]]. [[Boleslav II. Mazovský|Boleslav II.]] se vzdává nároku na krakovský trůn a [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se ho pomocí [[Lev I. Haličský| Lva Haličského]] rozhodne získat.


Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války s český králem [[Václav II.|Václavem II.]]. Ovšem, na podzim roku 1292, utrpěli porážku a byli zajati. Dne 9. října 1292, byl Kazimír II. a bratr [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] nuceni podepsat mírovou smlouvu a stali se vazaly krále Václava II.
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války s českým králem [[Václav II.|Václavem II.]]. Ovšem, na podzim roku 1292, utrpěli porážku a byli zajati. Dne 9. října 1292, byl Kazimír II. a bratr [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] nuceni podepsat mírovou smlouvu a stali se vazaly krále Václava II.


Kasimír ani [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se nehodlali vzdát svých ambicióznich plánů získat [[Malopolsko]]. Proto se 6. ledna 1293 v Kališi setkali s [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou projednat možnost společné akce, k získání města Krakova.
Kazimír ani [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se nehodlali vzdát svých ambicióznich plánů získat [[Malopolsko]]. Proto se 6. ledna 1293 v Kališi setkali s [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou projednat možnost společné akce, k získání města Krakova.


Kasimír II. Lenčický byl 10.6.1294 zabit v bitvě na břehu řeky Bzury, kde bojovali s litevským knížetem Witenesem, po útoku na Lenčice.
Kazimír II. Lenčický byl 10.6.1294 zabit v bitvě na břehu řeky Bzury, kde bojovali s litevským knížetem Witenesem, po útoku na Lenčice.


Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. Knížectví získal [[Vladislav I. Lokýtek]]. Místo jeho odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.
Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. Knížectví získal [[Vladislav I. Lokýtek]]. Místo jeho odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.

Verze z 30. 1. 2013, 13:23

Příbuzenstvo
otec Kazimír I. Kujavský
matka Eufrosina Opolská
bratr Lešek II. Černý
bratr Zemomysl Inowroclavský
bratr Vladislav I. Lokýtek
bratr Zemovít Dobřiňský
sestra Eufemie Kujavská
bratranec Boleslav II. Mazovský
bratranec Jindřich IV. Probus
bratranec Boleslav I. Opolský

Kazimír II. Lenčický (polsky Kazimierz II łęczycki ) (1262/6510. červen 1294), spolu s bratry od r. 1267 kníže Břestsko-kujavský a dobřiňský, od r. 1288 kníže lenčický, od 1292 vazal Václava II.

Narodil se jako druhý syn Kazimíra Kujavského a jeho třetí ženy Eufrosiny Opolské.

Život

V době smrti svého otce, byl ještě malý a zůstal u své matky. V roce 1288 umírá jeho nevlastní bratr Lešek II. Černý bez potomků a Kazimír získává lenčické knížectví, které se nachází ve středu Polska.

V roce 1289 se Kazimír a jeho bratr Vladislav I. Lokýtek, spojili s (bratrancem) Boleslavem II. Mazovským a obsadili Krakov, kde po smrti jejich nevlastního bratra Leška vládl Jindřich IV. Probus. 26 února 1289 společně porazily v bitvě u Sieradzi slezská vojska Jindřicha Probuse, Jindřicha Hlohovského, Bolka I. Opolského a Přemka Stínavského. Boleslav II. se vzdává nároku na krakovský trůn a Vladislav se ho pomocí Lva Haličského rozhodne získat.

Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války s českým králem Václavem II.. Ovšem, na podzim roku 1292, utrpěli porážku a byli zajati. Dne 9. října 1292, byl Kazimír II. a bratr Vladislav nuceni podepsat mírovou smlouvu a stali se vazaly krále Václava II.

Kazimír ani Vladislav se nehodlali vzdát svých ambicióznich plánů získat Malopolsko. Proto se 6. ledna 1293 v Kališi setkali s Přemyslem II. Velkopolským a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou projednat možnost společné akce, k získání města Krakova.

Kazimír II. Lenčický byl 10.6.1294 zabit v bitvě na břehu řeky Bzury, kde bojovali s litevským knížetem Witenesem, po útoku na Lenčice.

Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. Knížectví získal Vladislav I. Lokýtek. Místo jeho odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.