Kazimír II. Lenčický: Porovnání verzí
doplnění článku z polské wikipedie, plus (Kategorie a příbuzenstvo) |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Život == |
== Život == |
||
V době smrti svého otce, byl ještě malý a |
V době smrti svého otce, byl ještě malý a zůstal u své matky. V roce 1288 umírá jeho nevlastní bratr [[Lešek II. Černý]] bez potomků a Kazimír získává lenčické knížectví, které se nachází ve středu Polska. |
||
V roce 1289 se Kazimír a jeho bratr [[Vladislav I. Lokýtek]], spojili s (bratrancem) [[Boleslav II. Mazovský|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde po smrti jejich nevlastního bratra Leška vládl [[Jindřich IV. Probus]]. 26 února 1289 společně porazily v bitvě u Sieradzi slezská vojska [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský|Přemka Stínavského]]. [[Boleslav II. Mazovský|Boleslav II.]] se vzdává nároku na krakovský trůn a [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se ho pomocí [[Lev I. Haličský| Lva Haličského]] rozhodne získat. |
V roce 1289 se Kazimír a jeho bratr [[Vladislav I. Lokýtek]], spojili s (bratrancem) [[Boleslav II. Mazovský|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde po smrti jejich nevlastního bratra Leška vládl [[Jindřich IV. Probus]]. 26 února 1289 společně porazily v bitvě u Sieradzi slezská vojska [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský|Přemka Stínavského]]. [[Boleslav II. Mazovský|Boleslav II.]] se vzdává nároku na krakovský trůn a [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se ho pomocí [[Lev I. Haličský| Lva Haličského]] rozhodne získat. |
||
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války s |
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války s českým králem [[Václav II.|Václavem II.]]. Ovšem, na podzim roku 1292, utrpěli porážku a byli zajati. Dne 9. října 1292, byl Kazimír II. a bratr [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] nuceni podepsat mírovou smlouvu a stali se vazaly krále Václava II. |
||
Kazimír ani [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se nehodlali vzdát svých ambicióznich plánů získat [[Malopolsko]]. Proto se 6. ledna 1293 v Kališi setkali s [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou projednat možnost společné akce, k získání města Krakova. |
|||
Kazimír II. Lenčický byl 10.6.1294 zabit v bitvě na břehu řeky Bzury, kde bojovali s litevským knížetem Witenesem, po útoku na Lenčice. |
|||
Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. Knížectví získal [[Vladislav I. Lokýtek]]. Místo jeho odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice. |
Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. Knížectví získal [[Vladislav I. Lokýtek]]. Místo jeho odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice. |
Verze z 30. 1. 2013, 13:23
otec | Kazimír I. Kujavský |
---|---|
matka | Eufrosina Opolská |
bratr | Lešek II. Černý |
bratr | Zemomysl Inowroclavský |
bratr | Vladislav I. Lokýtek |
bratr | Zemovít Dobřiňský |
sestra | Eufemie Kujavská |
bratranec | Boleslav II. Mazovský |
bratranec | Jindřich IV. Probus |
bratranec | Boleslav I. Opolský |
Kazimír II. Lenčický (polsky Kazimierz II łęczycki ) (1262/65 – 10. červen 1294), spolu s bratry od r. 1267 kníže Břestsko-kujavský a dobřiňský, od r. 1288 kníže lenčický, od 1292 vazal Václava II.
Narodil se jako druhý syn Kazimíra Kujavského a jeho třetí ženy Eufrosiny Opolské.
Život
V době smrti svého otce, byl ještě malý a zůstal u své matky. V roce 1288 umírá jeho nevlastní bratr Lešek II. Černý bez potomků a Kazimír získává lenčické knížectví, které se nachází ve středu Polska.
V roce 1289 se Kazimír a jeho bratr Vladislav I. Lokýtek, spojili s (bratrancem) Boleslavem II. Mazovským a obsadili Krakov, kde po smrti jejich nevlastního bratra Leška vládl Jindřich IV. Probus. 26 února 1289 společně porazily v bitvě u Sieradzi slezská vojska Jindřicha Probuse, Jindřicha Hlohovského, Bolka I. Opolského a Přemka Stínavského. Boleslav II. se vzdává nároku na krakovský trůn a Vladislav se ho pomocí Lva Haličského rozhodne získat.
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války s českým králem Václavem II.. Ovšem, na podzim roku 1292, utrpěli porážku a byli zajati. Dne 9. října 1292, byl Kazimír II. a bratr Vladislav nuceni podepsat mírovou smlouvu a stali se vazaly krále Václava II.
Kazimír ani Vladislav se nehodlali vzdát svých ambicióznich plánů získat Malopolsko. Proto se 6. ledna 1293 v Kališi setkali s Přemyslem II. Velkopolským a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou projednat možnost společné akce, k získání města Krakova.
Kazimír II. Lenčický byl 10.6.1294 zabit v bitvě na břehu řeky Bzury, kde bojovali s litevským knížetem Witenesem, po útoku na Lenčice.
Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. Knížectví získal Vladislav I. Lokýtek. Místo jeho odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.