Mutace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mutanti
m Editace uživatele 213.211.60.51 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Zirland
Řádek 1: Řádek 1:
'''Mutace''' je dědičná změna [[genotyp]]u. Mutace dělíme na [[mutace spontánní]] (vzniklé chybou v replikačním a reparačním mechanismu DNA) a [[mutace indukované|indukované]], tj. uměle vyvolané [[mutagen]]y. V širším pojetí se pod pojmem indukované myslí mutace vyvolané působením známého mutagenu, zatímco spontánní jsou ty ostatní. Opakem mutace je modifikace, tedy změna organismu nepostihující genetickou informaci.
mařt

== Typy mutací ==
=== Podle úrovně, na níž působí ===
* [[mutace genové|genové (bodové)]] - týkající se jednotlivých genů, mění [[nukleotid]]y nebo jejich pořadí
* [[chromozómová mutace|chromozómové]] - týkající se struktury chromozómů, mění strukturu chromozomu na větším úseku
* [[genomová mutace|genomové]] - týkající se počtu chromozómů; patří mezi ně [[aneuploidie]] (změna počtu chromozomů - např.: 2n+1 - u člověka 47 chromozomů) a [[polyploidie]] (změna počtu chromozomových sad - např.: 3n - u člověka 69 chromozomů)

=== Podle typu zasažené buňky ===
* [[gametické mutace|gametické]] - zasahují gamety, přenášejí se na potomstvo
* [[somatická mutace|somatické]] - zasahují tkáně a orgány, do potomstva se nepřenášejí

=== Podle vlivu na životaschopnost organismu ===

* vitální
* letální
* podmíněně letální (ts,sus)

=== Podle úrovně, na níž působí ===

* dominantní - alela standardní
* recesivní - alela mutantní

== Vliv mutací ==
Mutace mají nejčastěji vliv negativní, nebo žádný. Mutací, které pozitivně ovlivní vlastnosti [[organismus|organismu]] a kterým je přisuzován významný vliv na [[evoluce|evoluci]], je ve srovnání se škodlivými nebo neutrálními velmi málo.

Vliv mutace na organismus závisí na konkrétního případu. Obecně lze sice říci, že genomové mutace mají větší vliv než chromozómové aberace a ty jsou zase významnější než mutace genové, leč je to opravdu velmi obecné tvrzení a v konkrétních případech nemusí platit.

== Četnost mutací ==
Četnost mutací se liší druh od druhu a v závislosti na [[prostředí]], v němž se organismus nachází. Obecně lze říci, že četnost mutací roste s:
: rychlostí rozmnožování (čím častěji se organismus rozmnožuje, tím častěji mutuje)
: rostoucím vlivem mutagenů
: zhoršujícími se životními podmínkami a zdravotním stavem organismu

U člověka, který není vystaven nadměrnému působení mutagenů, se předpokládá spontánní vznik mutací s frekvencí 10<sup>-6</sup> na buňku a generaci. Jelikož předpokládaný počet genů u člověka je zhruba 25 000, lze snadno odvodit, že člověk (a prakticky každý mnohobuněčný eukaryont) je vysoce [[chimérický organismus]] - organismus skládající se z buněk, které obsahují rozličné mutace. Většina mutací má ovšem význam jen pro konkrétního jedince, neboť se nacházejí v [[tělní buňka|tělních buňkách]], které nemají šanci předat svoji mutaci dalším generacím (toto samozřejmě platí pouze u organismů, které nemají schopnost [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavního rozmnožování]]).

== Cílenost ==
Až na výjimky bylo prokázáno, že mutace vznikají [[náhoda|náhodně]] a nikoliv cíleně (záměrně, účelově). Ke slavným experimentům, které toto ukázaly, patří [[replikovací test]] a [[fluktuační test]] provedené na bakteriálních koloniích. Výjimkami, které potvrzují pravidlo, jsou zejména někteří parazitičtí [[prvoci]] (např. [[Trypanosoma|trypanozomy]] či [[Leishmania|leishmanie]]), které se tím snaží lépe unikat [[imunitní systém|imunitnímu systému]], a dále možná také některé prvky tvorby [[protilátka|protilátek]] u obratlovců.<ref>{{citace monografie| titul = Úvod do evoluční biologie | vydání =2| vydavatel= Academia| isbn = 978-80-200-1539-6| rok=2007 | jméno=Jaroslav| příjmení =Flegr| místo=Praha}}</ref>

== Reference ==
<references />

== Související články ==
* [[Oprava DNA]]
* [[Mutant]]
* [[Mutagen]]

[[Kategorie:Mutace| ]]

[[ar:طفرة]]
[[az:Mutasiya]]
[[be:Мутацыя]]
[[be-x-old:Мутацыя]]
[[bg:Мутация]]
[[bs:Mutacija]]
[[ca:Mutació]]
[[da:Mutation]]
[[de:Mutation]]
[[el:Μετάλλαξη]]
[[en:Mutation]]
[[eo:Mutacio]]
[[es:Mutación]]
[[et:Mutatsioon]]
[[eu:Mutazio]]
[[fa:جهش]]
[[fi:Mutaatio]]
[[fr:Mutation (génétique)]]
[[ga:Sóchán]]
[[gl:Mutación]]
[[he:מוטציה]]
[[hi:उत्परिवर्तन]]
[[hr:Mutacija]]
[[ht:Mitasyon]]
[[hu:Mutáció]]
[[hy:Մուտացիա]]
[[id:Mutasi]]
[[io:Mutaco]]
[[is:Stökkbreyting]]
[[it:Mutazione genetica]]
[[ja:突然変異]]
[[jv:Mutasi]]
[[kk:Мутация]]
[[ko:돌연변이]]
[[ky:Мутация]]
[[lt:Mutacija]]
[[lv:Mutācija]]
[[mk:Мутација (генетика)]]
[[mn:Мутац]]
[[ms:Mutasi]]
[[ne:उत्परिवर्तन]]
[[nl:Mutatie (biologie)]]
[[nn:Mutasjon]]
[[no:Mutasjon]]
[[pl:Mutacja]]
[[pt:Mutação]]
[[ro:Mutație genetică]]
[[ru:Мутация]]
[[scn:Tramutamentu (canciamentu)]]
[[sh:Mutacija]]
[[simple:Mutation]]
[[sk:Mutácia (genetika)]]
[[sl:Mutacija]]
[[sq:Mutacioni]]
[[sr:Мутација]]
[[sv:Mutation]]
[[ta:மரபணு திடீர்மாற்றம்]]
[[te:ఉత్పరివర్తనము]]
[[th:การกลายพันธุ์]]
[[tl:Mutasyon]]
[[tr:Mutasyon]]
[[uk:Мутація]]
[[ur:طَفرَہ]]
[[uz:Mutatsiya]]
[[vi:Đột biến sinh học]]
[[war:Mutasyon]]
[[yi:מוטאציע]]
[[zh:突变]]

Verze z 29. 1. 2013, 10:52

Mutace je dědičná změna genotypu. Mutace dělíme na mutace spontánní (vzniklé chybou v replikačním a reparačním mechanismu DNA) a indukované, tj. uměle vyvolané mutageny. V širším pojetí se pod pojmem indukované myslí mutace vyvolané působením známého mutagenu, zatímco spontánní jsou ty ostatní. Opakem mutace je modifikace, tedy změna organismu nepostihující genetickou informaci.

Typy mutací

Podle úrovně, na níž působí

  • genové (bodové) - týkající se jednotlivých genů, mění nukleotidy nebo jejich pořadí
  • chromozómové - týkající se struktury chromozómů, mění strukturu chromozomu na větším úseku
  • genomové - týkající se počtu chromozómů; patří mezi ně aneuploidie (změna počtu chromozomů - např.: 2n+1 - u člověka 47 chromozomů) a polyploidie (změna počtu chromozomových sad - např.: 3n - u člověka 69 chromozomů)

Podle typu zasažené buňky

  • gametické - zasahují gamety, přenášejí se na potomstvo
  • somatické - zasahují tkáně a orgány, do potomstva se nepřenášejí

Podle vlivu na životaschopnost organismu

  • vitální
  • letální
  • podmíněně letální (ts,sus)

Podle úrovně, na níž působí

  • dominantní - alela standardní
  • recesivní - alela mutantní

Vliv mutací

Mutace mají nejčastěji vliv negativní, nebo žádný. Mutací, které pozitivně ovlivní vlastnosti organismu a kterým je přisuzován významný vliv na evoluci, je ve srovnání se škodlivými nebo neutrálními velmi málo.

Vliv mutace na organismus závisí na konkrétního případu. Obecně lze sice říci, že genomové mutace mají větší vliv než chromozómové aberace a ty jsou zase významnější než mutace genové, leč je to opravdu velmi obecné tvrzení a v konkrétních případech nemusí platit.

Četnost mutací

Četnost mutací se liší druh od druhu a v závislosti na prostředí, v němž se organismus nachází. Obecně lze říci, že četnost mutací roste s:

rychlostí rozmnožování (čím častěji se organismus rozmnožuje, tím častěji mutuje)
rostoucím vlivem mutagenů
zhoršujícími se životními podmínkami a zdravotním stavem organismu

U člověka, který není vystaven nadměrnému působení mutagenů, se předpokládá spontánní vznik mutací s frekvencí 10-6 na buňku a generaci. Jelikož předpokládaný počet genů u člověka je zhruba 25 000, lze snadno odvodit, že člověk (a prakticky každý mnohobuněčný eukaryont) je vysoce chimérický organismus - organismus skládající se z buněk, které obsahují rozličné mutace. Většina mutací má ovšem význam jen pro konkrétního jedince, neboť se nacházejí v tělních buňkách, které nemají šanci předat svoji mutaci dalším generacím (toto samozřejmě platí pouze u organismů, které nemají schopnost nepohlavního rozmnožování).

Cílenost

Až na výjimky bylo prokázáno, že mutace vznikají náhodně a nikoliv cíleně (záměrně, účelově). Ke slavným experimentům, které toto ukázaly, patří replikovací test a fluktuační test provedené na bakteriálních koloniích. Výjimkami, které potvrzují pravidlo, jsou zejména někteří parazitičtí prvoci (např. trypanozomy či leishmanie), které se tím snaží lépe unikat imunitnímu systému, a dále možná také některé prvky tvorby protilátek u obratlovců.[1]

Reference

  1. FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. 2. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1539-6. 

Související články