Marijci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám ja:マリ人
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
Řádek 61: Řádek 61:
[[fi:Marit]]
[[fi:Marit]]
[[fr:Maris (peuple)]]
[[fr:Maris (peuple)]]
[[he:מארי (עם)]]
[[hr:Čeremisi]]
[[hr:Čeremisi]]
[[hu:Marik]]
[[hu:Marik]]
Řádek 80: Řádek 81:
[[sv:Marier]]
[[sv:Marier]]
[[tr:Çirmişler]]
[[tr:Çirmişler]]
[[tt:Çirmeşlәr]]
[[tt:Чирмешләр]]
[[uk:Марійці]]
[[uk:Марійці]]
[[zh:马里人]]
[[zh:马里人]]

Verze z 24. 1. 2013, 21:32

Šablona:Infobox etnické skupiny

východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"

Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v republice Marij El a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije nepůvodně na Ukrajině nebo v Kazachstánu.

Marijci se kulturně dělí Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, luční, žijící podél levého břehu Volhy a východní žijící převážně v Baškortostánu.[1]

Jazyk

Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvinisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.

Náboženství

Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou (paganskou) víru spočívající v uctívání přírody.

Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[2] Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (z finského slova jumala znamenající „Bůh“)[3].

Významní Marijci

Odkazy

Reference

  1. Jazyky Evropy - Volžské jazyky
  2. Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
  3. Severské listy - výprava k jezeru Světlojar