Okresní úřad: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Řádek 2: Řádek 2:
== Historický vývoj ==
== Historický vývoj ==
Okresy vznikly sice již roku 1849 místo původních [[panství]], ale spravovala je [[okresní hejtmanství]], pouze v krátkém mezidobí 1855–1868 šlo o ''smíšené okresní úřady'', protože tehdy byly vzhledem nástupu [[neoabsolutismus|neoabsolutismu]] sjednoceny okresy správní s okresy soudními a tyto úřady vykonávaly jak státní správu, tak [[soudnictví]]. Po roce 1945 zase nastoupily [[okresní národní výbor]]y, které se až roku 1990 transformovaly právě na okresní úřady (volené orgány nahradila [[okresní shromáždění]], volená obecními zastupitelstvy daného okresu). Okresní úřady pak ukončily svou činnost k 31. prosinci 2002 a jejich kompetence v rámci reformy veřejné správy převzaly zčásti [[krajský úřad|krajské úřady]] a zčásti [[obecní úřad]]y [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]].
Okresy vznikly sice již roku 1849 místo původních [[panství]], ale spravovala je [[okresní hejtmanství]], pouze v krátkém mezidobí 1855–1868 šlo o ''smíšené okresní úřady'', protože tehdy byly vzhledem nástupu [[neoabsolutismus|neoabsolutismu]] sjednoceny okresy správní s okresy soudními a tyto úřady vykonávaly jak státní správu, tak [[soud]]nictví. Po roce 1945 zase nastoupily [[okresní národní výbor]]y, které se až roku 1990 transformovaly právě na okresní úřady (volené orgány nahradila [[okresní shromáždění]], volená obecními zastupitelstvy daného okresu). Okresní úřady pak ukončily svou činnost k 31. prosinci 2002 a jejich kompetence v rámci reformy veřejné správy převzaly zčásti [[krajský úřad|krajské úřady]] a zčásti [[obecní úřad]]y [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]].

== Struktura a působnost ==
== Struktura a působnost ==
V jejich čele stál ''přednosta'', kterého jmenovala a odvolávala na návrh ministra vnitra [[vláda České republiky|vláda]]. Jeho funkce nebyla slučitelná s funkcí [[poslanec|poslance]], [[senát|senátor]]a, člena zastupitelstva orgánu územní samosprávy, s jinou funkcí ve [[veřejná správa|veřejné správě]] a především s funkcemi v [[politická strana|politických stranách]] a [[politické hnutí|politických hnutích]]. Okresní úřad se dále členil na ''referáty'' v čele se svými vedoucími, ty jmenoval a konkrétní organizaci úřadu určoval přednosta.
V jejich čele stál ''přednosta'', kterého jmenovala a odvolávala na návrh ministra vnitra [[vláda České republiky|vláda]]. Jeho funkce nebyla slučitelná s funkcí [[poslanec|poslance]], [[senát|senátor]]a, člena zastupitelstva orgánu územní samosprávy, s jinou funkcí ve [[veřejná správa|veřejné správě]] a především s funkcemi v [[politická strana|politických stranách]] a [[politické hnutí|politických hnutích]]. Okresní úřad se dále členil na ''referáty'' v čele se svými vedoucími, ty jmenoval a konkrétní organizaci úřadu určoval přednosta.

Verze z 24. 1. 2013, 11:10

Okresní úřad byl úřad, který vůči území svého okresu vykonával státní správu. Okresní úřady v Česku existovaly v relativně krátkém období let 1990–2002. Nepůsobily v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň.

Historický vývoj

Okresy vznikly sice již roku 1849 místo původních panství, ale spravovala je okresní hejtmanství, pouze v krátkém mezidobí 1855–1868 šlo o smíšené okresní úřady, protože tehdy byly vzhledem nástupu neoabsolutismu sjednoceny okresy správní s okresy soudními a tyto úřady vykonávaly jak státní správu, tak soudnictví. Po roce 1945 zase nastoupily okresní národní výbory, které se až roku 1990 transformovaly právě na okresní úřady (volené orgány nahradila okresní shromáždění, volená obecními zastupitelstvy daného okresu). Okresní úřady pak ukončily svou činnost k 31. prosinci 2002 a jejich kompetence v rámci reformy veřejné správy převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Struktura a působnost

V jejich čele stál přednosta, kterého jmenovala a odvolávala na návrh ministra vnitra vláda. Jeho funkce nebyla slučitelná s funkcí poslance, senátora, člena zastupitelstva orgánu územní samosprávy, s jinou funkcí ve veřejné správě a především s funkcemi v politických stranách a politických hnutích. Okresní úřad se dále členil na referáty v čele se svými vedoucími, ty jmenoval a konkrétní organizaci úřadu určoval přednosta.

Okresní úřad vykonával vymezené úkoly ve státní správě, vždy jen vůči území svého okresu. Kromě toho řídil příspěvkové organizace, prováděl finanční kontrolu a kontrolu výkonu státní správy u orgánů obcí ve svém obvodu a mohl přezkoumávat jejich rozhodnutí. Na základě zákonného zmocnění a jen vůči území svého obvodu mohl okresní úřad vydávat nařízení okresního úřadu (původně nazvané obecně závazné vyhlášky). Ve své činnosti podléhal řízení a kontrole vlády, ministerstva vnitra a těch ústředních orgánů státní správy, jejichž agendu prováděl.

Právní úprava

  • Zákon České národní rady ze dne 9. října 1990, č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon ze dne 16. května 2000, č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění pozdějších předpisů