Cech: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 23. 1. 2013, 10:28

Privilegium udělené roku 1600 polským králem Zikmundem III. lvovskému cechu klenotníků

Cech je středověké a raně novověké řemeslnické sdružení, které hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíželo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek. Plnil též funkce reprezentativní, náboženské a sociální.

Cechy vznikaly ve středověkých městech hlavně během 13.-15. století, v menších městech ještě i v 16. a 17. století. Rušeny začaly být ve druhé polovině 18. století a především v 19. století, neboť bránily vytváření konkurenčního prostředí a technologickému rozvoji.

Charakteristika cechů

Smyslem cechu bylo především hájit zájmy svých členů, dohlížet na kvalitu a cenu zboží, ale také například nedovolovat provozování řemesla někomu, kdo není členem cechu. Toto pokutování bylo podepřeno městskými výsadami, takže nečlen cechu prakticky nemohl své řemeslo vykonávat.^[1]

Cech byl ovšem také náboženské bratrstvo, zpravidla měl v městském kostele svůj oltář. Cech měl též svého představeného, který byl volen. Měl také svůj znak či prapor, disponoval mu udělenými privilegii atp. Cech disponoval také cechovní pokladnou, do níž se platily poplatky za zkoušky a vstup nových členů, pravidelné roční příspěvky, peníze vybrané na pokutách atd.

V cechu byli řemeslníci sdružováni podle jednotlivých oborů, ale velmi časté bylo spojování více řemesel do jednoho cechu, například cech ševců a obuvníků, mlynářů a perníkářů, zedníků a kameníků, krejčích a soukeníků, nebo cech kolářů, bednářů a hrnčířů. V menších městech se takto spojovala do jednoho cechu někdy i velmi různorodá řemesla.

Často se dodnes zachovaly cechovní regule, takže například víme, co musel zájemce splnit, aby byl přijat. Cech také například reguloval počet učedníků a tovaryšů. Zájemce o členství v cechu musel být vyučen u jiného člena cechu. Musel však také předložit tzv. „zachovací list“, který potvrzoval, že zájemce byl zplozen v řádně uzavřeném manželském svazku a byl pokřtěn. Zájemce pochopitelně také musel být měšťanem daného města, tj, musel v něm vlastnit dům.

Cechy nejen že potlačovaly konkurenci, ale zároveň konzervovaly technologické postupy, takže se v řemeslech jen těžko prosazovaly nové postupy. Inovace byla možná, až když modernější způsob výroby schválil celý cech. V českých zemích se nové výdobytky ve výrobě mnohdy prosazovaly s velkým zpožděním za Evropou.^[2]

Protože tento složitý a zcela nekonkurenční systém začal být postupně pro mnohé členy velmi svazujícím, docházelo často, zvláště v raném novověku k porušování cechovních pravidel. Velmi běžné bylo například překračování maximálního povoleného počtu tovaryšů. Tato nepružnost a podvazování konkurenčního prostředí se nakonec staly i důvodem, proč byly nakonec cechy rušeny.

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu cech na Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Reference

↑ JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. [dále jen Janáček]. str. 70.
↑ Janáček. str. 70.

Literatura

KARLOVÁ, Zdeňka. Změny v cechovním zřízení měst pražských po r. 1547. Praha: [s.n.], 1934. Dostupné online. Historická studie se zabývá zásadními změnami ve fungování cechovní samosprávy, které v rámci své živnostenské politiky zavedl po porážce stavovského odboje v r. 1547 Ferdinand I. Habsburský..
MENDL, Bedřich. Sociální krise a zápasy ve městech čtrnáctého věku. Praha: Historický klub v Praze, 1926. 203 s.
WINTER, Zikmund. Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v 14. a v 15. století. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online. - kapitola První cechy, s. 180-230.
WINTER, Zikmund. Český průmysl a obchod v 16. věku. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Organizace řemeslnických cechů, výklad jejich stanov s odlišnostmi podle druhů řemesel a cizí vlivy na díla uměleckých řemesel (zedníci, kameníci, malíři, rytci a knihtiskaři) v Čechách a v Praze v 16. stol..
Zpráva kuratoria městského musea pražského za rok 1911. Praha: vl.n., 1912. Dostupné online. - kapitola Cechovní památky v městském museu pražském, s. 19-45.

Související články

Gilda
Hanza

[1] JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. [dále jen Janáček]. str. 70.

[2] Janáček. str. 70.

[1]

[2]

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 === Literatura ===
+* {{Citace monografie
+| jméno = Zdeňka
+| příjmení = Karlová
+| odkaz na autora = Zdeňka Karlová
+| titul = Změny v cechovním zřízení měst pražských po r. 1547
+| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/10843
+| vydavatel =
+| místo = Praha
+| rok = 1934
+| poznámka = Historická studie se zabývá zásadními změnami ve fungování cechovní samosprávy, které v rámci své živnostenské politiky zavedl po porážce stavovského odboje v r. 1547 Ferdinand I. Habsburský.}}
+* {{Citace monografie | příjmení = Mendl | jméno = Bedřich | odkaz na autora = Bedřich Mendl | titul = Sociální krise a zápasy ve městech čtrnáctého věku | vydavatel = Historický klub v Praze | místo = Praha | rok = 1926 | počet stran = 203}}
 * {{Citace monografie
 | jméno = Zikmund
@@ Řádek 36: / Řádek 47: @@
 | kapitola = První cechy
 | typ kapitoly = - kapitola
-| stránky = 180-230
+| stránky = 180-230}}
-}}
 * {{Citace monografie
 | jméno = Zikmund
@@ Řádek 47: / Řádek 57: @@
 | místo = Praha
 | rok = 1913
-| poznámka = Organizace řemeslnických cechů, výklad jejich stanov s odlišnostmi podle druhů řemesel a cizí vlivy na díla uměleckých řemesel (zedníci, kameníci, malíři, rytci a knihtiskaři) v Čechách a v Praze v 16. stol.
+| poznámka = Organizace řemeslnických cechů, výklad jejich stanov s odlišnostmi podle druhů řemesel a cizí vlivy na díla uměleckých řemesel (zedníci, kameníci, malíři, rytci a knihtiskaři) v Čechách a v Praze v 16. stol.}}
-}}
 * {{Citace monografie
 | titul = Zpráva kuratoria městského musea pražského za rok 1911
@@ Řádek 58: / Řádek 67: @@
 | typ kapitoly = - kapitola
 | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=183837&mcp=4540&s=jpg&author=
-| stránky =19-45
+| stránky =19-45}}
-}}
-* {{Citace monografie
-| jméno = Zdeňka
-| příjmení = Karlová
-| titul = Změny v cechovním zřízení měst pražských po r. 1547
-| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/10843
-| vydavatel =
-| místo = Praha
-| rok = 1934
-| poznámka = Historická studie se zabývá zásadními změnami ve fungování cechovní samosprávy, které v rámci své živnostenské politiky zavedl po porážce stavovského odboje v r. 1547 Ferdinand I. Habsburský.
-}}
 === Související články ===