Jan Tanner: Porovnání verzí
m napřímení odkazu |
m →Dílo: růžím |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Kromě spisů [[teologie|teologických]], či hagiografických (Život [[Svatý Václav|sv. Václava]] nebo Život [[Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi|Alberta Chanovského]]), se věnoval tehdy velmi oblíbeným [[genealogie|genealogickým]] |
Kromě spisů [[teologie|teologických]], či hagiografických (Život [[Svatý Václav|sv. Václava]] nebo Život [[Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi|Alberta Chanovského]]), se věnoval tehdy velmi oblíbeným [[genealogie|genealogickým]] pracím. Zabýval se rodem [[Valdštejnové|Valdštejnů]] a [[Šternberkové|Šternberků]]. |
||
Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (česky [[1679]], latinsky [[1690]], německy [[1680]], [[1705]]). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku [[1674]] směřující k našemu nejslavnějšímu [[baroko|baroknímu]] [[poutní místo|poutnímu místu]] – [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], kde bylo uchováváno [[Palladium země české]]. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka ([[1689]]) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat. |
Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (česky [[1679]], latinsky [[1690]], německy [[1680]], [[1705]]). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku [[1674]] směřující k našemu nejslavnějšímu [[baroko|baroknímu]] [[poutní místo|poutnímu místu]] – [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], kde bylo uchováváno [[Palladium země české]]. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka ([[1689]]) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat. |
Verze z 20. 1. 2013, 21:57
Jan Tanner (17. srpna 1623 Plzeň – 4. listopadu 1694 Praha) byl významným členem jezuitského řádu a spisovatel generace Bohuslava Balbína.
V osmnácti letech roku 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Noviciát absolvoval v Brně, poté studia v pražském Klementinu. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v Praze a Olomouci (1664-1674). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu sv. Bartoloměje, děkanem filosofické fakulty a zpovědníkem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Spolu se svým mladším bratrem Matějem podnikal výraznou misijní činnost, především na Těšínsku. Nechal budovat hustou síť kapliček v okolí Prahy. Zemřel v Praze 4. listopadu 1694.
Dílo
Kromě spisů teologických, či hagiografických (Život sv. Václava nebo Život Alberta Chanovského), se věnoval tehdy velmi oblíbeným genealogickým pracím. Zabýval se rodem Valdštejnů a Šternberků.
Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679, latinsky 1690, německy 1680, 1705). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku 1674 směřující k našemu nejslavnějšímu baroknímu poutnímu místu – Staré Boleslavi, kde bylo uchováváno Palladium země české. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka (1689) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat.
Bibliografie
- TANNER, Jan. Žiwot a Sláwa Swatého Wacslawa Mučedlnjka, Knjžete, Krále, a Patrona Cžeského. Překlad Felix Kadlinský. Praha: Tiskárna jezuitská, 1669. Dostupné online. S. [12], 147.
Literatura
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Tanner
- KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 2009