Spořilov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Tož bydlí tu Žvachta, cikáni, Tonda, Mareš, Beniak a další. Je tu samá špína a taky Penny market. Samozřejmě tu nechybí Albert a taky ZŠ Jížní. Toto sídliště bylo postaveno v 60. letech komunisty Tondou a Beniakem, a proto je to sídliště známé ve všech socialistických republikách. Je to zajímavé, ale toto sídliště je nejznámnější v těchto republikách. Proto u školky Svojšovická je vystavena socha Emila Háchy, který navíc bydlí naproti v paneláku. Vše je to završeno seniorským parkem, který nechal vystavět sám Přemysl Otakar I. a chodí si sem hrát plno dětí. |
|||
{{Různé významy|tento=části Prahy}} |
|||
{{Infobox sídlo |
|||
|název = Spořilov |
|||
|foto = File:Hlavní.jpg |
|||
|popisek.foto = Ulice Hlavní u křižovatky s ulicemi Senohrabská a Na Chodovci, sídliště Spořilov II, dnešní přirozené centrum Spořilova |
|||
|charakter = čtvrť rodinných domků s panelovými sídlišti |
|||
|obyvatelé = |
|||
|domy = |
|||
|PSČ = 141 00 |
|||
|obec = hlavní město [[Praha]] (území připojeno roku 1922, před vznikem čtvrti) |
|||
|město = |
|||
|obvod = [[Praha 4]] / [[Praha 4]] |
|||
|okres = |
|||
|země = |
|||
|k.ú. = [[Záběhlice]] (z malé části [[Michle]]) |
|||
|výměra = |
|||
| zeměpisná šířka = 50.0444444 |
|||
| zeměpisná délka = 14.4788889 |
|||
|nad.výš = |
|||
|mapa = |
|||
|web = www.sporilov.info |
|||
}} |
|||
'''Spořilov''' je sídelní celek zaujímající jihozápadní část katastrálního území [[Záběhlice]]. Je součástí městského obvodu [[Praha 4]], městské části [[Praha 4]] a městského správního obvodu [[Praha 4]]. |
|||
Rozlohou větší, jihozápadní část Spořilova je tvořena kolonií rodinných domků (zahradním městem, později nazývaným Starý Spořilov), na jejím severním okraji leží Sídliště Spořilov I. Východní část zaujímá Sídliště Spořilov II. Se Záběhlicemi, oddělenými údolím [[Botič]]e a [[Hamerský rybník (Botič)|Hamerského rybníka]], do jejichž katastrálního území Spořilov patří, nemá výraznou dopravní ani správní vazbu a v povědomí Pražanů i Spořilovanů je vnímán jako samostatná čtvrť. |
|||
Spořilov (tedy část Záběhlic patřící do městské části Praha 4) má rozlohu 2,05 km², v roce 2000 měl 14 718 obyvatel, v roce 2005 13 750 obyvatel. |
|||
== Historie a současnost Spořilova == |
|||
Území Spořilova se spolu se Záběhlicemi stalo součástí [[Velká Praha|Velké Prahy]] již při jejím založení v roce 1922. Do 31. března 1949 bylo součástí obvodu [[Praha XIII]]-Vršovice, 1. dubna 1949–30. června 1960 součástí tehdejšího obvodu [[Praha 13 (1949)|Praha 13]], od 1. července 1960 je součástí obvodu [[Praha 4]], od 24. listopadu 1990 i součástí městské části [[Praha 4]], jejíž tradiční centrum je v [[Nusle|Nuslích]], a jejího správního obvodu. |
|||
V minulosti se v oblasti Spořilova nacházely pouze dnes již zaniklé osady (dvory) [[Horní Roztyly]] (jižně, poblíž dnešní [[Roztyly (stanice metra v Praze)|stanice metra Roztyly]]) a [[Dolní Roztyly]] (západně, poblíž [[Jižní spojka|Jižní spojky]] a [[Depo Kačerov|depa metra Kačerov]]). |
|||
Spořilov je jedním z nejstarších zahradních měst na území [[Velká Praha|Velké Prahy]]. Založením stavebního družstva Spořilov v roce 1924 Městská spořitelna na Vinohradech na návrh ředitele Václava Skleničky oslavila 25 let své existence. Odtud pochází i název čtvrti. Výstavba probíhala podle projektu architekta J. Barka a profesora J. Bertla v letech [[1926]]–[[1929]]. V období německé okupace 1939-1945 měla čtvrť také německý (uměle vytvořený) název "Rosenbűhl". |
|||
Sídliště z let [[1961]]–[[1967]] projektovali architekti J. Holeček a J. Krákora. Původně mělo 3667 bytových jednotek pro 15 000 obyvtel. V letech [[1976]]-[[1981]] došlo k dostavbě, kterou sídliště vzrostlo o 288 bytových jednotek. Mezi sídlištěm a starší vilovou zástavbou je budova polikliniky (č. p. 2967) projektovaná Z. Přádou a P. Bečvářem. |
|||
V původní části Spořilova byl použit unikátní způsob [[Označování ulic a veřejných prostranství|pojmenovávání ulic]], inspirovaný například americkými systémy. Východní náměstí a Jižní náměstí (původně i ta byla jen číslovaná: např. Náměstí II, Náměstí III) je doplněno řadou ulic Jižní I–XVII, Severní I–XI, Severozápadní I–VI, Severovýchodní I–VI, Jihozápadní I–VI, Jihovýchodní I–IX, Boční I–II a Hlavní. Dostavby ve čtyřicátých a šedesátých letech však již na tento systém nenavázaly. |
|||
Přirozenými centry Starého Spořilova bývalo Roztylské náměstí s kostelem a konečná [[tramvaj]]e na bývalém Bratislavském náměstí. Později se těžiště Spořilova přesunulo spíše k obchodnímu a kulturnímu středisku poblíž stanice autobusu Hlavní. |
|||
Od 60. do 80. let 20. století byl původní Spořilov ze všech tří stran postupně obehnán širokými rychlostními komunikacemi, které ho odříznuly od zbytku Prahy a vytvořily ze Spořilova doslova ostrov. Směrem od jihozápadu Spořilov ohraničuje šestipruhová D1, od severovýchodu šestipruhový Městský okruh a na východě Spořilovská spojka, která navíc rozdělila Spořilov na dvě části. Jinak než po mostě nebo podchodem se už na starý Spořilov dostat nelze. |
|||
<center><gallery> |
|||
Image:Kostel svaté Anežky České v Praze.jpg|Kostel svaté Anežky České na Roztylském náměstí |
|||
Image:Praha Spořilov Kostel.jpg|Kostel svaté Anežky České na Roztylském náměstí |
|||
Image:Boční II.jpg|Ulice Boční II s funkcionalistickým rodinným domkem |
|||
Image:Jižní III.jpg|Ulice Jižní III |
|||
Image:Severovýchodní VI.jpg|Ulice Severovýchodní VI v pohledu od ulice Severní I |
|||
Image:Hutě.jpg|Huťská ulice v části Hutě |
|||
Image:Malovická.jpg|Sídliště Spořilov II, Malovická ulice, v pozadí gymnázium Postupická a bývalá základní škola Choceradská |
|||
Soubor:ZŠ Jižní.jpg|Starý Spořilov. Vlevo uprostřed ZŠ Jižní, vpravo na obzoru budovy archívů na Chodovci |
|||
</gallery></center> |
|||
<!-- poslední obrázek je neostrý, chtěl by vyměnit --> |
|||
<br clear=all> |
|||
== Zajímavosti == |
|||
V roce [[1935]] byl u Roztylského náměstí vybudován [[Funkcionalismus|funkcionalistický]] kostel (svaté) Anežky České. Kostel projektovali architekti Nikolaj Paškovský a Stanislav Režný. Již od počátku je v působnosti [[Řád menších bratří|františkánského řádu]]. V letech [[1937]]–[[1940]] byl na náměstí také pomník Hrdinům od [[Bitva u Zborova|Zborova]], později již neobnovený. Bronzová socha Zborováka od sochaře Karla Babky tam byla odhalena v červnu 1937 spolubojovníkem Masarykovým generálem Stanislavem Čečkem, hrdinou od Zborova a Bachmače. Za války byla použita na německý válečný materiál. Po roce 1990 došlo k obnově tohoto pomníku včetně "Zborováka" v Blansku, kde byla původní socha též odlita. |
|||
Ve východní části Spořilova působilo kino Sigma, z něhož v dubnu [[2008]] vzniklo Kulturní centrum Spořilov a Informační kancelář Úřadu [[Městská část a městský obvod|MČ]] Praha 4, spojená se službou [[Czech POINT]]. |
|||
V těsné blízkosti Spořilova leží [[Hamerský rybník (Botič)|Hamerský rybník]] s historickým jádrem Záběhlic. |
|||
Na Spořilově bydlí či bydlelo i několik populárních osobností, například folkový písničkář [[Jan Nedvěd]], herci [[Josef Abrhám]] a [[Libuše Šafránková]], spisovatel [[Adolf Branald]] a další. |
|||
Spořilov je velice vyhledávanou lokalitou pro filmaře, natočilo se zde několik filmů. |
|||
== Doprava == |
|||
[[Soubor:Spořilovská.jpg|thumb|Spořilovská ulice v zářezu dělícím Spořilov]] |
|||
Od 1. března 1928 jezdily tramvaje od centra Prahy a od [[Nusle|Nuslí]] kolem plynárny do oblasti křižovatky s ulicí Chodovskou. Od 12. října 1929 byla trať prodloužena do dolní (severní) části Spořilova na bývalé Bratislavské náměstí, kde tramvaj končila na smyčce s protisměrnými kolejemi. Později byla Chodovská a navazující Spořilovská ulice v této části přebudována na velkokapacitní sběrnou komunikaci a zabudována do zářezu dělícího Spořilov na dvě části. Tramvajová trať byla 1. července – 1. září 1986 odkloněna východně na novou smyčku u severního okraje Sídliště Spořilov II. Odbočka od plynárny do Starých Záběhlic (nedaleko severního okraje Spořilova) byla v provozu v letech 1938–1971 a nikdy nebyla v původním rozsahu dokončena. Úvahy o prodloužení tramvajové trati se Spořilova směrem k Chodovu se vždy objevovaly a i v roce 2005 se objevily v seznamu možných nových tratí do roku 2020. |
|||
Autobusová doprava ze Spořilova směřuje do několika směrů: přes Bohdalec k Vršovicím, ke Kačerovu, ke stanici metra Roztyly a k Chodovu nebo od roku 2012 i do oblasti Smíchova a Barrandova. Přímé spojení do hlavní části Záběhlic do září 2012 neexistovalo, ale od 1.9.2012 je zajištěno novou autobusovou linkou (linka 138). |
|||
[[Roztyly (stanice metra v Praze)|Stanice metra Roztyly]] je od Starého Spořilova v pěším dosahu po lávce přes [[Rychlostní silnice|rychlostní silnici]] R8 (což je de facto přímý nájezd na dálnici D1). |
|||
Na železniční trati souběžné s Jižní spojkou je plánováno kolem roku 2020 zřízení zastávky Spořilov a městské železniční dopravy v linii [[Braník]]–[[Krč]]–[[Kačerov (Praha)|Kačerov]]–Spořilov–[[Zahradní Město]]. |
|||
V letech 1961–1999 bylo na pomezí Spořilova a Michle vybudováno rozsáhlé [[Odstavné nádraží Praha-jih|odstavné železniční nádraží Praha-Jih]], jehož součástí je i několik provozních budov Českých drah. |
|||
== Sousední čtvrti == |
|||
* [[Kačerov]] |
|||
* [[Vršovice]] |
|||
* [[Záběhlice]] |
|||
* [[Hostivař]] |
|||
* [[Jižní město]] |
|||
== Reference a odkazy == |
|||
{{commonscat|Spořilov}} |
|||
* [http://www.sporilov.info/ Spořilovské noviny – nezávislý web] |
|||
* [http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/sporilov.htm Prostor - architektura, interiér, design: Historie zahradního města Spořilov] |
|||
* [http://sporilov.webzdarma.cz/ Spořilovský občasník] |
|||
* [http://www.praha1929.cz/praha/roztyly.html Obce Velké Prahy, podle knihy Historický a orientační průvodce Prahou, Franta Žáček, František Stehlík 1929] |
|||
* Pražský uličník, M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol., Libri, Praha, 1998 |
|||
* [http://www.prazsketramvaje.cz/ Pražské tramvaje - neoficiální web] |
|||
{{Město Praha}} |
|||
[[Kategorie:Spořilov| ]] |
|||
[[Kategorie:Praha 4]] |
|||
[[Kategorie:Záběhlice]] |
|||
[[Kategorie:Sídliště v Praze]] |
|||
Verze z 15. 1. 2013, 09:42
Tož bydlí tu Žvachta, cikáni, Tonda, Mareš, Beniak a další. Je tu samá špína a taky Penny market. Samozřejmě tu nechybí Albert a taky ZŠ Jížní. Toto sídliště bylo postaveno v 60. letech komunisty Tondou a Beniakem, a proto je to sídliště známé ve všech socialistických republikách. Je to zajímavé, ale toto sídliště je nejznámnější v těchto republikách. Proto u školky Svojšovická je vystavena socha Emila Háchy, který navíc bydlí naproti v paneláku. Vše je to završeno seniorským parkem, který nechal vystavět sám Přemysl Otakar I. a chodí si sem hrát plno dětí.