Pověta

Mapka povietů (powiaty) v Polsku.

Poviet^[zdroj⁠?], česky okres, (litevsky pavietas, polsky powiat) je bývalá jednotka administrativního územního dělení, platná v Litvě (LDK) až od druhé poloviny 16. století až do 18. století. Slovo je pavietas litevského původu: pa- je předpona odpovídající české po-; znamená u, při, náležející k ; -vietas (rod mužský) je utvořeno ze slova vieta (rod ženský) - místo, posunem rodu získává význam: místní rada (obdoba sněmu). Celkový význam: místní (administrativní) územní jednotka. Nesporný vliv měla i inspirace polským slovem powiat.

Powiat, česky okres, (souvisí s polským slovem wiec (místní) sněm, související také se praslovanským větiti - rokovat, → větje sněm, srovnej se slovem sovět) je jednotka administrativního územního dělení, platná v Polsku od 15. století a dále v Polsko-litevské unii, podřazená vojvodství (sleduj také: gmina), s voleným úřednictvem. V letech 1975-1998 byly powiaty v Polsku zrušeny. Od 5. ledna roku 1999 se podle polského zákona ze dne 5. června 1998 platnost tohoto typu územně-administrativního dělení obnovila, byl vytvořen systém: vojvodství (NUTS 2) > powiat (NUTS 4) > gmina (NUTS 5). Bylo zřízeno 379 okresů (powiatů), z toho 65 městských a 314 zemských. Podle Nomenklatury územních statistických jednotek v EU odpovídá NUTS:PL úrovni NUTS 4.

Minulost

Powiat v Polsku

V Království polském právo okresů (powiatů) získala kastelánství: města nebo hrady, které měly svého kastelána. Hlavou povietu se stal starosta, volený místním sněmem šlechticů.

Pavietas v Litvě

Za Lublinské unie byly poviety (pavietas, pl. pavietai) zavedeny i v Litvě (odpovídají zhruba dnešnímu pojmu apskritis). Nadřazená jednotka administrativního územního dělení byla vajvadija . Kanuaský poviet (Kauno pavietas) ale byl zmiňován již v roce 1486, po obnovení kaunaského hradu (ještě před tím bylo od roku 1398 kaunaské starostenství.).

Související články

• Administrativní dělení Polska