Hřib bronzový: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
rozšíření, zdroje
Řádek 34: Řádek 34:


== Synonyma ==
== Synonyma ==
* ''Boletus aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]: [[Elias Magnus Fries|Fr.]] [[1789]]</small>
* ''Boletus aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]] [[1788]] (nom. inval.)</small><ref name="cm18164">{{Citace sborníku
| příjmení = Pouzar
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora = Zdeněk Pouzar
| titul = Další nález hřibu bronzového - Boletus aereus Bull. ex Fr.
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Pilát
| jméno sestavitele = Albert
| sestavitel = Albert Pilát
| sborník = Česká mykologie 18 (1) 1964
| odkaz na sborník = Česká mykologie (sborník)
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd
| místo = Praha
| rok vydání = 1964
| strany = 16-18
}}</ref>
* ''Boletus aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]: [[Elias Magnus Fries|Fr.]] [[1821]]</small><ref name="cm18164"/>
* ''Boletus aereus''
* ''Boletus edulis'' <small>[[Elias Magnus Fries|Fr.]]</small> subsp. ''aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]</small><ref name="khb">{{Citace monografie
* ''Boletus edulis'' <small>[[Elias Magnus Fries|Fr.]]</small> subsp. ''aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]</small><ref name="khb">{{Citace monografie
| příjmení = Pilát
| příjmení = Pilát
Řádek 77: Řádek 94:
| počet stran = 950
| počet stran = 950
| strany = 703-704
| strany = 703-704
}}</ref> Odborný název ''Boletus aereus'' se dnes používá jen pro hřib bronzový. Nejednoznačnost pocházela z interpretace mykologického popisu [[Jean Baptiste Francois Bulliard|Jeana Baptiste Francoise Bulliarda]], na jejímž základě byly obě houby považovány jen za různé [[Forma (biologie)|formy]] téhož [[Druh (biologie)|druhu]] (bělomasou a žlutomasou).<ref name="fsm"/> Podle stávající mykologického systému jde o dva samostatné rody, přičemž každý spadá navíc do odlišné sekce [[Hřib (Boletus)|rodu ''Boletus'']].
}}</ref> Odborný název ''Boletus aereus'' se dnes používá jen pro hřib bronzový. Nejednoznačnost pocházela z mykologického popisu [[Jean Baptiste Francois Bulliard|Jeana Baptiste Francoise Bulliarda]], na jejímž základě byly obě houby považovány jen za různé [[Forma (biologie)|formy]] téhož [[Druh (biologie)|druhu]] (bělomasou a žlutomasou).<ref name="fsm"/> Podle stávající mykologického systému jde o dva samostatné rody, přičemž každý spadá navíc do odlišné sekce [[Hřib (Boletus)|rodu ''Boletus'']].


{{Podrobně|Boletus aereus}}
{{Podrobně|Boletus aereus}}
Řádek 128: Řádek 145:
}}</ref> Z evropských zemí jsou to: [[Belgie]], [[Česká republika]], [[Dánsko]], [[Francie]], [[Chorvatsko]], [[Irsko]], [[Itálie]], [[Lucembursko]], [[Maďarsko]], [[Německo]], [[Norsko]], [[Rakousko]], [[Slovensko]], [[Slovinsko]], [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojené království]] (a [[ostrov Man]]), [[Španělsko]] a [[Švédsko]].<ref name="gw"/>
}}</ref> Z evropských zemí jsou to: [[Belgie]], [[Česká republika]], [[Dánsko]], [[Francie]], [[Chorvatsko]], [[Irsko]], [[Itálie]], [[Lucembursko]], [[Maďarsko]], [[Německo]], [[Norsko]], [[Rakousko]], [[Slovensko]], [[Slovinsko]], [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojené království]] (a [[ostrov Man]]), [[Španělsko]] a [[Švédsko]].<ref name="gw"/>


V rámci [[Chráněná území v Česku|chráněných území České republiky]] byl hřib bronzový popsán mimo jiné na následujících lokalitách:
Území [[Čechy|Čech]] představuje severní hranici výskytu tohoto druhu, takže se zde vyskytuje pouze sporadicky.<ref name="cm18164"/> V poválečných letech byl znám výskyt pouze v Českém krasu (dva nálezy poválečné, jeden hodnověrný předválečný) a v [[Polabí]] (Smotlacha jej vídal na trzích v [[Poděbrady|Poděbradech]] a [[Hradec Králové|Hradci Králové]]<ref name="fsm"/>).<ref name="cm18164"/> V rámci [[Chráněná území v Česku|chráněných území České republiky]] je hřib bronzový známý mimo jiné na následujících lokalitách:
* [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]] ([[střední Čechy]])
* [[Karlštejn (národní přírodní rezervace)|Karlštejn]]<ref name="obk">{{Citace elektronické monografie
** [[Karlštejn (národní přírodní rezervace)|Karlštejn]]<ref name="obk">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Ministerstvo životního prostředí České republiky
| korporace = Ministerstvo životního prostředí České republiky
| odkaz na autora = Ministerstvo životního prostředí České republiky
| odkaz na autora = Ministerstvo životního prostředí České republiky
Řádek 137: Řádek 155:
| vydavatel = ochranaprirody.cz
| vydavatel = ochranaprirody.cz
}}</ref> ([[okres Beroun]])
}}</ref> ([[okres Beroun]])
* [[Kulivá hora]]<ref name="obkh">{{Citace elektronické monografie
** [[Kulivá hora]]<ref name="obkh">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Ministerstvo životního prostředí České republiky
| korporace = Ministerstvo životního prostředí České republiky
| odkaz na autora = Ministerstvo životního prostředí České republiky
| odkaz na autora = Ministerstvo životního prostředí České republiky
Řádek 145: Řádek 163:
| vydavatel = ochranaprirody.cz
| vydavatel = ochranaprirody.cz
}}</ref> ([[okres Praha-západ]])
}}</ref> ([[okres Praha-západ]])
* [[Údolí Kunratického potoka]]<ref name="ppukp1115">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jilečková
| jméno = Vladimíra
| titul = Plán péče o životní prostředí městské části Praha - Kunratice pro období 2011–2015
| url = http://www.praha-kunratice.cz/attachments/article/281/Pl%C3%A1n%20p%C3%A9%C4%8De%20o%20%C5%BEivotn%C3%AD%20prost%C5%99ed%C3%AD%20Kunratice%2021.12.2011.pdf
| datum vydání = 2011
| datum přístupu = 2012-11-24
| vydavatel = praha-kunratice.cz
}}</ref> ([[Praha]])
* [[Žernov (přírodní rezervace)|Žernov]]<ref name="ppze1019">{{Citace elektronické monografie
* [[Žernov (přírodní rezervace)|Žernov]]<ref name="ppze1019">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mikeska
| příjmení = Mikeska
Řádek 156: Řádek 183:
| vydavatel = pardubickykraj.cz
| vydavatel = pardubickykraj.cz
}}</ref> ([[okres Pardubice]])
}}</ref> ([[okres Pardubice]])
* [[Údolí Kunratického potoka]]<ref name="ppukp1115">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jilečková
| jméno = Vladimíra
| titul = Plán péče o životní prostředí městské části Praha - Kunratice pro období 2011–2015
| url = http://www.praha-kunratice.cz/attachments/article/281/Pl%C3%A1n%20p%C3%A9%C4%8De%20o%20%C5%BEivotn%C3%AD%20prost%C5%99ed%C3%AD%20Kunratice%2021.12.2011.pdf
| datum vydání = 2011
| datum přístupu = 2012-11-24
| vydavatel = praha-kunratice.cz
}}</ref> ([[Praha]])


== Formy a variety ==
== Formy a variety ==
Řádek 171: Řádek 189:
=== Hřib lesklý ===
=== Hřib lesklý ===
{{hlavní článek|Hřib lesklý}}
{{hlavní článek|Hřib lesklý}}
''Boletus lucidus'' <small>[[Josef Velenovský|Velen.]] [[1922]]</small>.<ref name="vel"/> František Smotlacha pokládal hřib lesklý popsaný [[Josef Velenovský|Josefem Velenovským]] za světle zbarvenou formu hřibu bronzového, která se objevuje na stinných stanovištích nebo pod listím.<ref name="fsm"/>
''Boletus lucidus'' <small>[[Josef Velenovský|Velen.]] [[1922]]</small>.<ref name="vel"/> František Smotlacha pokládal hřib lesklý popsaný [[Josef Velenovský|Josefem Velenovským]] za světle zbarvenou formu hřibu bronzového, která se objevuje na stinných stanovištích nebo pod listím.<ref name="fsm"/> Podle mykologa Zdeňka Pouzara je však ''Boletus lucidus'' zcela jiná houba.<ref name="cm18164"/>


== Záměna ==
== Záměna ==
Řádek 201: Řádek 219:
}}</ref>
}}</ref>


Hřib bronzový je sice jedlý, ale pro svou vzácnost by neměl být sbírán ke kuchyňskému použití.<ref name="hh"/> Je zařazen do Červeného seznamu hub České republiky.<ref name="cs"/><ref name="hh"/> V současnosti je ohrožen necitlivými lesnickými zásahy do přirozených lesních ekosystémů a nepřímo vysbíráváním plodnic houbaři.<ref name="cs"/> Ochrana je částečně zajištěna v rezervacích; většina lokalit však leží mimo ně.<ref name="cs"/>
Hřib bronzový je sice jedlý, ale pro svou vzácnost by neměl být sbírán ke kuchyňskému použití.<ref name="hh"/> Je zařazen do Červeného seznamu hub České republiky.<ref name="cs"/><ref name="hh"/> V současnosti je ohrožen necitlivými lesnickými zásahy do přirozených lesních ekosystémů a nepřímo vysbíráváním plodnic houbaři.<ref name="cs"/> Ochrana je částečně zajištěna v rezervacích; většina lokalit však leží mimo ně.<ref name="cs"/> Vzhledem ke sporadickému výskytu by nálezy plodnic měly být evidovány.<ref name="cm18164"/>


== Galerie ==
== Galerie ==
Řádek 215: Řádek 233:
{{Sisterlinks
{{Sisterlinks
| commons = category:Boletus aereus
| commons = category:Boletus aereus
| wikt = bronzový
| species = Boletus aereus
| species = Boletus aereus
}}
}}

Verze z 12. 1. 2013, 17:27

Jak číst taxoboxHřib bronzový
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae )
Rodhřib (Boletus)
Binomické jméno
Boletus aereus
Bull.: Fr., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib bronzový (Boletus aereus Bull.: Fr.[1] 1789) je velmi vzácná jedlá houba z čeledi hřibovitých. Patří mezi tzv. pravé hřiby, mykologicky spadá do sekce Edules.

Synonyma

  • hřib černohnědý[4]
  • hřib černý[4]
  • čerňák[4]

Taxonomie

Především ve starší literatuře se označení Boletus aereus Bull. 1791, případně Boletus aereus Frank používalo nejen pro hřib bronzový, ale také hřib přívěskatý.[5] Odborný název Boletus aereus se dnes používá jen pro hřib bronzový. Nejednoznačnost pocházela z mykologického popisu Jeana Baptiste Francoise Bulliarda, na jejímž základě byly obě houby považovány jen za různé formy téhož druhu (bělomasou a žlutomasou).[4] Podle stávající mykologického systému jde o dva samostatné rody, přičemž každý spadá navíc do odlišné sekce rodu Boletus.

Podrobnější informace naleznete v článku Boletus aereus.

Popis

Makroskopický

Klobouk dosahuje 60 - 150 (220) milimetrů, zprvu polokulovitý tvar se mění na klenutý až ploše poduškovitý. Povrch je čokoládově až tmavě hnědý, někdy hnědočerný až černý, vzácněji se může objevovat hnědoolivové zbarvení. Tmavší zbarvení mohou střídat rezavohnědé, kaštanové až bronzové zóny. Pokožka bývá matná, za suchého počasí plstnatá. Na temeni může rozpraskávat.[1]

Rourky 10 - 25 milimetrů dlouhé, společně s póry bílé, ve stáří se žlutoolivovým až žlutookrovým nádechem. Otlaky zůstávají barevně neměnné.[1]

Třeň je v mládí soudkovitý až zduřelý, později kyjovitý až válcovitý. Povrch je světle nebo okrově hnědý, krytý bělavou až hnědavou síťkou, která může být redukovaná.[1]

Dužnina má žluté zbarvení, na řezu nemodrá. Chuť i vůně jsou příjemné, nenápadné.[1]

Mikroskopický

Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 4 - 8 (11) μm široké hyfy. Výtrusy dosahují (11) 12 - 15 (17) × (4) 4,5 - 5,5 (6) μm, jsou boletoidního tvaru, téměř vřetenovité až vřetenovitě elipsoidní s mělkou suprahilární depresí. Výtrusný prach má hnědoolivovou barvu.[1]

Výskyt

Hřib bronzový je nejteplomilnější hřib ze sekce Edules, Pilát jej řadil mezi typické druhy xerotermních dubo-habrových hájů na vápencích.[6] Vyskytuje se v nížináchpahorkatinách, roste v dubinách a dubohabřinách, objevuje se i na hrázích rybníků v oblastech teplomilné květeny.[7][1] Mykorhizně je vázaný na duby, méně často na jiné listnáče, například buky.[7][1] Fruktifikuje jednotlivě nebo v malých skupinách od června do začátku října.[1]

Rozšíření

Hřib bronzový roste v Evropě, severní Americe a (USA).[8] Z evropských zemí jsou to: Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království (a ostrov Man), Španělsko a Švédsko.[8]

Území Čech představuje severní hranici výskytu tohoto druhu, takže se zde vyskytuje pouze sporadicky.[2] V poválečných letech byl znám výskyt pouze v Českém krasu (dva nálezy poválečné, jeden hodnověrný předválečný) a v Polabí (Smotlacha jej vídal na trzích v Poděbradech a Hradci Králové[4]).[2] V rámci chráněných území České republiky je hřib bronzový známý mimo jiné na následujících lokalitách:

Formy a variety

Samotný hřib bronzový dříve pokládali mnozí mykologové za formu nebo poddruh vyšších taxonů. Například František Smotlacha jej nejdříve považoval za formu hřibu dubového (Boletus reticulatus) a o postavení této houby jako samostatného druhu jej přesvědčil mykolog Jaroslav Sýkora.[4] Albert Pilát v polovině 20. století pokládal hřib bronzový za poddruh hřibu obecného (Boletus edulis Fr.), konkrétně Boletus edulis subsp. aereus,[3] teprve později jej uváděl jako samostatný druh.

Hřib lesklý

Hlavní článek: Hřib lesklý

Boletus lucidus Velen. 1922.[5] František Smotlacha pokládal hřib lesklý popsaný Josefem Velenovským za světle zbarvenou formu hřibu bronzového, která se objevuje na stinných stanovištích nebo pod listím.[4] Podle mykologa Zdeňka Pouzara je však Boletus lucidus zcela jiná houba.[2]

Záměna

  • hřib dubový (Boletus reticulatus) - podobná stanoviště, světlejší zbarvení
  • hřib borový (Boletus pinophilus) - hrbolkatý klobouk, červené tóny v hnědém zbarvení

Ochrana

V 19. a ještě počátkem 20. století byl hřib bronzový hojnější než v současnosti, v průběhu 20. století začal ustupovat (podobně jako hřib královský). Podle normy ČSN 46 3195 (platné od 1. dubna 1965 do 1. září 1997[13]) bylo možné čerstvé plodnice hřibu bronzového prodávat na trhu.[14]

Hřib bronzový je sice jedlý, ale pro svou vzácnost by neměl být sbírán ke kuchyňskému použití.[1] Je zařazen do Červeného seznamu hub České republiky.[7][1] V současnosti je ohrožen necitlivými lesnickými zásahy do přirozených lesních ekosystémů a nepřímo vysbíráváním plodnic houbaři.[7] Ochrana je částečně zajištěna v rezervacích; většina lokalit však leží mimo ně.[7] Vzhledem ke sporadickému výskytu by nálezy plodnic měly být evidovány.[2]

Galerie

Odkazy

Šablona:Sisterlinks

Reference

  1. a b c d e f g h i j k ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 114. 
  2. a b c d e f POUZAR, Zdeněk. Další nález hřibu bronzového - Boletus aereus Bull. ex Fr.. In: Albert Pilát. Česká mykologie 18 (1) 1964. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. S. 16-18.
  3. a b PILÁT, Albert. Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Praha: Brázda, 1951. 719 s. S. 60. 
  4. a b c d e f g h SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha: Melantrich, 1947. 297 s. Kapitola Hřib obecný (smrkový), dubový (síťkovaný), borový (borák), s. 178 - 185. 
  5. a b VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. S. 703-704. 
  6. PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. Kapitola Nejvýznačnější druhy hub xerotermních dubo-habrových hájů na vápencích, s. 51-52. 
  7. a b c d e HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. 
  8. a b Boletus appendiculatus [online]. Gwannon.com [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. 
  9. Ministerstvo životního prostředí České republiky. NPR Karlštejn [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  10. Ministerstvo životního prostředí České republiky. PR Kulivá hora [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  11. JILEČKOVÁ, Vladimíra. Plán péče o životní prostředí městské části Praha - Kunratice pro období 2011–2015 [online]. praha-kunratice.cz, 2011 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. 
  12. MIKESKA, Miroslav, Romana Prausová, Světlana Vránová, Lukáš Řádek. Plán péče pro přírodní rezervaci Žernov na období 2010 - 2019 [online]. pardubickykraj.cz, 2004-10-30, rev. 2010-02-23 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. 
  13. ČSN 46 3195. Čerstvé jedlé houby. Norma jakosti. ÚNMZ, 1965-05-01. detail.
  14. DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. ISBN 71-013-074. Kapitola Hríb bronzový, s. 154. (slovensky) 

Externí odkazy