Oligarchie: Porovnání verzí
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Příkladem oligarchií v minulosti byla [[Sparta]] a Polsko-litevské společenství, ve kterém mohla volit pouze šlechta. V současnosti má znaky oligarchie politické zřízení v [[Rusko|Rusku]], kde po pádu komunistického zřízení vznikla nová třída lidí, kteří v krátkém čase nabyli enormního majetku, potažmo vlivu a moci. Oligarchie tedy může vzkvétat i v politicky regulovaném kapitalismu (s prvky [[korporativismus|korporativismu]]), kde se zájmy [[monopol]]ních korporací prolínají s politickou mocí a tím narůstá míra materiální a společenské [[polarizace]] (otvírající se „nůžky“ mezi nejbohatšími a nejslabšími, popř. mezi velkým korporacemi a drobným podnikáním).{{Fakt/dne|20120922143427}} V případě komunismu moc třímá v rukou [[nomenklatura (politika)|nomenklatura]], v případě kapitalismu mají (do jisté míry nepřímý) vliv představitelé nejvýznamnějších podniků, bank a obchodních společností.{{Fakt/dne|20120922143427}} |
Příkladem oligarchií v minulosti byla [[Sparta]] a Polsko-litevské společenství, ve kterém mohla volit pouze šlechta. V současnosti má znaky oligarchie politické zřízení v [[Rusko|Rusku]], kde po pádu komunistického zřízení vznikla nová třída lidí, kteří v krátkém čase nabyli enormního majetku, potažmo vlivu a moci. Oligarchie tedy může vzkvétat i v politicky regulovaném kapitalismu (s prvky [[korporativismus|korporativismu]]), kde se zájmy [[monopol]]ních korporací prolínají s politickou mocí a tím narůstá míra materiální a společenské [[polarizace]] (otvírající se „nůžky“ mezi nejbohatšími a nejslabšími, popř. mezi velkým korporacemi a drobným podnikáním).{{Fakt/dne|20120922143427}} V případě komunismu moc třímá v rukou [[nomenklatura (politika)|nomenklatura]], v případě kapitalismu mají (do jisté míry nepřímý) vliv představitelé nejvýznamnějších podniků, bank a obchodních společností.{{Fakt/dne|20120922143427}} |
||
[[finance|Finanční]] oligarchie je označení stavu, kdy finančníci s kapitálem ([[bankéř]]i) ovládají [[obchodní společnost]] tím, že zasedají ve správních radách jejich podnikání a prosazují rozhodnutí a kroky, kterými se tato společnost bude ubírat. Může zde docházet také k propojení zájmu bank (popř. jiných ekonomicky silných korporací) s politickou sférou vlivu, které může ústit v podpoře krachujících podniků (např. formou [[bailout]]ů) z veřejných prostředků (daní) obhajované |
[[finance|Finanční]] oligarchie je označení stavu, kdy finančníci s kapitálem ([[bankéř]]i) ovládají [[obchodní společnost]] tím, že zasedají ve správních radách jejich podnikání a prosazují rozhodnutí a kroky, kterými se tato společnost bude ubírat. Může zde docházet také k propojení zájmu bank (popř. jiných ekonomicky silných korporací) s politickou sférou vlivu, které může ústit v podpoře krachujících podniků (např. formou [[bailout]]ů) z veřejných prostředků (daní) obhajované jako záchrana ekonomicky významných odvětví.{{Fakt/dne|20120922143427}} |
||
Oligarchie ve Spartě - Forma vlády, kde vládla mocná skupina [[aristokrat]]ů (sociálně a politicky privilegovaná vrstva starověké společnosti). (Podle Aristotela je oligarchie zvrhlá aristokracie.) Oligarchie svržena kvůli nespokojenosti se spartskou nadvládou thébskou hegemonií (371-362 př. n. l.) |
Oligarchie ve Spartě - Forma vlády, kde vládla mocná skupina [[aristokrat]]ů (sociálně a politicky privilegovaná vrstva starověké společnosti). (Podle Aristotela je oligarchie zvrhlá aristokracie.) Oligarchie svržena kvůli nespokojenosti se spartskou nadvládou thébskou hegemonií (371-362 př. n. l.) |
||
Verze z 8. 1. 2013, 18:08
Oligarchie (řecky Ὀλιγαρχία, Oligarchía) je forma vlády, ve které má politickou moc v rukou pouze hrstka prominentních osob (nejčastěji příslušníci nejbohatší vrstvy s politickým vlivem, či příslušníci armády). Termín 'oligarchie' může též označovat státní celek, v němž je tento typ vlády uplatňován. Název pochází ze spojení řeckých slov óligon (málo) a archó (panovat).
Příklady
Příkladem oligarchií v minulosti byla Sparta a Polsko-litevské společenství, ve kterém mohla volit pouze šlechta. V současnosti má znaky oligarchie politické zřízení v Rusku, kde po pádu komunistického zřízení vznikla nová třída lidí, kteří v krátkém čase nabyli enormního majetku, potažmo vlivu a moci. Oligarchie tedy může vzkvétat i v politicky regulovaném kapitalismu (s prvky korporativismu), kde se zájmy monopolních korporací prolínají s politickou mocí a tím narůstá míra materiální a společenské polarizace (otvírající se „nůžky“ mezi nejbohatšími a nejslabšími, popř. mezi velkým korporacemi a drobným podnikáním).[zdroj?] V případě komunismu moc třímá v rukou nomenklatura, v případě kapitalismu mají (do jisté míry nepřímý) vliv představitelé nejvýznamnějších podniků, bank a obchodních společností.[zdroj?]
Finanční oligarchie je označení stavu, kdy finančníci s kapitálem (bankéři) ovládají obchodní společnost tím, že zasedají ve správních radách jejich podnikání a prosazují rozhodnutí a kroky, kterými se tato společnost bude ubírat. Může zde docházet také k propojení zájmu bank (popř. jiných ekonomicky silných korporací) s politickou sférou vlivu, které může ústit v podpoře krachujících podniků (např. formou bailoutů) z veřejných prostředků (daní) obhajované jako záchrana ekonomicky významných odvětví.[zdroj?]
Oligarchie ve Spartě - Forma vlády, kde vládla mocná skupina aristokratů (sociálně a politicky privilegovaná vrstva starověké společnosti). (Podle Aristotela je oligarchie zvrhlá aristokracie.) Oligarchie svržena kvůli nespokojenosti se spartskou nadvládou thébskou hegemonií (371-362 př. n. l.)
