Responsorium: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 1. 2013, 17:01

Responsorium (z latinského responsum‚odpodvěď‘) představuje v západní (římskokatolické, anglikánské, luteránské) liturgii způsob střídavého zpěvu mezi předzpěvákem (zpravidla kantorem) a obcí (respektive při náročnějších nápěvech scholou). Místo kantora může part předzpěváka převzít sbor resp. schola.

Při mši a v denní modlitbě je responsoriální zpěv poměrně meditativního charkteru. Rovněž tak má silný charakter hlásání. K responsoriálnímu zpěvu svaté mše patří Graduál a výzva před evangeliem.

Responsorium vzniklo z responsorně zpívaného žalmu, kdy jednotlivec – žalmista - zpívá žalm, verš po verši a shromáždění pokaždé opdovídá krátkým refrénem, zvaným responsum. Takto responsoriálně zpívaný žalm je původní formou odpovědi obce na čtení v denní modlitbě a při mši.

V průběhu dějin liturgie se ovšem responsorium zkracovalo a měnilo, takže dnes stěží poznáme, že se původně jednalo o žalm. Tak se při zvolání před evangeliem vedle aleluja zredukovalo pouze na jediný verš. Také v denní modltibě se zkrátil na responsorium breve reps. na versikl, při mši svaté naproti tomu zůstal zachován jako responsoriální žalm.

Z hlediska dějin hudby mají obzvláštní význam responsoria temné jitřní (matutinum) dny smutku na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu, které byly zpracovány mnoha význačnými skladateli jako Giovanni Pierluigi da Palestrina, Orlando di Lasso, Tomás Luis de Victoria, Carlo Gesualdo, Alessandro Scarlatti, Jan Dismas Zelenka nebo Michael Haydn.

Příbuzný, ovšem poněkud odlišný způsob zpěvu je antifonní zpěv.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Responsorium na německé Wikipedii.

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 Responsorium vzniklo z ''responsorně'' zpívaného [[žalm]]u, kdy jednotlivec – žalmista - zpívá žalm, verš po verši a shromáždění pokaždé opdovídá krátkým [[refrén]]em, zvaným ''responsum''. Takto responsoriálně zpívaný žalm je původní formou odpovědi obce na [[Čtení (liturgie)|čtení]] v denní modlitbě a při [[Mše|mši]].
-V průběhu dějin liturgie se ovšem responsorium zkracovalo a měnilo, takže dnes ztěží poznáme, že se původně jednalo o žalm. Tak se při zvolání před evangeliem vedle [[aleluja]] zredukovalo pouze na jediný [[verš]]. Také v [[Denní modlitba církve|denní modltibě]] se zkrátil na ''responsorium breve'' reps. na [[versikl]], při mši svaté naproti tomu zůstal zachován jako [[responsoriální žalm]].
+V průběhu dějin liturgie se ovšem responsorium zkracovalo a měnilo, takže dnes stěží poznáme, že se původně jednalo o žalm. Tak se při zvolání před evangeliem vedle [[aleluja]] zredukovalo pouze na jediný [[verš]]. Také v [[Denní modlitba církve|denní modltibě]] se zkrátil na ''responsorium breve'' reps. na [[versikl]], při mši svaté naproti tomu zůstal zachován jako [[responsoriální žalm]].
 Z hlediska dějin hudby mají obzvláštní význam responsoria [[Temná jitřní|temné jitřní]] ([[matutinum]]) dny smutku na [[Zelený čtvrtek]], [[Velký pátek]] a [[Bílá sobota|Bílou sobotu]], které byly zpracovány mnoha význačnými skladateli jako [[Giovanni Pierluigi da Palestrina]], [[Orlando di Lasso]], [[Tomás Luis de Victoria]], [[Carlo Gesualdo]], [[Alessandro Scarlatti]], [[Jan Dismas Zelenka]] nebo [[Michael Haydn]].