Nasreddin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
Dinamik-bot (diskuse | příspěvky)
Řádek 63: Řádek 63:
[[sr:Насрадин хоџа]]
[[sr:Насрадин хоџа]]
[[sv:Nasreddin hodja]]
[[sv:Nasreddin hodja]]
[[ta:முல்லா நசுரதீன்]]
[[ta:முல்லா நசுருதீன்]]
[[te:నస్రుద్దీన్]]
[[te:నస్రుద్దీన్]]
[[tr:Nasreddin Hoca]]
[[tr:Nasreddin Hoca]]

Verze z 22. 12. 2012, 22:58

Kresba Nasreddina

Nasreddin (turecky "Nasreddin Hodža", persky ملا نصرالدین, arabsky: جحا překl.: Joĥa ,نصرالدين s významem "Vítězství víry", kurdsky: مه‌لای مه‌شهوور, albánsky "Nostradin Hoxha" nebo jenom "Nostradini", bosensky "Nasrudin hodža", uzbecky "Nasriddin Afandi" nebo jenom "Afandi", ujgursky "Afanti", kazašsky Қожанасыр) je legendární satirickou postavou súfijské slovesnosti, populární lidový filozof, mudrc a žertéř, hrdina mnoha lidových skazek a anekdot. Lišáctvím nebo předstíranou hloupostí se brání osudu a mocným, které často zesměšňuje.

Nasreddin žil ve středověku (okolo 13. století), v Turecku, v distriktu Akşehir a později v hlavním městě provincie Konya, za vlády dynastie Seldžuk. Mnoho blízkovýchodních národů a národů Středního východu jej považuje za národní postavu, za figuru z vlastního folkloru.

Nasreddinovy příběhy jsou zasazeny do dvou časových období. Jedná se o období z konce 13. století, ze kterého pochází hrob Nasreddina Hodži, a o počátek 15. století, kdy do Osmanské říše vpadli Tataři pod vedením dobyvatele Tamerlána. V té doby příběhy o Nasreddinovi Hodžovi splývají s lidovými písněmi oslavujícími tehdejšího vojevůdce Nasreddina Mahmuda, Tamerlánova odpůrce.

Ruský spisovatel Leonid Vasiljevič Solovjov sepsal knihu o dobrodružstvích tohoto legendárního hrdiny/buřiče Dobrodružství Hodžy Nasreddina.

Literatura

  • Tucet tváří Nasreddinových; z arabských, ruských a dalších předloh vybral, přeložil a upravil Miloš Mendel; Vyšehrad, Praha 1990

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Nasreddin na Wikimedia Commons